4.Sklípek Dunajovice

19.10.2007 10:32

SKLÍPEK - pátek 19. – sobota 20.10.2007

 

 

Účastníci: Kroky, Neonka, Kůň, Krůta, Myška, Veverka, Okoun (Péťa), Nosorožec (Zděnda), Chami, Pštros, Bára, Pavel, Vendula, Gábina

 

DEN PRVNÍ

 

Tentokrát se zvířátka do sklípku scházela jako švábi na pivo… 1. auto vyjíždělo ve 3 hodiny z Kladna – Péťa s Veverkou vyzvedly Myšku v práci a jely vyzvednout Zděndu do práce na letiště… cestou se moooc nasmály – smích je trošku přešel, když vyjeli do Prahy – Zděnda: „radši nepojedu přes Baranďák – tam to bude ucpaný, tak to vezmeme centrem…“ No ale moc si nepomohli, protože popojížděli po centimetrech…, o zábavu však měli postaráno, původně ji mělo zajistit rádio z AAA, co bylo zadarmo, jenže bohužel nehrálo, takže si museli vystačit sami… Nejvíc se nasmáli Veverce, která celou cestu „fetovala francův nápoj“ (takovým dobrým nápojem si mazat tělo?! ), a vysvětlovala to tím, že si léčí opar na nose!

 

Druhé auto vyjíždělo o něco později – Kůň však jako vždy šlápnul na plyn a tak byl na dálnici mnohem dřív než první auto. Snažil se s prvním autem domluvit, že se sejdou po cestě, ale moc mu to nevyšlo – protože když vjížděl na dálnici, tak bylo první auto teprve u Hiltnu. „Co děláte u Hiltnu??? Když jedete z Kladna?“

 

Hned jak se první auto dostalo na dálnici, zastavovalo u MC Donaldu, protože Myška musela čůrat – i když je vyčůraná už dost a Veverka dostala nepřekonatelnou chuť na zmrzlinu a Péťa se nemohla dočkat kafíčka, takže se nemuselo ani hlasovat…

 

Když už konečně svištěli po dálnici, volal jim opět Kůň, že zastavili na žluté benzínce, takže až jí zvířátka uvidí, ať tam zastaví…neřekl však zvířátkům na kolikátém je to kilometru…najednou zvířátka minula žlutou benzínku a tam Myška viděla Koně, tak mu volala…“teď jsme přejeli žlutou benzínku“ Kůň: „No my už tam nejsme!“ Myška: „No, ale my jsme tě tam viděli!!! Na jakým jste kilometru – my na 46“ Kůň: „Na 132“ (Hmm, tak to asi nebyl Kůň, tak kdo na té benzínce vlastně stál…??? )

Nakonec se domluvili, že se sejdou ve sklípku. Po dlouhých hodinách strávených v kolonách, dorazili do Brna, kde na ně měl ještě čekat Pštros…ten ovšem nebyl na příjmu… Po půl hodině došla zvířátkům trpělivost a dali mu poslední 3 minuty, jinak ať si počká na poslední auto, které vyrazilo z Prahy později. Když už byla zvířátka v autě a Zděnda už téměř startoval – zavolal Pštros, že čeká před vchodem do Teska – takže konečně mohli vyrazit směr Dunajovice. Tam už na ně čekal připravený apartmán, kde si nechali věci a spěchali se občerstvit za ostatními do sklípku. Všichni přítomní se už občerstvovali burčáčkem a po příchodu prvního tedy vlastně třetího auta se chystali na ochutnávku dolu do sklípku. Ale ještě předtím si dali škvarečky, na které se nejvíc těšila Myška

 

No a pak začala ochutnávka vín… a bylo to opět jak jinak než VELKÉ!!! S malým zpožděním začalo pít poslední auto, ale nedalo jim to moc velkou práci ostatní dohonit! Jen Opička, na kterou zvířátka také čekala nakonec nedorazila.

 

Zábava se rozjela, zpívalo se, pilo a hodovalo…

 

 

Chtělo by to vymyslet zvířátka pro nové členy… Péťa chtěla být Delfín – to jí ovšem neprošlo… „Ty máš velký oči, takže budeš OKOUN“ Kroky to opět roztáčel se svou milenkou kytárkou…

Poznámka: Kroky: „Tak hned tam dáme Stánky, ať mám od Myšky pokoj…!“

 

Stánky zazněly, ale horší to bylo s písničkami Jamese Blunta…

 

Zděnda: „Hele, zahraj něco od Blunta!

Kroky: „Ty vole, toho hrát nebudu – on totiž zpívá všechny moje písničky – takže toho fakt hrát nebudu… Jo a navíc nejsem žádnej džúbox!!!“

 

Potom přišel hřeb večera – Koník rozdal přítomným zvířátkům dárečky. Byly to roztomilé čepičky „Bohušku, musíš si vzít čepičku“, na něj ovšem žádná nezbyla, tak si nasadil zbylou igelitku – taky moooc velký frajer! Všichni byli velcí modelové a modelky – někteří jako malíři, jiní se svatozáří, jiní jako potravinářská kontrola a někdo jako NOSOROŽEC – viz. Zděnda – no a už mu to zůstalo! (zkráceně NOSY)

 

 

 

Pozn.: Hvězdou večera se stal Kroky alias JIRKA MACHÁČEK - „ty vole, to je pěkná písnička – co to je za písničku???“, „ty vole, vždyť už jednu holku máš!!“

 

Jako vždy se zvířátka rozcházela dle možností… poslední dorazila Myška, kterou odvezl gentleman Sklípkan (až do Prahy)

 

DEN DRUHÝ

 

Ráno zvířátka vstávala různě, ale většinou si přispala, postupně se vystřídali na hygieně, sbalili si věci a chystali se na snídani… Zvířátka však soutěžila o poslední místo v koupelně… Veverka si dávala velmi záležet, aby měla vlásky co nejlépe načesané a Nosy nevěděl, kdy má vylézt z pelíšku a pak sháněl „čistítko“ na zoubky – ještě, že měl s sebou Okounka – nakonec soutěžili o vteřiny, ale poslední místo vyhrála Veverka

 

Snídaně proběhla v klidu a pohodě a pak už se zvířátka přesunula (převezla) znovu do sklípku, kde udělala velké zásoby na krutou a dlouhou zimu (opravdu velké zásoby). No a pak už přišlo nemilé loučení. První auto – Kůň, Krůta, Vendula a Gábina se hned vraceli zpět do velkoměsta Prahy a ostatní pokračovali na výlet.

 

Jednohlasně se domluvili, že „pojedó šalinó na Špilas“, ale nakonec si dojeli auty až pod hrad a „kopeček“ a schody vyšlapali po svých. Nejprve se šli podívat do kasemat – staré vězení – ovšem asi půl hodiny hledali správnou cestu, jak se tam dostanou…pan průvodce jim v kostce řekl historii a plán cesty a pak je nechal, aby si sami podle sebe prohlédli „interiéry“ Průvodcování se hned chopil Kroky, který zvířátkům vše pečlivě a poutavě ukazoval, popisoval a vysvětloval – ROZENÝ PRŮVODCE!

 

Potom se šli podívat na hradní vyhlídku… u vchodu je upozornili na gong, který každých 15 minut rámusí a také, že je tam dalekohled, do které se nemusí házet žádné korunky a je vidět celé okolí. Okolí si zvířátka samozřejmě prohlédla a pak už netrpělivě čekala na zaznění gongu – dokonce odpočítávala vteřiny – to ovšem přesně nevyšlo a když už se konečně dočkali, tak se do jednoho pořádně lekli ! To byl teda randál!

 

 

Pak už je přemohl hladík, takže šli do města hledat vhodnou restauraci – Nosy, který to tam znal jim doporučil restauraci Pegas, kde si nakonec výborně naplnili bříška a mohli mířit k domovu…přišlo další loučení a dlouhá cesta domů – tentokrát však mnohem příjemnější a bez zádrhelů – někteří si ji příjemně prospali…

ZASE JEDNA POVEDENÁ AKCE!!!