3.Sklípek Dunajovice

06.04.2007 17:00

SKLÍPEK – pátek 6. – sobota 7.4.2007

 

Osazenstvo: Méďa, Veverka, Myška, Žífa, Kůň, Kroky, Chami, Doga-Pawloch + Anežka + Fazolka, Pštros, Opička, Neonka, Kocour, Martina a Vašek

 

Poprvé v historii se jede do sklípku v pátek – některá zvířátka měla celý den volno – jiná jela rovnou z práce. Tentokrát byla zvířátek docela pěkná „SKUPINA“

 

DEN PRVNÍ

 

Žífa vyzvedl Méďu, Myšku a Veverku a v klídku dojeli na místo srazu – v Mekáči si dali kávičky a buchtičky – Méďa: „Já mám radši tmavou buchtu!“

Další dorazil Kůň a Chami, ještě jeli s Žífou pro Krokyho a potom se už čekalo jen na Dogu a holky. ALE…!!! Doga zaspala, takže měla „nepatrné“ asi hodinové zpoždění. Jen Myška byla ráda, protože „jako“ byla ještě u lékaře, takže kdyby se něco stalo, tak by byl prů… - takhle to bylo v poho.

 

Kolem 15:00 dorazila Doga s holkama i s Milošem Formanem, a tak se mohlo vyrazit směr Dolní Dunajovice. Na cestu se zvířecí auta rozdělila a jela si po svém. Pawloch přenechala řízení Koňovi – ten na to má hlavu

 

Méďa, Myška a Veverka si koupily zápisné jablíček do auta a posilňovala se na cestu a zajídaly je gumítkama – Žífovi nezbylo nic jiného než si nechat zajít chuť! Řiď jako řiď – ne řiť jako řiť! Když si zastavili na odpočívadle na čůrání a na svačinku, nemohl Žífa nastartovat auto. Holky mu samozřejmě dobře radily

„Pane, chceš roztlačit?“

Naštěstí to nakonec chytlo, tak si zvířátka zatleskala, naskákala do auta a rychle pokračovala dál! Lidé na odpočívadle byli také rádi – určitě už se začínali bát, že budou muset taky tlačit!

Pak byla ještě jedna čůrací pauza v křovíčku mezi dvěma silnicemi – ale přírodě neporučíš!

 

Nakonec dorazili o chvilku později než Miloš Forman a akorát se sešli s Kocourem, Opičkou, Neonkou, Pštrosem, Vaškem a Martinou. Občerstvili se, ubytovali a s velkou chutí vyrazili do sklípku… Strejda sklípkan je už čekal i s hostinou (salámky, tláča, škvarečky, zeleninka a samozřejmě chlebíček)

Zvířátka byla hladová, proto se nejprve dala do jídla, Žífa byl kvůli cholesterolu na dietce, ale holky mu to vysvětlili – „Když si dáš kousíček a je to výjimečně, tak se ti nemůže nic stát!“ Tak si nakonec dal i kousek tláči.

Chami na to měl trošku jiný náhled – měl velké oči – jedl a jedl … a potom to přišlo – výraz měl jako: „jdu blejt“

 

Dokonce se hned začali vyprávět i vtipy – Kocour je přeborník! „Mami, to je von…!“

Potom se zvířátka přesunula na ochutnávku vín… byl tam s nimi Marián i strejda sklípkan… když se zvířátka přesunula zase nahoru vzal Kroky a Vašek kytárky a už se zpívalo a tancovalo… Méďa s Myškou to roztáčeli na šenkýřku a nálada byla skvělá!

 

Zvířátka držela pěkně pospolu, chodila zalévat vinohrady – strejda radil, kam přesně – „tam už nechoďte, ty jsou souseda – hezky jenom ty naše

 

 

Asi v deset hodin se podíval Žífa na hodinky: „Jééé to je málo hodin – no to tady asi moc dlouho nevydržim“ Ostatní: „Hlavně se zase nezamykej – radši odevzdej klíče od pokoje

Ve tři hodiny – Žífa: „Jééé – to už je tolik – to nějak uteklo!“

V tu dobu už nebyla zvířátka všechna a zbytek se už také chystal do pelíšků, ale Mariánovi se moc nechtělo: „tak co budeme dělat teď – jdeme někam pařit?!“

 

Nakonec se zvířátka rozloučila a vydala se do „Prahy“

Došli celkem v pohodě – chvíli seděli společně v obýváku a až za dýl za nimi dorazila Doga a Chami – s tím, že bourali (Mariánovo auto). Doga chtěla spát na zemi, tak jí Myška nasměrovala do vedlejšího pokoje, kde byly ještě volné postele.

 

 

DEN DRUHÝ

 

Ráno se zvířátkům vůbec nechtělo z pelíšků, někteří si dali hezkou spršku a vydatnou snídani a hned bylo líp! Potom se jeli zvířátka rozloučit do sklípku, nakoupit zásoby, hromadné focení a naplánovat výlet do Lednice. Strejda sklípkan jim nabízel jeho lednici – když se chtějí jen podívat…

 

 

Od zvířátek se odpojil Kocour, Pštros, Opička a Neonka a ostatní jeli na domluvený výlet – do zámecké zahrady, parkem k Minaretu a okružní cestou zpátky. Tam si někteří koupili suvenýry a šly na obědovečeři. Opečená klobása – rozveselí, rozjásá! Žífa si dal na dietku kuřátko, ale byl potom taky veselej!

 

Potom už velké loučení, kousek společné cesty a domů…!

—————

Zpět