EXPEDICE PONORKA JACKSON 2009

VYSVĚTLENÍ NÁZVU: Původně se expedice jmenovala jen Ponorka, ale jelikož odešel Michael Jackson do hvězdného nebe, tak Koník navrhl: „Navrhuji přejmenovat expedici Ponorka na expedici Jackson a to z důvodu odchodu našeho (mého) vzoru a idolu z tohoto světa na svět onen.“ Takže se udělal kompromis a název se spojil.

 

Opět velké přípravy: Myška a Vokounek: „Kroky můžeme se u vás ubydlet ve stanu?“

Syslík si zvykla na svoje půlky… „Já přijedu až v pátek – dřív nemůžu“ – TAKŽE NA PŮLKU 

 

A hlavně velké vyčkávání až skoro modlení, jak to dopadne s počasím – teda hlavně s deštěm, protože hrozily a někde už dokonce byly záplavy…!!!

Kroky všechny ujišťoval, že bude vše OK, protože je počasí objednané…!!!

 

Účastníci expedice: Kroky, Koník, Myška, Vokounek, Lvíče, Koala, Včelička, Potápka, Potápník, Ježek, Papoušek, Žífa, Hroch, Králík Bongo, Elefant a Syslík (na půlčičku)

 

Trasa: Lužnice – Nová řeka – Nežárka… Suchdol, Majdalena, Mláka, Hamr, Veselí nad Lužnicí

 

 

DEN PRVNÍ

 

První část zvířátek se scházela na Hlavním nádraží v Praze…

První dorazila Myška a Vokounek s práporem neboli vlajkou Červeného zoa, potom postupně dorazili Žífa, Hroch, Králík Bongo, Kůň a Elenfant. Koník koupil jízdenky, Myška zvířátka zdokumentovala a mohlo se vyrazit… Hned na začátku „Hjústne, máme problém!“ u Benešova vykolejil vlak nebo co…?! Takže zvířátka měla cestovat do Stránčic vlakem, tam přesednout na přistavený bus, který je měl dovézt na rychlík do Veselí a z Veselí dalším vlakem do Suchdola… NO PRÍMA ZAČÁTEK…

 

Nastoupili do vlaku – lehce rozjaření si poposedali tak, aby si mohli povídat – lépe řečeno DĚLAT OSTUDU HROMADNĚ 

 

„Kolik stála jízdenka?“

Kůň: „Platili jsme 848,- Kč“ (za všechny)

Myška: „My ne, tys platil“ 

Žífa: „Vždyť jsme dávali zálohu“

Myška: „Tos dával asi jenom ty“ 

Koník: „No a navíc Krokymu – takže tohle pak rozpočítáme“

 

Opět udělali několik povedených fotek se „Slávií“ a vlajkou a s prvním zápisným, které vytáhla Myška, aby se jí ulehčilo zavazadlo…  (to ani netušila, jak se s ním ještě nadře)

Ostatní cestující z nich byli asi celí odvázaní 

 

Pohled do láhve se zelenou – „Tomu se říká zelená budoucnost “

 

 

Vokounek: „Já se tak těšim na Krokyho…“

Koník: „A na mě ses netěšila?“

Vokounek: „Taky, ale už tě mám plný zuby…!!!  “

„Elen – to by mohl být Elenfant – toho ještě nemáme“

 

„Jedeme do Stránčic – pak se zase vrátíme a pak už to pojede!“

„Hele a budeme mít ty barely? A neteče do nich?“

„Né do barelu neteče“

„No na to se zeptejte Lvíčete, jak tam neteče – když loni ždímali i spacáky“

Vokounek: „No jo tak neměli skákat do vody ve spacáku “

 

„V příští stanici budeme vystupovat – jsou tam přistavené autobusy…“

Po schodech nahoru, hned zase dolu a tam dva přeplněné busy… „přijedou další, tak si počkejte“

Zvířátka se tam vrhla – ale byla tam namačkaná jako sardinky ve vlastní šťávě – a to doslova – vedro by se tam dalo krájet – nebo spíš ždímat, ale nebylo vyhnutí… Vokounek možná otěhotněla, ale neví přesně s kým – panů se za ní mačkalo více a žádný se nepřiznal…  „TAKHLE VOBRÁCENĚ, TO ANI JÁ NEZNÁM, TÁ-TO“

 

Králík Bongo pomohl Vokounkovi s taškou a s Hrochem se nakonec mačkali u zadních dveří a v zatáčkách se báli, aby se dveře neotevřely…

Autobus je měl dovézt k přistavenému rychlíku – ovšem když dorazili na nádraží – vlak nikde – takže si všichni dali pivo v plechu – i holky – a vyčkávali… „A NEPIJ FURT “

 

„Pozor hlášení…“ Sakra zrada nic se nedozvěděli – „já vim co s tim je je to rozbitý“

„Pozor druhé hlášení“ – to už se dozvěděli, že má vlak cca20 minut zpoždění – aby toho nebylo málo… „To jsou bermudy – to je ten tvůj ráj… “ „Pozor vlak vjíždí do nádraží“

 

„Tak teď hlavně najít volné kupé… našli jedno, kde byl jeden pán – lehce „růžový“, kterému vůbec nevadilo, že si zvířátka přisednou… „no ještě nevíte do čeho jdete…“ 

Kluci načínali jedno pivo za druhým a nechávali je kolovat a Myška dostala hlad – „Další problém Hjústne“ – na tento problém měl ovšem řešení Hrošík, který měl zásoby na horší časy… a měl na výběr 2 druhy klobás a chleba – takže se nakonec najedla Myška, Vokounek a Koník 

 

V kupátku si užili spoustu srandy a „růžový“ pán také… 

„NEVIDIM, NEVIDIM… hele, že se ten růžovej pán zamiloval do Koně – pořád na něj tak koukal… … NEVIDIM “

Hurá Veselí – přestupovat – „A jak dlouho pojedeme z toho Veselíhosuchdola?“

 

Mezitím co zvířátka takto složitě a dlouze cestovala… dorazila druhá část zvířátek už do Suchdola… a založila tábor…

Kroky a Koala byli tak moc hodní, že zvířátka vyzvedli i s jejich velkými zavazadly na nádraží…

 

Hurá, hurá a jsme tu všichni!!!   

 

Vokounek a Myška si to uměly zařídit, takže už měly postavený barák – stačilo se jen nastěhovat  - lehce se upravily a vyrazily do hospůdky… Mezitím si stany postavili i ostatní … a pak se všichni sešli v hospodě, kam dorazila také Doga – Pawloch s přítelem Míšou…

„Někdo má dnes narozeniny – my máme přání jediný - štěstí, zdraví, štěstí, zdraví, hlavně to zdraví…“

Oslavenkyně Doga – Pawloch – nejprve jí za celé zoo popřál, olíbal a předal dar Kůň a potom Kroky… Dostala od zvířátek Anežku II. a panáčka „VYKLOP HO TAM“

Kroky: „Tak a teď jdi pro panáky 

Doga: „Půjdu až se najíte, ne?“

A druhý oslavenec Ježek – Deep dostal také panáčka „POZOR SPLAVY“

Některá zvířátka si dala malou večeři – Myška a Koník si dali napůl hegeš – Doga: „Nevadí vám, že mi do toho kouření jíte? “

Pak už šla „ftipálka“ pro rundu panáků a přinesla plný zelený tác jen dvě rumové výjimky...

První společné RO, RO, RO… šup ho tam!

Pak už Kroky a Ježek hrábli do strun a večerní párty zahájili písničkou na přání… tedy vlastně hymnou… STÁNKY, STÁNKY,… 

 

Mezitím Myška vymalovala Vokounkovi tričko, aby zapadla do expedice 

Zvířátka zpívala, u toho popíjela a výborně se bavila… občas si udělali společnou pauzu na speciální písničku RO, RO, RO – a že těch pauz bylo 

Hrošík se přidal k hudebnímu doprovodu – tentokrát s harmonikou – foukačkou a také se k nim přidaly nějaké cizí slečny…

„Teda Kroky… hned to píšeme Neonce a fotíme důkazy “

 

Vokounek a Doga si opět padly do noty – obratníci  „Jsem Regina registrovaná“

Potom Ježkovi praskla struna… to bylo něco pro ty dvě…  Nejprve se na ní holky škrtily, pak jí ladily a pak jí strkaly Hrošíkovi… no radši nekomentovat kam…  No, ale hlavně, že bylo veselo 

Myška jim dělala „profi fotky“ , takže to mají všechno zdokumentované – „TO SE MUSÍ VIDĚT…!!! “

 

Panáky se točily – jedna báseň – „Ale jenom výjimečně, že jste to vy“ 

A NEPIJ FURT!!! 

 

„Kroky už je vožralej, protože už ho vidim dvakrát “

 

Králík Bongo si rozuměl s Elenfantem až jí měl najednou za krkem – chtěli spolu asi odejít nebo možná jen tančit, ale byli takhle oba příliš vysocí, takže Elenfant utrpěla „lehký otřes mozku“ o střešní trám… „Jsem se kvůli tobě zabila do hlavy“ 

Potom jí dělal společnost Hrošík… Mezitím už někteří odešli spinkat… nebo kam…???

To už byla děvčata „lehce“ v náladě – Doga Pawloch si zapálila a Vokounek říká: „Já si dám taky… - jenom jednu, táto “ natáhla a udělala… „uhuhuhu“ 

Doga s Míšou se usnesli, že už taky půjdou na kutě… a Myška s Vokounkem šly také… ovšem… Vokounek: „Jo jdeme, ale já bych ještě klukům řekla pohádku na dobrou noc… Půjdeš se mnou?“ Myška: „No přece tě v tom nenechám samotnou“

A tak přišli k prvnímu stanu kluků ze sousedství (znali se z mačkanice z autobusu)

„Slečno, tak nám řekněte tu pohádku…“

„Hele ale jdeme jenom do chodbičky – až do ložnice radši nechoď! “

Vokounek začala vyprávět: „Byl jednou jeden farmář a ten pěstoval ovce a ty mu hlídal pes jménem „Kolikmáš“ a jednou je navštívili zloději…“

Vokounek: „Je já to asi spletla… ne vlastně ne…“ 

Jeden posluchač něco remcal…

Vokounek: „Tak já už nebudu vyprávět…“

Z vedlejšího stanu – „Slečno, tak pojďte k nám – to dopovědět – my chceme slyšet jak to dopadlo “

Chvilku tam obcházely stany – celý tábor z toho měl asi legraci… 

NO CO SRANDA MUSÍ BÝT, I KDYBY NA CHLEBA NEBYLO!!! 

 

Potom se holky raději uklidily domu do stanu a zelezly do spacáků a i bez pohádky usínaly – chvilku za nimi přišel spát Kroky, který měl ustláno uprostřed… ještě chvíli si s Myškou povídali – aby splnili „svou půl čtvrtou“ a pak usnuli všichni… Háček a kormidelník spolu spí, i když spolu nespí 

Ale asi cca v šest hodin ráno se to stalo…!!! Myšku probudila MOTOROVÁ PILA, která jí zařezávala přímo u hlavy…  Nedalo se to ale vydržet, tak do Krokyho lehce drcla, aby tu pilu zastavil – ale nic… tak se o něj opřela víc… zase nic! „To jsou bermudy – to je ten pokojík co mě z něj měl přecházet zrak…??!!“  Tak mu lehce ucpala nos… 

No taky nic moc, ale aspoň trošku se to zlepšilo, tak se zavrtala do spacáku na uši si dala mikinu a naštěstí ještě usnula… Kroky pak ráno o ničem nevěděl…

 

 

DEN DRUHÝ

 

Těžká jsou rána opilcova… 

Všichni vypadali celkem svěže – akorát Žífa měl ještě půlnoc – ale to je klasika! 

A Vokounek ze sebe dělala „NEVIDITELNOU“, aby jí nikdo nepoznal a nechtěl dovyprávět tu pohádku…  Pak ze sebe radši udělala KOVBOJKU 

Pomalu ale jistě docházela zvířátka na snídani, Koalovi měli „svůj snídaňový vůz“ , takže nikam nemuseli.

Zvířátka v poklidu snídala, když se přiřítil „rozhozený“ Kroky…

Kroky: „Ve stanu jsem měl peněženku se všema prachama a ona tam teď není!!!“

Myška: „No a co tím chcete říct…??? Jestli tam byla, tak je tam někde pod věcma…“

Kroky: „To už jsem prohledal… a není tam“

Myška: „Tak já se půjdu za chvíli podívat, ale jestli je ve stanu jako kytara, tak bůhví kde je…!“ (kytara totiž spala před stanem)

Během chviličky… nic netušící Koala říká: „Hele támhle pod lavičkou leží nějaká peněženka nebo co to je…?!“

Myška: „Tak ve stanu, jo?! Jako ta kytara – no vždyť jsem to řikala…!“

No ale hlavně, že se našla a dokonce plná – no to by bylo – byly tam všechny peníze na lodě i Krokyho útratu.

 

Pomalu ale jistě zvířátka začala balit, dávat věci do aut – protože auta nakonec přejížděla každý den z kempu do kempu… kluci je jeli odvézt a ostatní čekali na lodě… někdo relaxoval, někdo se opaloval, ale všichni se dobře bavili… čekalo se na majitele lodí… to je doba – už jsme mohli vyjet…

„Hurá lodičky, vestičky, pádla…“

Koník si vybral Křižákovu loď…

 

Kroky: „Ještě než vyrazíme, proběhne jmenování hodností…

„ADMIRALITA ČERVENÉHO ZOA uděluje… hodnost…

PRO EXPEDICI PONORKA JACKSON 2009“

 

Všechna zvířátka si přitom užila spoustu srandy… Vokounek stihla udělat i módní přehlídku ve svém novém Vokouním tričku – „ze předu i zezadu tancovala lambadu “

Když měl každý svůj diplom rozebrali si vestičky a pádla…

Vokounek: „Takhle se nosí ta vesta???“

Myška: „Máte to vobráceně, teta – vzhůru nohama “

„Tak co jedeme?“ „Na co ještě čekáme?!“

„Na holky – šly se převlíknout a pak pojedeme“

„Jaký holky – my jsme tu všechny!“

„Ty co tu s náma byly večer – s klukama – oni jedou poprvé vodu, tak se bojí a tak se k nám přidají…“

„JAKO COŽEEE???“

Takže se odjezd protáhl cca o hodinu – fakt ftipné!

„No tak konečně vyplouváme…“

Kroky: „Držte si mezi sebou rozestupy!!!“

Vody bylo hodně – to bylo poznat už v Suchdole…

Po cestě to poznala všechna zvířátka – voda vylitá z koryta na louky, nepříjemné vrbičky do půli řeky, tmavá voda a hloubka, že nedosáhla pádla na dno…, ale jednu výhodu to měla… HÁČCI NEMUSELI HLÁSIT KAMENY   

 

Některá zvířátka si ozkoušela jak je voda mokrá a studená na vlastní kůži či kožíšek…

Na to jak je řeka divoká přišli hlavně Hrošík a Včelička, kteří zůstali viset na stromě a ve velkém proudu se jim ztratila loď – ale úplně  Kluci se pak ještě snažili prohledávat okolí, ale bylo to nebezpečné, takže nakonec rezignovali a tak přišlo zoo o loď… „Třeba se za námi přijede do kempu – jako Křižákova loď“ Utopená loď prý měla číslo 13 – tak to je jasný!!!

Posádky se museli rozsadit – Včelička jela jako porcelán u Koníka a Elenfanta a Hrošíka si vzaly do lodi holky z druhé skupiny Jana a Markéta.

 

Včelička okomentovala svůj velký zážitek… „Sedim takhle na stromě a okolo mě plave pádlo“

 

Řeka se několikrát rozdvojovala a ukazatele nikde – KUDY TUDY DO BAVOROVA?

„TADY VEDE CESTA, VIĎ TATI “

„Jak je to ještě daleko???“ „Ještě pět kilometrů“ 

 

Potom jim plavbu lehce zkomplikovala kláda přes řeku, kde musely lodě přejet – jen to lehce drhlo , takže musela zvířátka dělat pohyby zepředu dozadu a zase zpátky…  To se jim líbilo 

Dál už se plulo celkem v poklidu… když se najednou začalo zatahovat a bouřit – akorát dojížděli k jezu… Bylo to načasované – jen stihli vytáhnout lodě, když začalo lít jako z konve!!! a do toho bouřilo a blýskalo se – snad na lepší časy… Zvířátka měla jen plavky – někdo tričko a vesty a nenapadlo je nic lepšího než si stoupnout pod strom… po chvilce jim došlo, že to asi nebude to pravé ořechové, protože bouřilo přímo nad nimi… Připadalo jim to jako věčnost, ale naštěstí po chvíli bouřka ustoupila a i déšť slábnul – to už však byli promočení na kosti – trička měli na ždímání… a nezbývalo jim nic jiného než znovu nastoupit do lodí a dojet kousek do Majdaleny…

„No kdybychom ráno nečekali 2 hodiny, tak jsme to mohli v pohodě stihnout…“

 

Když dojížděli ke kempu, byli lehce v šoku… tam, kde se lodě vytahovali cca 1,5 m do kopce, žádný kopec nebyl a loděmi dopluli až na louku, kde se normálně stanuje – „tak to je síla“. Zaparkovali lodě na „parkoviště“ ke sloupu a šli si dát teplé nápoje a Myška s Vokounkem si šly hned dát horkou sprchu, aby se zahřály!!! Postupně si jí pak dávali všichni…

Kroky měl tuto noc spát v autě, ale holky se s ním domluvily, že si to pro tuto noc vymění…

Kroky: „No, když mi postavíte stan, tak jo“

Myška na Vokounka: „Hele Žífa spí sám, tak já se ho zeptám, jestli si vezme Krokyho na jednu noc k sobě “

Myška: „Kroky – já jsem vám to domluvila u Žífy doma – nevadí vám to???“ 

Nevadilo a tak si holky připravily ležení v autě…

Ostatní si postavili stany… a z přístřešku u hospody si udělali „SUŠÁRNU PRÁDLA“ – prádlo viselo úplně všude… 

Potom se část zvířátek rozhodla jít do vsi do hospody na něco dobrého… ušli nakonec asi 5 km , ale stálo to za to – jen se tam scházeli, jak švábi na pivo , někteří si místo dlouhé procházky dali odpoledního šlofíčka – viz. Koalovi  a zbytek se posilňoval u kiosku…

 

Když se pak u kiosku sešli všichni – bylo celé zoo rozházené…!!! 

„Takhle tady vůbec nejsme jako parta zoo, když každý sedí někde jinde“

A ještě vrchol všeho… Kroky zahrál Stánky bez remcání a s věnováním pro někoho jiného než členy zoa… Pak se na zvířátka přijela podívat zase Doga – Pawloch s Míšou – protože už se k hlavnímu stolu nevešli, přisedli si k druhému stolu ke zbytku zvířátek, kde nakonec bylo pěkně veselo…

Doga: „My pomalu pojedeme“

Vokounek: „My taky asi půjdeme, ne?“

Koalovi už šli také všichni spát… „Dobrou“

 

Vokounek si zalezla na zadní sedačku a Myška se schoulila do spacáku na přední sedačku, protože kufr měly úplně plný, chvilku si povídaly a pak už si popřály dobrou noc… a v tom na ně začal tlouct Kroky: „Myško otevřete a dejte nám tu zelenou“

Holky tím samozřejmě vzbudil – to by totiž vzbudilo i mrtvého… ale ony se potichu dohodly, že budou dělat „mrtvou myšku a leklého vokounka“ a tak na něj nereagovaly… „už jsou vožralý dost, tak ať si nechají zajít“

V tom se auto začalo houpat, jakoby jely holky na rozbouřeném moři… a za chviličku znovu bubnování a ještě větší houpání, protože dorazili pomocníci… Kroky dokonce i Myšce tykal… „Myško, otevři a dej nám ten litr tý zelený, nebo rozbiju okýnko“ Myška už byla nas…, tak mu říká… „No to by vás asi Neonka pochválila, nic vám nedám – jděte radši spát – podivejte se na sebe jak vypadáte…“ a zase si lehla a už s ním nemluvila… a oni zase začali houpat… pak jen holky slyšely: „převrátíme je na střechu“

Vokounek: „Hele nedáme jim jí radši“ „No teď už ne – oni dají za chvilku určitě pokoj“ - to už si holky zpívaly… „Já mám kocábku náram…náram…“

A opravdu za chvilku byl klid – ta zvěř se vrátila zpět ke kiosku… pak už mohly holky i celý kemp v klidu spát…

 

 

DEN TŘETÍ

 

Opět jsou těžká rána opilcova…!!!

Kroky sice měl nějaké připomínky hned po ránu na „super akci“ v noci, že museli pít nějaký patoky, i když měli v autě zelenou…, ale holky mu to vysvětlily a když byl rozohněný i Koala, že mu v noci dělali bordel za stanem, tak Kroky změnil jednání a začalo „OBDOBÍ ŽEHLENÍ“  „Bordel – byl ale už ho bohužel zrušili “ Koupil holkám houstičky a nabízel jim co k nim budou chtít… paštičku, kuřecí maso ve vlastní šťávě…

 

Potom si někdo přinesl k snídani bulvární tisk Blesk, kde v jednom článku psali, že byl v Čechách viděn Yety…

Myška: „No tady jich v noci byla celá tlupa… “

Potom už jen převézt auta – mezitím si někteří dali partičku karet… Myška prohrávala na plné čáře… „to je nějakej podvod – už s vámi nehraju“ 

Tak a sbalit a odrážíme… “hlavně bacha, ať neztratíme další loď“ Cesta tentokrát probíhala poklidněji – po několika kilometrech už jeli Novou řeku, ale ještě předtím dali „čůrací pauzu“, kde se celá „skupina“ nechala vyfotit od nějakého pána… KRÁSNÉ!!!

Nasedat a pokračujeme… čekala je celkem klidná voda, takže mohli konečně soulodit a sundat vesty a opalovat se… NEHOUPAT!!!

„Hele ty stromy – Myško foť to! – hmm to už nestihneš“

„Ale jo, to je akorát!“

Potom postupně vyfotila všechny soulodníky, Kroky se natahoval po foťáku, že Myšku taky vyfotí a samozřejmě neopomněl vyfotit i sebe – jak je jeho zvykem 

Myška uklidila foťák, aby ho neutopili… „Myško ten pěknej strom – foť to“ „Hele a další – ty vůbec nefotíš! “

A pak to přišlo – kormidelníci se posilňovali rumem s colou – dopili, tak Králík Bongo načal další, kterou do sebe vyklopili rychlostí světla a tak ještě vyndal zelenou a vožral se jak Králík Bongo… dokonce se snažil čůrat z lodi – pořád na ní balancoval, ale naštěstí to ustáli a nic se nepřihodilo… a pak dal chvilku pokoj… NEHOUPAT!!! 

Pak se chtělo čůrat Koňovi, takže se na lodi otočil a čůral – ovšem dojížděli akorát k „táborníkům“ z druhé skupiny, takže ho asi viděli, tak si zase spořádaně sednul do lodi…

 

„Ten Žífa to do sebe klopí… to je NESKUTEČNÉ!!! “ „Pošlete tu zelenou…“ „Ty vole on jí dopil…“ „No Žífo, ta měla kolovat“ „Vždyť už v ní nic nebylo…“ „Hmm, čtvrt flašky je nic…“ 

 

Lvíče na Standu: „Podej mi tu houbu“ Standa: „Myslíš toho choroše?“  Králík: „Ne houbu na vyždímání vody z lodě…“ Lvíče pak byla celou cestu chválená od svého nového háčka…

 

Největší a nejintenzivnější zážitek posbíral zase Hrošík…, který chtěl prorazit hlavou železný most – ale zjistil, že HLAVOU MOST NEPRORAZÍŠ…!!! A měl z toho akorát pořádnou bouli!

 

Cesta z Majdaleny do Mláky občas připomínala cestu do pravěku 

 

„Babetka se píchla a tatínek vám vyhlásí válku   “

 

KUDY TUDY DO BAVOROVA??? 

 

Lvíče si hrála na Koalu… Lvíče se držela stromu a Koala držel loď a říká: „Asi se topim“ 

 

Pomalu dojeli až ke kempu Mláka, vytahali lodě a šli se podívat, kde budou stanovat… všude tam bylo plno vody a bahna, (TEDA KONKRÉTNĚ NEJVÍC ), ale dál na louce už to šlo – „tady na vršku postavíme ty „baráky“

Mezitím všichni kluci naběhli na pomoc zapadlému autu: „Pani, chceš roztlačit… ??!!“

Povedlo se… tak si kluci zatleskali a mohlo se pokračovat …  Pak se šel Kroky projet na „moderním“ a plně funkčním kole 

 

Kluci jeli zase pro auta a odváželi Elenfanta na vlak, protože jela domů - mezitím se stavěly stany a holky se vydaly do sprchy – „Jak to uděláme, když je tam potopa???“ (Kolem záchodu a sprch bylo záplavové území) Všude bylo bahno a ten smrádek – „Táto ty si se zul “

Nakonec si natočily vodu do láhve a u stanu si nohy znovu umyly  A to se ještě předtím musely vysprchovat ve studené vodě   „Jiná tu neteče“

Někteří si po sprše dali šlofíčka a jiní si udělali „mýdlo“ u holek z druhé skupiny v autě.

 

Pomalu ale jistě se přesouvali do hospůdky přes lávku – „to jsem zvědavá až budeme chodit zpátky ovíněný, kdo první skončí ve vodě “

Myška: „Psala Syslík, že už je na cestě, ale stojí v koloně, takže nestihne návazný bus sem… Co s tím…???“

Koala: „No kdybych nepil, tak pro ní zajedu, hele ale Ježek asi nepil a teď spí, tak se ho jdu zeptat“

Po lehkých peripetiích a komplikacích to všechno dobře dopadlo… kluci pro ní zajeli…

 

Včelička a Potápkovi si objednali horkou vodu a malý pivo – slečna se jich zeptala jestli je pro ně to malý pivo? „Ne, je krize, takže nám stačí ta voda.“

 

Mezitím dělala Lvíče modelku v šátku, pak se povedla fotka jak Lvíče chce k večeři bezbranného Vokounka 

 

Taky se holky dozvěděly, že na lodi u Potápků panovalo domácí násilí – Potápka chvilku nepádlovala a hned dostala pádlem po hlavě 

 

Hrošík na Potápníka: „Martine, já tě miluju“

Potápka: „No pozor, ten je muj“

 

Pak za nimi přišel nějaký strejda s kytarou, jestli taky nebudou hrát… „Jo my máme kytaristu na „mýdle v autě“, ale snad brzo dorazí…“ „A co hrajete?“ „Jamese Blunta, Ivana Hlase a Jirku Macháčka “

Myška je šla lehce popohnat, tak se nakonec sešli všichni – hrálo se, zpívalo se, strejdovi kytaristovi to sice moc nešlo, ale Kroky ho přehrál a když se pak k němu přidal Ježek, tak bylo jasno – jen jeho paní – teta – tam pořád chodila říkat, ať se zvířátka přestěhujou blíž, že tam vůbec neslyšej… tak to byl asi KLUB NESLYŠÍCÍCH – jinak to není moc pochopitelné, protože zvířátka potichu zpívat ani neumí… 

 

„Prosim vás, co jsou to ty rozvizvi?“ 

 

Mezitím konečně dorazila Syslík…

Zvířátka jí nenechala moc vydechnout a hned jí přála k narozeninám a předala jí dárek a samozřejmě polibky… „Sajsl má dnes narozeniny, my máme přání jediný – štěstí, zdraví… hlavně to zdraví…!!! “

Pak si na hladík objednala polévku a popřála si dobrou chuť… „No jen si jí popřej – nikdo jinej ti jí nepopřeje“ 

 

Žífu zajímalo, kde bude Syslík spát… 

 

No a pak už to jelo – panáky, zpívání, taneček… Myška a Vokounek z toho měly lehce KUDRNATÉ NOHY 

Písnička pro Koně – „Denně vožralej…“ 

Kroky hrál chvíli místo na struny na vlasy své nejvěrnější fanynky – a ta byla štěstím bez sebe 

Myška, Vokounek a Syslík měly na rukách jména a telefonní čísla kam zavolat v případě ztráty…  

 

„Odkud to Kroky jde?“ „Vod chcaní“

a pak začala zvířátka pomalu odpadat…

Najednou přišel Hroch úplně celý - od hlavy až na paty – a to doslova – zablácený…

„Co se ti stalo?“ „No pomáhal jsem vytlačit nějaký auto a říkám, hlavně nepřidávej plyn a on přidal…“ Tak musel ještě do té studené sprchy – ten ty „úspěchy“ sbírá – smůla se mu lepí na paty…

Pak už šli spát všichni… jen Kroky si v autě pustil diskošku – asi aby se tam nebál 

 

Prý na něj někdo chtěl volat policajty… „Tak ať přijedou – dáme si panáka!“ 

 

 

DEN ČTVRTÝ

 

Ráno v Mláce bylo smutné a zamlžené, ale všichni věřili, že se to vybere a bude hezky – naštěstí bylo teplo… Pomalu, ale jistě se všichni zase nasnídali… „A po snídani vyrazíme“ „kam, kam si vyrazíme?“ 

 

Mezitím co kluci jeli zase odvézt auta, tak se ostatní přesunuli k vodě a převáželi lodě na druhý břeh a pak přes les je přetahovali pod jez, který je nesjízdný… Byla to pěkná fuška, protože se chodilo docela daleko…

Vokounek: „Žífo, už bysme jí měli asi taky převézt“

Žífa: „A teď nebo až za chvíli“

 

Konečně už měli všechny lodě na vodě…

„si jedu, čau“ 

„Tak vyplouváme – držte si zase rozestupy…!“

Syslík: „Vy si nebudete přivazovat ten barel?“

Myška: „Ne – my jsme nepotopitelná loď“

Kroky: „Jo – my jsme se spolu ještě neudělali“

 

Pluli celkem v klidu – „kurva to je romantika“

„Hmm, tady to vypadá, jak kdybychom sjížděli Amazonku a ne Lužnici “

 

Kroky: „Něco slyšim, musíme brzdit – je tam asi nějakej problém“ – „šlyšim šum“ (za zatáčkou) Přijížděli pomalu blíž – oba se kochali a dívali se na ostatní jak lezou z vody a najednou se Myška vrátila pohledem zpátky… „Bacha Kroky, kláda“

Byla to taková rychlost – kláda do nich drcla – nebo teda oni do ní a už se nedalo nic dělat, takže se překlopili… a jelikož tam byla hloubka a velký proud, tak se museli nechat unášet… oba dva viseli na lodi, jen si drželi pádla, ani jeden neměl v tu chvíli vestu – přitom celou dobu v ní jeli… takže Krokymu zůstala v lodi a Myška si na ní lehla a nechala se na ní unášet a průběžně ještě kontrolovala, jestli barel v lodi dobře drží…

„Kroky, doufám, že takhle nepoplujeme až do kempu“

„No snad ne, ale musíme počkat až nás to navede ke břehu…“

Asi po pěti kilometrech (ne asi cca po půl kilometru) se nasměrovali k chroští, které koukalo z vody… „Hurá visíme, ale co teď?“

„Teď počkáme, až nám sem zakotví nějaká loď“

Naštěstí nečekali dlouho a zastavil u nich „Richard Krajčo z druhé skupiny“ – pomohl Krokymu otočit loď – naházeli tam všechny věci – a mohlo se pokračovat…

„Teda Myško, to jsme se krásně udělali co????  a jsme nejlepší, že jsme nic neutopili…“

„No to byl nejlepší zážitek za celou vodu… ještě teď se klepu “

 

Další zastávku měli naplánovanou v kempu Jemčina (kde před lety končili plavbu) – celá skupina se nahrnula koupit si pití a pak na terásku ke stolečkům čekat na jídlo – „Na výběr prý máme rizoto a karbanátky“

„To mám pořád… rizoto, karbanátky, rizoto!   “

 

Ježek: „On si nestěžuje – on to jenom komentuje “

 

Udělali si příjemnou přestávku, pak přetáhli lodičky a mohlo se zase plout bez komplikací… jen je zase začala strašit bouřka… Myška: „Jak s námi koketuje, co?“ Kroky: „Je to děvka “ - ze všech stran burácela, blesky byly vidět, ale naštěstí stihli doplout na zastávku nedaleko kempu, kde si dali malé občerstvení nebo kafíčko nebo nanučka. Pádlovali, aby tam byli co nejdřív – Kroky: „Vy jste turbo myška, vole“ 

Byla to hospoda u jezu… nad jezem byl most, tak se šli podívat, jak se tam ta voda točí…

Myška: „Kroky vy to určitě budete chtít sjíždět…“

Kroky: „Já se tam jdu taky podívat.“

Pak na Myšku z dálky kýval, že s bráchou pojedou – nejdřív Kůň a potom Kroky…

„To jsou blázni“

„Myško my to pojedeme a vy to budete fotit.“

Králík: „Pro pojišťovnu“

 

Všichni čekali, jak to dopadne…

Kůň vyplul – ovšem jízda se nezdařila – zůstal pod šlajsnou – loď se tam začala točit i s pádlem – Koník naštěstí po chvilce vyplaval… ale vypadalo to hrozivě – nějaký pán mu říká… „Odkud plaveš?“ Myška se to snažila nafotit pro bulvár – tak tam byla jako paparazzi  Ostatní se snažili loď vytáhnout, ale nedařilo se… po chvíli chytli pádlo a nakonec naštěstí i vyplavala loď, kterou chytli 2 cizí kluci loděma a Kůň si pro ní doplaval…

 

Ač to vypadalo, že se v ní nebude moct sedět, tak to nakonec dopadlo dobře… lavičky poskládali a mohlo se vyplout – jen nálada byla posmutnělá… Za chvilku už doplouvali k tábořišti Hamr. Nějací kluci si sváželi lodě až k tábořišti, ale bylo to riskantní, takže se zvířátka usnesla, že už to nebudou pokoušet a raději vystoupí dřív a lodě odnosí… To by ale nebyl Bongo – Králík Bongo, aby to nechtěl sjíždět… „co tím chce dokázat“

Všichni mu radili, aby jel co nejvíc vlevo, tak on jel přímo nebezpečným prostředkem… :O – „to je vůl“ naštěstí všechno dobře dopadlo – ale jsou to chlapi nepoučitelní!

 

Když konečně donesli lodě do tábora – Lvíče jich pomohla donést asi pět… „Na tolika jsem ani nejela “ - kluci jeli pro auta a nakoupit, ostatní udělali očistu „v koupelně u silnice“ pod kohoutkem se studenou vodou – protože nic jiného v táboře nebylo – na toaletu se chodilo do přírody . Potom postavili stanové centrum a hodili relax, pak šli někteří do vsi do hospůdky, kde „Křižák balil servírku“ , tam se dobře nepapkali – to si pošušňávali – a vrátili se zpátky do tábora, kde se pomalu ale jistě rozdělával táborák – nálady byla klidná, ale velmi příjemná, pekli se buřtíky, kolovala zelená, Kroky naladil struny a hrál táborákové písničky – pak několik písniček zahrála Včelička s Potápkou – jsou to holky šikulky – bylo to moc pěkné . Syslík se projela na Hrochovi – to byla ale jízda – až z toho Hrošík nevěděl jak vstát  -nemohl chodit… – Žífa: „To by chtělo tu artrózu…!“ 

 

„Jak chceš upéct toho buřta?“ „AL DENTE “

 

Hrošík vyprávěl zážitek z vody: „Nechal jsem si kládu v lodi…“

„On si nechal kládu v lodi?“

Vokounek: Spíš loď na kládě “

 

Koala prudil Krokyho… „Kroky puč mi kytaru“ „Ty budeš hrát?“ „No jasně, když hraješ ty, tak už může hrát každej “

 

Tento večer se vydařil – většina šla brzo spát – jen vybraní jedinci – Kroky, Králík a Hroch a nějací cizí účastníci to táhli do noci… Když přišli: „Můžeme si přisednout?“ „Za dřevo můžete do druhé řady…“ „No tak za tohle dřevo si ani nesedejte“  Nakonec dřevo sehnali, ale celý večer byli poněkud hlasitější… no cizinci… 

 

Z opekání zbylo několik buřtů – „Ty dáme zítra do lodi k Hrošíkovi a až dojedeme do kempu, tak z nich budeme mít UTOPENCE   “

 

 

DEN PÁTÝ

 

Ráno proběhlo dobře a v klidu se vyjíždělo – jen odnosit lodě k řece… Žífa chtěl tentokrát pomáhat, ovšem vyšachovala ho Syslík, která ho k tomu nepustila  – čekala je cesta do posledního kempu… Ještě jeden jezík, kde museli přenést lodě. „Ahoooooj Koky“ „Jako cože?!“  „Kdo to byl?“ „Ale ty s náma včera chlastali…akorát nepochopili, že jsem Kroky“

„Jak ještě daleko?“ „Ještě pět kilometrů a jsme tam“ Zbytek plavby už byl klidný – ještě je čekal poslední splávek, kde znovu přenášeli lodě – „Už vás to po vodě nebaví, že jdete po břehu?! “

Kroky: „Hele támhle je ryska, kam až byla voda v roce 2002“

Myška: „Ajo, tady bych se utopila na souši, protože tu voda dosahovala větší výšky než jsem já…“

„Tak nasedat – za chviličku už jsme v kempu“

Do Veselí už jeli v klídečku – ještě soulodili a Krokyho a Koňova loď dojela jako gondoliérská  Ještě zajet do zátoky a jsme tu…

„Sláva vlasti výletu, sice jsme zmokli, ale jsme tu 

Zvířátka si naposledy postavila bydlení, Kroky zaplatil poplatky na sprchy, takže holky hned naběhly do koupelny – konečně, ale jelikož jich bylo hodně, tak šly do sprchy i po dvou – „no, že by tekla teplá“ „jé mě teče horká, teda teče – čůrá“ 

Ale byly rády i za to… pak šli do sprchy kluci…

Najednou přiběhl Kroky: „Myško pučte mi foťák, já vám něco vyfotim“ Za chvíli se vrátil a říká – „nic tam není vidět, jen Koňův zadek“

Králík Bongo ze sprchy: „Žífo podej mi ten šampon – hele podej mi ten šampon“

Žífa: „Já ho vidim, ale ten není můj“  

 

Když byli všichni voňavoučcí, tak se pomalu, ale jistě přesunuli do restaurace na obídek – usadili se u stolů venku – nakonec obsadili 3 stoly  Objednali si papání – to byla mňamka 

Lvíčátko: „Po obědě bychom mohli jít do města najít nějakou cukrárnu a dát si kafíčko a něco dobrýho k tomu“

Myška: „Já jsem pro – dala bych si sladkou tečku “

Nakonec se usnesli a vyrazili všichni – jen Koník byl společensky unavený a nebylo mu dobře, takže s nimi nešel a chystal se domů…

 

Myška Krokyho vyfotila u „jeho cedule“ ZELENÁ PRO VAŠE KROKY. Pomalu došli až na „VESELÉ NÁMĚSTÍ“ – někteří šli „znásilnit“ bankomat a ostatní se kochali… „Hele támhle u tý sochy bychom se mohli vyfotit“ „tak jdeme“

Když se všichni nastavili, tak je Myška vyfotila a pak aby nebyla všude neviditelná, tak si „vypůjčila“ střechu jednoho auta na parkovišti a dala foťák na samospoušť a vyšlo to  vyletěl ptáček a byli tam všichni  Pak zjistili, že na úřední desce visí jen Kroky, Ježek a Syslík – no to je jim podobné… že by byli mezi hledanými osobami..?!

Došli k cukrárně, ale ta byla zavřená… „tak obejdeme náměstí a vrátíme se k tomu hotelu“

„NEVIDIM…NEVIDIM… A to víte, že Kroky chodí s Koalou???!!! NEVIDIM “

„TEĎ MUSÍME TUDY“

 

Ještě hromadnou fotečku u Lužnice a u Nežárky a aby to nebylo Myšce líto, tak sólo u Nežárky…

Tak jdeme do toho hotelu?...

Vokounek: „Já si jdu dát šlofíka“

Tolik lidí v cukrárně asi ještě nezažili – natož tolik zvířátek…

Slečna servírka byla pořádně vykulená… „Můžeme si tu někde sednout? – asi se nevejdeme, co?“

Servírka: „tak se tu nějak rozesaďte“

Koala: „a můžeme si tu půjčit tyhle dvě lavičky?“

Servírka: „No vidíte, to je dobrý nápad“

Myška: „On má výborný nápady – protože je multifunkční “

Nakonec se opravdu všichni vešli  Ale byl to boj…

Potápka s Myškou šly hned ozkoušet místní toalety a obě přinesly zajímavé zážitky… Potápka: „normálně tam mají na záchodě pingpongový stůl “

Myška: „a záchod jim tam sprchuje nohy  “

Koala: „to jsem zvědavej s čím přijde Lvíče… „Mají tam stůl na pingpong a nejde jim tam moc dobře rozsvěcet světlo.“

Kroky: „Myško nedáme si nějaký koktejl ? Když jsme tak dobře všechno zvládli, tak si ho zasloužíme…! Já vás zvu, ale vy si ho platíte “

Myška: „ No tak jo – a co mají dobrého na výběr?“

Kroky: „Se podívejte, já si asi dám tady to „dajkvéry“ nebo jak se to čte – já to tý slečně radši ukážu “

Myška: „Hmmm, tak já si dám „kokosový polibek“ “

Kroky Myšce líbnul pusu – „ten už si dávat nemusíte “

Servírka: „Tak co si dáte? Vezmeme to asi dokolečka…“

Padly nějaké poháry, kávičky, frapé, latté,…

Kroky: „Já si dám tady to „dajkvéry“ nebo jak se to čte…“

Servírka: „No já taky teď nevim, jak se to čte, ale za chvíli si vzpomenu a píšu si to.“

Žífa: „Banánový sen“

Byla z nich chudinka lehce vedle 

MŮJ TY BOŽE!!! UKAŽ MŮJ TY BOŽE   

 

Chvíli seděli a najednou se Koalovi začali rozjíždět nožičky u židle…

… „ty už to nepij ani ředěný! “ „Jo a ten dortík rušíme “

 

„Žífo chytni tu mouchu“ „Moucha mě nezajímá – já koukám na pejska“

 

Postupně slečna servírka nosila objednané dobroty na stůl.

„Kofola“

Koala: Je ona není točená… no to nevadí, já se s tím poperu“

„Žífo, jaký je ten tvůj sen?“ „Banánovej“ 

Koala na Potápku: „To co meješ z tý skleničky není čokoláda, ale špína “

Králík Bongo: „Já už musim vstát – WC volá“

 

Mezitím co se zvířátka výborně bavila, přišel se s nimi rozloučit Koník, který odjížděl domů… Nebylo mu dobře, takže to všichni pochopili a kdo ne, tak měl smůlu… 

 

„Tak co zaplatíme?“

Servírka: „Já jsem z vás zapomněla i počítat“

Koly na Myšku: „Tys měl