INSTALÁČKOVÝ SPORTOVNÍ VÍKEND

29.08.2008 10:11

INSTALÁČKOVÝ SPORTOVNÍ VÍKEND

pátek 29.8. – neděle 31.8.2008

 

Účastníci: Kroky, Neonka, Kroky-junior, Iva, Jirka, Myška, Vokounek, Kůň, Kobylka, Mrožík, Beruška, Morče, Žabka, Žabák, Lvíče, Včelička, Koala, Tuleňovi – Martin, Eva, Anička, Baruška

 

„Proč Kobylka?“ „Protože je to Koňova žena“ „Jo, aha!

 

Na vodě zvířátka objevila prima kemp – INSTALÁČEK, a proto Kroky hned za tepla objednal na termín 29.-31.8. NOHEJBALOVÝ TURNAJ a jak řekli, tak udělali … Sraz byl až v kempu – kdykoliv během pátku…

 

DEN PRVNÍ

 

„Nejchytřejší“ Vokounek s „nejkrásnější“ Myškou si udělaly prima výlet do Zoo Ohrada – v zoo musely zdokumentovat okouna, krokodýla, veverku, méďu, klokana, koně s kobylkou, žabku a opičku a mnoho dalších zvířátek , potom jely na zámek Hluboká. „HELE TEN PĚKNEJ PES“ (Myška viděla jen koňský povoz a nechápala… Vokounek si spletla koně se psem, no – jinak nic zvláštního ) Po prohlídce zámku se k nim přidal Koník s Kobylkou – nestíhali – tak se přijeli jen vyfotit a pak už honem na nějaký dlabenec – hlad je hlad

„Hlavně, aby tam nebyla paprika a OKUREK“

 

Když naplnili hladová bříška, poskládali se do svých autíček a přesouvali se do kempu. Myška řídila vedoucí vozidlo, projížděli monumentem tohoto kraje TEMELÍNEM. „Foť to!!! Vždyť jedeme přímo na ty komíny…“

 

Na jedné křižovatce chtěla jet Myška rovně – podle navigace Vokounka i podle sebe, ale Koník, jim dal na poslední chvíli znamení, že ne, že se jede do leva – „Asi zkratkou“

No tak tam Myška musela udělat myšku – „no jo pražák vyjel na cesty “ Pak ho pustila před sebe – takže se stal Koník vedoucím vozem. „To je zkratka – je to sice dál, ale za to horší cesta“ Ale ne – až na malé zaváháníčko, přijeli do kempu bez problémů – HURÁ!!!

 

Podle všeho dorazili do kempu první. Iva s Jirkou tam už byli od čtvrtka, ale byli zrovna na výletě. Zvířátka se domluvila, že si vezmou společnou chatičku – bylo to 100% pohodlnější.

Musíme opsat stav elektroměru…

Udělali si malou siestičku – bylo to velmi příjemné po náročném cestovním dnu .

„Hele, my tady máme elektřinu???“

Vokounová spinkala na palandě nahoře – když lezla dolu… RÁNA… „Já jsem z tý postele nespadla – jen jsem dělala tarzana“ (není nad originální výmluvu)

 

Pomalu, ale jistě se zvířátka začala scházet… 1. auto: Kroky, Neonka a Junior, 2. auto: Koala, Lvíče a Včelička, 3. auto: Mrožík s Beruškou, Morče, Žabka, Žabák a byli tam všichni a dokonce i někdo navíc – kamarád kluků – Martin s rodinou – nakonec Tuleň a jeho tulení žena a 2 tuleňata Nálada byla výborná – zvířátka měla pořád co povídat…

Junior: „tati, já bych chtěl…“

Kroky: „Hele, jdi se tady chovat sám!“

 

Zvířátka si šla zavést lístečky na útratu… „Ty vole, Miška s měkkým i :O ! to snad ne – vždyť přece myslivec, myslí, že mydlář mydlí MYŠ medlem!“ naštěstí to šlo opravit

A kdo je to ten pan MUCH, co se teď baví s Vlíčetem?!“

 

Kobylka na Koníka: „Fuj, tys kouřil?“ „Ne, to pan DÝM“

 

Když čas postoupil – domluvila se zvířátka, že popřejí Krokymu k jeho narozeninám…

První šel přát jeho „velký“ bratr, který pronesl i zahajovací řeč… a předal Krokymu první dárek – COLU – „bohužel z rozpočtu bylo pouze na kolu“

Další šla na řadu malá Beruška Mrožíková, která Krokymu předala speciální ručně vyrobené přáníčko s mnoha tvářemi Krokyho a samozřejmě s básničkou a všemi podpisy gratulantů.

Další šla Myška, která předávala NEJVĚTŠÍ A NEJHLAVNĚJŠÍ DAR – Myška: „Pozor, křehké – Míšeňský porcelán“ Kroky: „Nějakej lehkej, asi od kamarádů z NDR “ (Obsahem balíčku byl polštářek – Miluju divoký sexíček – s krokodýlem a krokodýlkou.)

Potom přála největší fanynka Vokounová, která předávala pokračování hlavního dárku – dudlík (ten může být potřeba po tom dravém sexíčku) – dudlík je červený, aby novorozeně zapadlo hned do červeného zoa a je s rybičkou (protože by to měla být holčička).

 

 

Pak přáli všichni ostatní a nakonec šla Kobylka, která nesla RUM – na míchaný nápoj s colou.

 

Kroky si dárečky pečlivě prohlédl a hned to zapil Magistrem, kterého dostal od Tuleňových – nechal kolovat – „v pondělí se všichni sejdeme na kožním“

 

Potom Kroky sepsal objednávací listinu s mixem panáčků…

 

 

Tím se nálada uvolnila, kluci začali hrát na kytary, zvířátka zpívala, tančila a užívala si krásného večera.

 

Možná přišel i kouzelník… nebo že by to byl Kůň?! - měl chrastící, uzavřený, STUDENÝ kelímek a všechny vtipně přesvědčoval, že za 40 vteřin kvrdlání bude kelímku teplá káva… NIKDO NEVĚŘIL!

Vokounek: „Kecáš, tomu fakt nevěřim“ Nevěřil ani Mrožík. Koník: „Tak se vsadíme“ „Tak jo“

Všichni čekali, jak to celé dopadne… Kouzelník míchal a kvrdlal a skutečně za 40 sekund měl teplou kávu ZÁZRAK

 

Jelikož hodiny pokročily, bylo na čase, aby ty nejmenší šly na kutě, ale… „Já ještě nechci…“

Myška se ujala Berušky a utancovala jí ke spánku. Tak dlouho s ní v náručí pohupovala až Beruška usnula – už to mají spolu nacvičené ze čtyřnohé gardenpárty… Potom jí odnesli do pelíšku. Aničku odvedla maminka Evička také spinkat. Dětem – Barče a Márovi volnost vyhovovala „Jaký děti – klidně mládež – no jasně mládež…!“

 

Jirka se lekce posilnil alkoholem a chtěl se věnovat všem holkám… pak z toho byl tak unavený, že usnul v sedě na lavičce. Baruška Tuleňová se s ním šla vyfotit s velmi útrpným výrazem

 

Mrožík s Myškou šli na KOFILA PÁRTY - jak je jejich zvykem

 

Tento večer měli Koňovi „malé rodinné neshody“. Holky Kobylku uložily ke spánku a Kůň dorazil spát později.

 

Osazenstvo se roztrousilo po kempu – někdo šel spinkat, někdo seděl v hospodě, někdo na terase a někteří šli fotit noční profi fotky do venkovního aťasu… Vokounek, Mrožík a Myška – fotili se v zrcadle asi na podesáté se to jakžtakž povedlo a potom fotili mnoho fotek na určené téma – např. namyšlení, zamilovaní, vylekaní a mnoho dalších podobných póz. Na chvilku je navštívila Neonka se Samíkem, pak přišel Kroky s Tuleněm – a udělali s ostatními také pár fotek – např. podobizny svých zvířátek nebo vylekaný výraz – moc se u toho pobavili… Taky se fotili jako opilí – „to přece nemusíme dělat – to přece jsme“ Samozřejmě nechybělo ani AUTOFOTO Krokyho - to je už klasika!

 

Když už měli nafoceno, vraceli se zpět na terasu. Mezitím přiletěl ANDĚL s Andělou – na zádech měli krosny a zalezli do hospody…

 

Nakonec v hospodě zůstali jen Ivča, Žabák a Kroky a na terase zůstal Mrožík, Vokounek a Myška a vedli „SMYSLUPLNÉ“ debaty

„I am Jack Sperou“

„I am Kauboj“

- chvíli probíhali debaty i v cizí řeči. Také se s nimi přišel dát do řeči Kroky, ale pak to vzdal a přesunul se do pelíšku – páč už byl lehce společensky unavený!

 

Najednou vyletěl z hospody ANDĚL… „Anděl, … anděli…!“

„Pojďte se koupat s námi k jezu“

Myška: „no to my nejdeme – vždyť je to 5 km!“

„Nééé, to je tady za rohem“

„to my stejně nepůjdeme, byla by nám zima a navíc se stydíme…!“

 

Nakonec se k „andělům“ přidala Ivča (no proč toho nevyužít, když Jirka už spal) a Žabák (proč toho nevyužít, když Žabka už taky spí – teda pravděpodobně)

 

Po chvilce Myška: „Hele, koupou se vůbec? Neslyšim cákat vodu.“

Za chvíli : „Koupou, už slyšim cákat vodu !“

 

 

 

 

DEN DRUHÝ

 

Středně dlouhé vyspávání – jak kdo chtěl a potřeboval…

Ivča po nočním koupání hledala ráno ponožku a našla jí v podprsence…

Mrožík měl asi zvláštní ráno: „Fuj, to jsem se tě lek!“ a pak klidným hlasem: „mě se zdálo o koních“

A Žabka toho asi moc nenaspala – čekala na svého zatoulaného brášku Žabáka a dokonce ho prý musela jít cca v půl páté ráno hledat k řece

 

Snídaně proběhla v klídečku, sluníčko se z nebe usmívalo – už ráno to vypadalo, že to bude krásný den! Kroky zase to počasí dobře objednal.

 

Zvířátka stále průběžně navštěvoval pan DÝM

Anička: „Tati, mám ti sundat hlavu!“

 

Během dopoledne se uskutečnilo připravené sportovní klání v nohejbale a stolním tenise. Ovšem ne všichni sportovali… Morčátko onemocněla – chudinka nastydla a chytly jí bolesti močových cest, takže chuděra celé sluníčkové dopoledne a část odpoledne proležela v pelíšku.

 

Žabka si odehrála jeden souboj v ping-pongu a jelikož ho prohrála, nic jí nebránilo, aby se vydala na pěší výlet – sama a nakonec byla pryč až do večera. Holky už o ní měl strach – ale Mrožík je uklidnil, že je na houbách, ale nemá je kam dávat… Mrožík: „Ty si neumíš umotat nějakej košík?“ Žabka byla dokonce až v Bechyni – pěšky… to je blázen „stará“ teda mladá! Šla totiž na průzkum Bechyně, po cestě tam potkala houby, tak si je vzala s sebou, aby se nebála a dokonce po deseti letech poslala pohled příteli.

 

Tulení rodina vyrazila také na dopolední výlet – vrátili se po obědě.

 

Vokounek si šla dát ještě slofíčka a Myška průběžně fandila, kochala se a dokumentovala. Beruška mrožíková si našla holčičku a chlapečka na hraní, tyli zalezlí v jednom ze stanů – měli tam domeček a byli tam jako pěny – moc hodní – no jo kdo si hraje nezlobí!!!

 

Všichni ostatní sportovali – dokonce i Neonky hrály ping-pong – je to sportovní rodina – vedou ke sportu ještě nenarozené děti a dokonce i Samík se musel účastnit sportovního klání

 

Holky – Lvíče, Včelička a Kobylka udělaly svoje silné družstvo a byly fakt skvělé – o „FOUS“ nevyhrály!!!

 

Když dohráli hlavní turnaj a vrátili se Tuleňovi a vzbudila se Vokounová připravily holky klukům překvapení…

„Přijel soubor roztleskávaček z Prahy…!!! Anička a Baruška Tuleňovi, Myška, Vokounek, Kobylka a Včelička. (Beruška na ně neměla čas – hrála si s dětmi.) A Morčátko, která byla jednou z hlavních aktérek, která plán vymýšlela – ležela v pelíšku – tak až příště všem ukáže, co v ní je

 

 

 

Namalovaly se, učesaly culíčky s červenými mašlemi, do rukou vzaly třásně a chtěly vyrazit fandit… OVŠEM!!! Kluci zrovna dohráli… a rozcházeli se z hřiště… „NO TAK TO NEEE – musíme se předvést, když už jsme připravené“ „A když nám to tak sluší!“ Vyslaly tedy tu „nejstatečnější“ Aničku, aby šla zařídit, že si musí zahrát ještě alespoň jeden zápas.

„Prej si dají pivo a za chvíli půjdou“

„No, to známe – abychom se vůbec dočkaly… a neseděly tu do aleluja“

 

Na druhý pokus vyrazila „nejstatečnější“ s „nejchytřejší“ a to by bylo, aby to nevyšlo… Jsou to šikulky – klaplo to – kluci šli znovu hrát… Holky vyrazily a přiřítily se ke hřišti s velkým nasazením Kluci byli nejdříve trošku překvapeni – ale bylo vidět, že se jim to líbí, protože hráli s velkou snahou. Všechny sehraně fandily…Mí-ra, Mí-ra, Mí-ra….UMÍÍÍÍÍ!!!...a nebo NEVADÍÍÍÍÍ!!! I „mexická vlna“ jim šla výborně

Všichni si to moc užívali a dokonce to vytáhlo i Morčátko z pelíšku. Holky potom vyzdobily i Samíka červenou mašlí – aby zapadl do červeného zoa!

 

 

A je tu konec utkání – holky si kluky rozdělily – vždycky 2 se vrhly na jednoho z kluků – každá z jedné strany a daly jim pusu – nejvíc olíbaný byl Kroky – čím to asi bylo? … vyšlo to akorát… GONG – večeře, a jelikož měli všichni hlad sešli se na terase!

 

Anička: „Já nepiju pivo – jenom tu pěnu!“

Potom přišla na to, že tam prodávají točenou zmrzku… „Aničko, dej ochutnat Barunce“ „Hmm“ Barunka si jen „umazala“ jazýček a Anička jí se zmzlinou ucukla, aby jí náhodou neubylo moc…

 

Po večeři měla Lvíčátko chuť na kávičku – „Ta se má – Míra je totiž multifunkční“ – unesl totiž 2 kávy a pivo (viz. foto) – všechny holky jen tiše záviděly

 

 

Anička na Vokounovou: „Půjdeme s tátou do zeky“… „Kam???“ „no do zeky“…“Kam že???“ „No do zeky – co tam teče ta voda“ „Jo aha“ Malý trapásek, co?!

 

Potom holky vyzdobily i Berušku, která nejdřív nechtěla a pak dělala modelku před dotěrnými fotografy

 

„Co to přijelo za auto?“ Myška: „To je Harisn FORD“

 

Žabák: „Mohli bychom jít na šlapadlo“

Morče: „no, já bych docela šla taky – tak jdeme“

„Ty, jo, kolik to bude stát?!

Žabák přinesl klíček – „Je to zadarmo!!!“

Když společnými silami stáhli šlapadlo do vody – jel okolo pan majitel: „Kam jedete – kdo vám to půjčil? Potápí se mu předek, no ale jestli chcete, tak klidně jeďte…“

„Aha, tak proto je to zadarmo“

„No tak to asi nééée!“ Tak ho zase společnými silami vytáhli zpátky – ale byla to fuška!!!

 

Aničky verze písničky „Mě se líbí Bob“ – „Mě se líbilo“

Nikolky oblíbená: „Holka modrooká… ASTRMÁNEK zatahá tě za copánek“

 

Od odpoledne hrál na terase džúbox nebo co to tam pouštělo písničky Někteří ještě sportovali, jiní relaxovali, někdo byl na procházce – takže měl každý program a nikdo se nenudil. Včelička ve volných chvilkách „motala“ krásné náramky. Berušce Mrožíkové se stal malý úraz – větší byl psychický šok… teta Evička Tuleňová dělala zlou zdravotní sestřičku a čistila jí ránu kysličníkem, ale jako bolestné dostala Beruška krásnou náplast motýlka – pak se jí ujala teta Myška, která pak dělala celý večer chůvu – a protože toho moc nenasportovala – musela se trošku rozhýbat – a tak s Nikolkou tancovaly – pořádně to holky rozjely Morčátko adoptovala cizí holčičku a házely si spolu a ještě s Žabičkou létacím talířem. Vokounek si na tento večer adoptovala Aničku Tuleňovou – zahrála si dokonce i na koníčka , když potom kytaristi naladili svá „dřeva“ – tak holky tančily, co jim nohy a boky stačily . Nakonec se musely zapojit všechny zvířecí slečny…

 

Ještě předtím bylo ovšem ukončení sportovního dne a vyhlášení vítězů a vítězek…

 

Ocenění dostala i skupina roztleskávaček – a dostala bonbónové korálky – hned měly ve tvářích sladké úsměvy Všichni dostali ceny od sponzora celé akce Koníka – a překvapivě to bylo – „rychlé kafe“, se kterým minulý večer předváděl kouzlo… Takže si všichni mohou vyzkoušet, zda to funguje…

 

 

První cenu v ping - pongu získal šikovný – co šikovný – NEJŠIKOVNĚJŠÍ Koala – gratulujeme!!! Získal láhev Ferneta…

Koník: „Teď jí neotvírej!!!“

(Nakonec jí vyfasovala Myška do úschovy na další akci)

 

Kroky: „Jo a ještě jsme neřekli, že se má zaplatit zápisné 50 Kč“ – NIKDO NIC…

„Hmm, tak to nevyšlo…“

 

U stolů probíhaly různé debaty – někde velmi vtipné…

U jednoho si Beruška kreslila a holky pily teplou griotku. Žabák se chystal do hospody pro objednávku… „Tobě hermelína a já si vezmu pivo.“ Žabka: „UŽ ZASE???!“ Ale no tak – nebuď jako máma „Vždyť není ještě plnoletej!!!“

 

Všichni se přesunuli pod stříšku a kolem, protože hudebníci doladili a začali hrát a zpívat.

Debaty přesto pokračovaly…

„Tak to bych se asi poblinkala, kdyby mi to takhle někdo stříknul do krku… tu vodu“ (Žabka)

 

Myška zase ukolébala Berušku… Potom si k ní přišla sednout Anička – Eva Tuleňová: „Kdyžtak jí vezmi vyčůrat než usne“

„No tak pojď – půjdeme se vyčůrat“

„Néé, to byla jenom sranda“

„To nevadí – my to zvládneme“

 

Ten večer už nebylo takové teplo a zvířátka byla i více unavená než předchozí večer, takže šla i dříve spát.

Evička Tuleňová: „Heleď Myško, kdyžtak uspi i Barušku a mýho manžela . Dobrou“

Když se osazenstvo rozprchlo a zbyla jen Vokounek s Myškou, Mrožík, Tuleň, Kroky a Žabák – přesunuli se to hospůdky. „Ale jenom na chvilku – musim se na zítra dobře vyspat“(Myška)

 

Kytaristi pořád vyhrávali – dokonce i písničky na přání (přestože Kroky není žádnej džúbox)

Jirka Macháček dojal a rozplakal svou nejvěrnější a nejchytřejší fanynku Vokounovou – ta však neměla kapesník – tak se vysmrkala do ubrusu.

Zjistilo se, že Jack Sperou pochází z roku Jirka Macháčků

Zaznělo mnoho známých písniček – dokonce Kroky bez řečí a přemlouvání zahrál Myšce její oblíbené Stánky.

 

Potom hrál Jirka Macháček pár svých písniček… ale co ten text…

„Jirko Macháčku, ty moc svoje písničky neumíš, co?!“

„No, já je nemám moc rád!“

 

Potom se dostal na řadu se svými songy taky Ivan Hlas – ale dopadl podobně jako Macháček…

„Ivane, ty neumíš ani svoje písničky… :O“

 

Tuleň už pospával na stole – ale bylo vidět, že se má dobře

Nakonec došlo i na „Pražské písničky“ – Vysoký Jalovec, Na Pankráci… jako Mireček – pomilujtéééé, pošpásujtéééé, ale lásku jim neslibujtéééééééé! a Uvázali kozu…

Kroky: „A chcípáka, jak to probudilo…“ (Tuleně)

„A myslíte, že se takhle budu líbit Vendule???

Tak pojď – já potim

 

Potom přišla důležitá oslavná písnička…

„Kdo si se v lednu narodil… (Myška, Vokounek)

Kdo si se v únoru narodil… nemáme

Kdo si se v březnu narodil… nemáme

Kdo si se v dubnu narodil… nemáme

Kdo si se v květnu narodil…(Mrožík)

Kdo si se v červnu narodil…nemáme

Kdo si se v červenci narodil…nemáme

Kdo si se v srpnu narodil… nemáme

Kdo si se v září narodil… (Kroky, Žabák, Tuleň)“

 

„Kam se Kroky ztratil? – Asi na toaletu – už jde – ne Alibaba a 40 loupežníků – ale a kadil…

 

Kroky na pospávajícího Tuleně: „Pojď stará – jdeme spát!“

„Dej ho spát a přijď“

Nakonec už nedorazil ani jeden, ale zbytek se bavil dál – Myška chtěla také několikrát odejít… „Néée, ještě nechoď“ „No tak ale už jenom chvilku (cca ve 2 hodiny)

 

„CRRR…“

„Já jsem z hnutí duha a já jsem vám přišel umejt okna“

„No tak pojďte“

„CRRR…“

„Já jsem z hnutí duha…“

„Ale já už tady jednoho mám…“

„Nene, to jsem já – já vypad!“

 

Paní DJka mixovala hudbu v magiči…

Myška: „Jé, to je moje písnička“

„co to je?“

„přece Petr Kolář a zpívá o mě!

 

Paní výčepní: „Dáte si ještě pivo? Velký?“

Mrožík: „Já nevim, zhruba asi tak půl litru“

 

Mrožík: „Víte, co je to vécéháóodé?“

Myška: „Hoď é na WC“

Mrožík: „tak si to napište…“

V C H O D - „to je trapný…

 

a jestli to někdo ne CHÁKÁÓ… tak má smůlu

 

„Tak, ale už fakt jdeme do hajan“ (cca 3 hodiny)

„Vyčůrat, umýt, pomodlit a spát“

 

Ovšem nejdřív ještě natočit nejdůležitější pasáže z Titanicu a z Hříšného tance…

Natáčení proběhlo poněkud hlučněji, takže vzbudili Koňovi…

Ách joo, tak ještě chvilku počkali a pak už šli konečně také spát!

DEN TŘETÍ

 

Pro někoho krásné ráno – někdo vylezl z pelíšku jako vyvoraná myška… zrovna např. Myška

Někteří hned po snídani balili kufříky a jiní ještě relaxovali…

„Po snídani vyrazíme…!“

„Kam, kam si vyrazíme…???“

„Na nádraží“ (ale opravdu Myška vezla Žabku s Žabákem do Bechyně na bus)

 

Během dopoledne se Vokounek s Myškou přestěhovaly s věcmi do autíčka, protože se chystaly ještě na výlet do Červené Lhoty – když je tak krásný den – DNESKA BY TO ŠLO!

 

„víte, co je to vécéháóodé?“

Evička Tuleňová: „římský číslice, akorát mi tam nesedí to Há“

Martin Tuleň: „to nebude tak vědecký – to bude nějaká blbost, co?!“

 

No a ještě zaplatit, rozloučit a alou…

Velké loučení a pusinky…

Vokounek: „Nikolko, dáš mi taky pusu?“

Beruška: „Tati, já už chci do auta…“

Mrožík: „Ale my ještě nejedeme“

 

Tak šťastnou cestu všem! Ostatní odjížděli po obídku – cesta je dlouhá!

 

Ale všechno se to zase moooc povedlo – až nad očekávání! Jen škoda, že to bylo tak krátké – tak snad se brzo zase všichni sejdeme!

 

 

NENÁPADNÝ ČLEN celé akce – PAN DÝM!!!

 

Poznatek Vokounové: „Karel má vypracovaný zadek!

—————

Zpět