SÁZAVA – EXPEDICE SUCHÁ NOHA 2010 část 1.

01.07.2010 14:00


SÁZAVA – EXPEDICE SUCHÁ NOHA 2010

(čtvrtek 1.7. – úterý 6.7.2010)

 

Účastníci plavby: Kroky, Kůň, Myška, Žífa, Pštrosík, Syslík, Hroch, Králík, Elenfant – Husa, Opička, Ježek, Papoušek, Klíště, Liška, Liščátko, Kocour

nové přírůstky: Eva – Prasátko + Šimon, Káťa – Babočka, Markéta – Kolibřík, Petr – Skřivan, Jana, Robert + Martin, Břicháčkovi: Hanka, Terka, Lucka – Lama, Tomáš – Slon, Panovníkovi – Jana, Milan a Štěpa

návštěvníci zájezdu: Neonka a Žížalka a rtynští kamarádi…

 

Tak Karle kolik dneska… 31… no to tu ještě nebylo…!!!!!!!!!!

Taková skupina…

 

Ohromné přípravy, velké plány a ještě větší těšení… a už je to tady… pane učiteli, už je čas

Kroky průběžně všechno zjišťoval a posílal zvířátkům informace, aby se na něco nezapomnělo a aby zvířátka věděla kudy se asi tak pojede a kolik cca zvířátka popádlují kilometrů… i když to stejně nikdy není jisté… „ještě pět kilometrů a jsme tam“

 

Mailiky na ukázku:

Ahojky voda se neúprosně blíží.....nejen pro blondýny posílám podrobný popis jak se dostanete do kempu v Horce II
Autem: Dálnici D1 opustíte na sjezdu Soutice (56 km). Pojedete směrem na Zruč nad Sázavou. Po cca 3 kilometrech přijedete na kruhový objezd, který opustíte druhým sjezdem na Ledeč nad Sázavou. Po dalších 3 kilometrech se na křižovatce se silnicí II/336 dáte ostře vlevo směrem na Horka II. Po 2 km přejedete po mostě přes Sázavu, odbočka vpravo do kempu se nachází hned za mostem. Na místě jsou dva kempy, naše výdejna je umístěna v kempu nad jezem, dále od silnice.
Vlakem: Pojedete do stanice Horka nad Sázavou. Od stanice je kemp vzdálen cca. 200 metrů směrem k řece.

Ahojky všem..naše expedice se už kvapem blíží ,takže pár důležitých informací.


1.7 sraz je v kempu Horka
http://www.obecni-urad.net/source/tur-informace.php?ID=2164&search=&detail=3953#3953 během odpoledne a večera
2.7 pojedeme cca 20 km do Kácova
http://www.kemp-kacov.cz/ -možnost návštěvy pivnice v pivovaru
3.7 urazíme cca 13 km do Českého Šternberka vodácké tábořiště „U Karla“ -možnost návštěvy hradu
4.7 nás čeká pravděpodobně cca 15 km do Kempu U Kavalíra
www.kawalir.cz – malá změna…

4.7 nebudeme v kempu U kavalíra ale v kempu Sázavský Ostrov http://sazava.ngi.cz/
5.7 poslední den n vodě pojedeme cca.14 km do tábořiště při hotelu Ostende
www.ostende.unas.cz/index.htm
6.7 případná návštěva Konopiště a odjezd

Všichni samozřejmě povinně červená trička a zapisné(láhev dobrého moku-nejlépe s plachetnicí(rum))
Doporučené vybavení-pevné boty do vody s uzavřenou špičkou,repelenty a krémy,čepice a klobouky,
pro děti doporučuji přilby na kolo-záleží na rodičích

Doplácet se bude 500,- osoba a 300 děti do 12 let.
V ceně je kempovné ve všech kempech(osoby,stany,auta atd) a vodácké vybavení(lodě,pádla,vesty,barely)

Takže Ahoj v Horce

 

DEN PRVNÍ (čtvrtek)

 

Většina zvířátek jela na vodu auty, jen pár jedinců (Myška, Syslík, Elenfant, Hrošík, Králík) jelo tradičně vláčkem z Prahy – Myška je měla „na starosti“ . Takže se domluvili, že se sejdou až na nádraží, kde si dali sraz u pokladen – „kdyžtak máme telefony“ – nakonec se sešli dobře – jen jim chyběl Žífa…

Myška: „Já mu zavolám…“ „Čau, kde seš?“

Žífa na telefonu: „U koně“

„A co tam děláš, když máš být na nádraží?!“

„Tam budu za chvíli, tak mi kupte lístek“

„No to nám to začíná…

 

Myška se Syslíkem šly koupit skupinovou jízdenku… cena jízdenky… 666 Kč – taky dobrý… že by nějaké znamení…???

Nakonec to i Žífa stihnul včas… „tak vyrážíme skupino - já sice nevim kudy, ale Hrošik je na nádraží jako doma, tak nás povede… “ Vlak našli po krátkém brouzdání nádražím… a mohlo se vyrazit na cestu Praha – Světlá nad Sázavou – Horka…

„Teď ještě najít volné kupéčko… všude někdo sedí“

„Hele pán tady má asi volno…“

„Dobrý den, máte tady volno?“

„Jojo samozřejmě“

„No já myslim, že budete litovat, že jste tu měl volno“

A netrvalo dlouho a určitě litoval… - už jen když si musel sundat batoh z úložného prostoru, protože zvířátka měla obrovské bagáže, takže se jim tam vešly jen tak tak… Potom sice dělal, že čte, ale asi se toho moc nedočetl…

 

„Áaa, už se rozjíždí nádraží… a jede i snad správným směrem… je to dobrý

Králík na Hrošíka: „Nehoupej tím vlakem“

„… náhodou jsem zhubnul kilo…“

„No to je úspěch“

Padlo mnoho témat k hovoru… nejzajímavější bylo téma toaleťák… fakt ftipné…

Žífa si mezitím vyřizoval pracovní telefonáty…

Bongo si dělal čárky na kolik panáků má večer nárok… pak si to bude postupně škrtat (tak aby měl přehled)

Žífa už zase telefonuje…

Syslík: „Bacha, tady jsou někde ty tři bebebetonový sloupy…

Hrošík: „Máte něco proti mostům?“

Králík: „Helmu“

(to ještě ani jeden netušil, že jí Hrošík večer opravdu bude mít… )

Cesta ubýhala celkem pohodově – i když bylo pořádné vedro…

V průběhu cesty přišel na kontrolu pan průvodčí a byl ze zvířátek tak překvapený, že ani nezkontroloval kolik jich vlastně jede, takže nechtěl vidět jízdenku pana spolucestujícího… „to nevadí – tak pojeďte s námi…“ „radši ne, co – když to slyšíte…

Žífa zase telefonuje…

 

Pozn. Bonga: „Myšku postihnul hlad – měla bagetu (co si koupila na nádraží)“

Na řadu přišla přehlídka zásob… Překvapením pro všechny byl Elenfantin batoh… ten skrýval tolik věcí, že už se zvířátka vůbec nedivila, proč má tak obrovské a těžké zavazadlo… Batoh vážil minimálně o půlku víc než samotná Elenfant a to hlavně proto, že tam vezla tašku plnou jídla – kotlety, kabanos, paštiky… 2 salátové okurky a hlavně sklenici kyselých okurek…

Myška: „no okurky to je moje, ale takhle se s nima dřít, tak to ani náhodou… “ A to s sebou měla ještě jeden spacák a jednu karimatku, kdyby náhodou dorazil na víkend přítel. Náhradní karimatku využila Syslík, která na ní dočista zapomněla…

Pak se stočila debata k alkoholu… Kluci popíjeli piva, Žífa pije jenom slivovici, kterou pro jistotu nechal doma…

„No má recht… tentokrát totiž nemůžeme pít s Mírou, protože s námi letos žádnej nejede…“

 

Pokračování Bongovi poznámky… „Myška tu bagetu celou vdechla – resuscitace ve vlaku…

Myška: „Kecá, normálně jsem jí snědla – od oběda jsem nic neměla, tak na mě přišel normální hlad a kdybych jí nedojedla, tak by se mi v tom vedru mohla zkazit…

 

Vlak končil svou jízdu ve Světlé a tam pak musela zvířátka vyhlížet další vlak, který je měl dovézt do Horky… „asi půl hoďku si na něj budeme muset počkat“

Takže když vystoupili z vlaku přesunuli se na nádražíčko na lavičku do stínu… o zábavu měli postaráno… kluci šli kouřit a kdoví co ještě… a holky měly debatní kroužek…

 

„Hlášení místního rozhlasu: na třetí kolej přijíždí vlak… bla, bla, bla, přes … Horka nad Sázavou,…“

„Hele už nám to asi jede…“

Když vlak zastavil, zvířátka se k němu se všemi svými zavazadly vrhla…

„Radši bychom se měli zeptat, jestli je to von, ať nenastoupíme do nějakého jinýho…“

„Tak já se zeptam támhle toho pána, co to asi řídí…“

„Prosim vás, jedete do Horky?“

„Ne nejedu“

„Tak nejede, tak musíme počkat na další vlak“

Tak se s těmi zavazadly vrátili zpátky… za chvilku došel stejný pán strojvedoucí, že on sice do Horky nejede, ale tento vlak jo – on se střídá v půli cesty s kolegou a ten pak jede do Horky… no ještě, že se všechno vysvětlilo… kdo ví, jak dlouho by jinak na nádraží museli ještě čekat… takže opět stěhování národů z nádraží do vlaku…ať žijou zmatky…

Zvířátka usedla na místa – naštěstí všichni místo měli a dokonce i zbylo, ale Elenfant se asi chtěla tulit, takže seděla celou cestu Hrošíkovi na klíně…

V průběhu cesty poprosili pana průvodčího, jestli by je mohl před Horkou upozornit, aby nezapomněli vystoupit… „ještě toho trochu

Cesta utekla docela rychle a hurá Horka… vystupovat… a teď kudy tudy do Bavorova – nebo ještě líp do kempu… Myška zavolala Krokymu, aby zjistila cestu… nakonec to bylo velmi jednoduché a v kempu byli za chviličku… už z dálky na ně mávala červená trička…

Když dorazili na místo Kroky už byl zasedlý v rybářském křesílku ovázaný mikinou, protože ho pár dní před odjezdem chytli záda – „houser jako kráva“, takže se musel šetřit a nesměl se namáhat… jestlipak to není jen simulace…

Hned jak zvířátka dorazila – Kroky hned opět Myšku tituloval… „Myško vy jste kráva…“ Někteří na to divně koukali – ale ti co je dobře znají – ti už vědí… Myška si z toho vůbec nic nedělala – a v klídku si vyřizovala telefonáty z domova… Potom se postupně všichni přivítali… proběhla seznamka s novými členy a Kroky dělal „výběrčího daní“

Pak ale aby si Myšku udobřil, tak jí oznámil, že už mají se Syslíkem postavenej barák – že to zařídil… „jj už jsme koukaly…šikula… děkujeme“ „No akorát budete mít nájemníka Pštrosíka…“

„No to nevadí… a snad jim nebudu vadit ani já… no radši se votočim hubou ke zdi, abych je nějak netento…

 

Potom se skupina postupně přesouvala k místní hospůdce – tam zabrali celý velký a hlavně dlooouhý stůl…, kde postupně bylo veseleji a veseleji… Nejvíce rozesmátý byl Hrošík, který všem ukázal svůj chrup, i mandle a někteří viděli ještě dál…

 

Kroky: „zítra půjdeme v Kácově do pivovaru“

Syslík: „mají tam i víno?“

Kroky: „No kvasnicový“

Syslík: „to víno, jo?“

Myška: „no v pivovaru určitě“

Syslík: „Aha

„No to jsou zase perly – to nám to pěkně začíná

 

Ježek měl věcný dotaz – potřeboval vyřešit problém, který už ho trápí od té doby, co dostal přezdívku… „Prosim vás, do teď jsem nepochopil, proč jsem ježek?“

„To není důležitý – prostě se s tim smiř“

Myška: „No to je jednoduchý… protože máš dlouhý kudrnatý vlasy…“

Ježek: „no právě proto jsem to nepochopil…“

Myška: To je ten paradox, právě…

 

Potom kolem zvířátek procházela veselá, zpívající parta cca 15 chlapců a mužů…

Syslík: „A kde máte chlapi?“ „Teda holky…

Kroky: „Proběhli tady holky bez chlapů… to je NEUVĚŘITELNÉ“

 

Kroky s Koníkem trošku uklidnili rozjařenou náladu a zvířátka oficiálně přivítali na expedici…

Lehce zvířátkům naznačili, co je čeká, jaká je organizace a tak…

Kroky – kapitán Kormorán a vedoucí – „já jsem king – mítink, brífink, winserfink

Kůň – zástupce kapitána

Pštrosík – zdravotník, lékárník a doktor v jedné osobě – „doktor PŠTROSMAJER“

Myška – kronikářka a promovaný psycholog (magistr Myšková )

 

Kroky: „Takže prosim vás pokud budete mít nějaký organizační problém nebo něco nebudete vědět, tak se zeptejte mě nebo Koně, pokud budete mít psychické trable, tak se obraťte na Myšku a pokud se utopíte, tak se nahlašte Pštrosíkovi… No a to je od nás zatím asi všechno, takže ahoooj…“

Všichni: „ahoj“

Myška: „Konec schůze – od teďka se pije za svý…“

 

Mezi zvířátky se rozkřikla informace, že Bobřík porodila malé Bobřátko Kubíčka, takže Kroky se jí rozhodl zatelefonovat, aby jí osobně popřál a zvířátka jí hřmotně pozdravila do porodnice „ahooooj“

 

Pak došlo na lámání chleba do guláše… a přání oslavencům a předávání dárků…

První na řadu přišel Hrošík… protože slavil Kristova léta… a copak na něj čekalo za dárek… po loňském bourání mostů zvířátka napadl věcný dárek v podobě helmy s nápisem červené zoo… „to je tvoje helma na zdolávání mostů, tak jí koukej pěkně nosit…

Další na řadu přišel Ježek, který opatrně zahýbal krabičkou… „tam něco chrastí…“ „ty woe, ono se mi to po cestě asi rozbilo… - no ale střepy přinášejí štěstí…“ Po chvilce napětí vybalil ježka v kleci… další vtipný dárek… „tak se snaž“

A poslední na řadu přišla nová členka Lucka – Lama – rozbalovala pečlivě zabalený dárek a nakonec na ní vykoukl pořádnej pupkoun… „Kdyby to náhodou někdo nepochopil, tak Lucka je Břicháčková…

Po každém předání dárků proběhlo pořádné hromadné RO, RO, RO…

Radost byla veliká a všichni se u toho moc pobavili…

Potom se Hrošík rozhodl (pod nátlakem Krokyho), že jde koupit pro všechny panáky… a to pak teprve bylo RO, RO, RO… „Jééé pozor Hrošik jde s tácem plnym panáků…“ „Pozor, ať nezakopneš a nerozleješ to…“ „Důležitý je, že má helmu na hlavě… takže se mu nemůže nic stát…“

Ježek ho vyndal…

„a na rovnou na stůl…“

„tak na to bacha…“

Sysel ho Ježkovi taky vyndala…“ „sodoma gomora…“ „Ježka z klece, přece

 

Pak už kluci kytaristi naladili a začali hrát na to sladký dřevo…

Hmmm to bylo krásný…

V přestávce Hrošík něco začal vysvětlovat Krokymu…

Kroky: „To víš, že jo Hrošiku zařiď to…“

Hrošík: „Jo“

Kroky na Myšku: „Vo čem vlastně mluvil…?“

Myška: „Já nevim, ale zařídí to…

 

Žífa si dal s holkama vínečko bílé… „a teď si jdu ještě koupit tři vody a jdu spát…“

Žífa: „Jaká je tu půda?“

Kroky: „Proč ty chceš něco sázet?“

„Ne, jen aby ta půda vstřebala moje zvracení…“

„Můj ty bože… ukaž můj ty bože…

 

Hláška večera: „Ještě, že stan nemá klíče... “ (Kdyby někdo přece jen ještě nevěděl, tak to byla hláška na Žífu…to už mu nikdo neodpáře )

 

Čas pokročil a už se setmělo… nálada byla výborná – jen Kroky je zase ladič pijan… spíš pijan než ladič… „ale na to jsme si už zvykli…“

 

Klíšťátko přineslo svítilničku a posvítilo Kocourovi na guláš a Myšce na psaní…

Kocour si spálil snad hned při prvním soustu jazyk…

„Hmm, takže budu jíst po paměti… no Myška řikala, že je ten guláš dobrej, tak jí budu věřit

Pak už Klíště nechtělo svítit, takže se se světlem přesunulo jinam…

„Hmm tak to je v prdeli… nejen, že nevim, jak to chutná, ještě na to nevidim…“

Myška: „Z toho si nic nedělej – já taky na to psaní nevidim…tak když to pak po sobě nepřečtu, tak to v kronice holt nebude

Kocour slíbil, že Myšce sežene na psaní po tmě propisku ze světlem… „z Lincu“

 

Jako překvapení večera proběhl ohňostroj na fotbalovém hřišti… takový malý silvestr

Bylo to krásné – děkujeme…!!!

 

Kroky rumí…

Hrošik foukal na harmoniku, ovšem jen do té doby než jí ztratil… všichni hledali a harmonika nikde… „ Tak jí najdeš ráno…“

Pokročila hodina a zpěvákům se začali plést noty a Hrošikovi i nástroje – místo ztracené harmoniky zkusil kytaru… „Do tý se nedá foukat, co?!“

Když kytaru odložil, tak nějak zavrávoral a překlopil se po zádech z lavičky…

… to byla rána jak z děla…

„Ty vole, cos mu řek, že ho to tak vzalo… a zhroutil se z toho?“

„Ty woe je živej????“

„Áaa už to zase začíná… hrošíkova dobrodružství… nebo spíš hrošíkovy tragédie“

„Hrošiku, už se nevopírej, ta lavička fakt nemá vopěradlo“

To byla taková kulturní vložka… nakonec to dobře dopadlo… „Má hroší kůži, tak se jen otřepal…“

 

Kroky je rok od roku horší… čím starší, tím víc ladí…!!! To je hnus velebnosti…!!!

 

Syslík: „..mě bolí hlava“

Myška: „co po tobě ten Pštrosik chce, že tě bolí hlava…? Vždyť je dneska tak krásnej den, dneska by to šlo…“

Pštrosik: „…No a jí bolí hlava…“

 

Tak aby toho nebylo na jeden večer málo, tak Hrošik kromě harmoniky ztratil ještě helmu…

Kroky: „Ty woe – zase budeme kupovat někomu dárky… takový tisíce to stálo a ty si jí klidně ztratíš…“ „Jo a hned první den, to ti to není ani trochu blbý…“

Nakonec jí hroší Bořek stavitel našel…

Ač bylo veselo, někteří se rozhodli jít spinkat… pomalu a jistě šli spinkat všichni…

Ráno prý moudřejší večera…

 

Hlášky z PÁNSKÉHO záchodku: (přišel na to Pštrosík – nebo že by to tam napsal? ):

Došel tampon, došly vložky, není co dát mezi nožky…

My jsme holky z dědiny, postačí i noviny…

No pěkný, ale co to dělalo na pánských záchodkách??? Asi aby kluci byli zasvěceni do problému…

 

 

DEN DRUHÝ (pátek)

 

Bylo teplo, takže se ve stanech spalo celkem dobře a ráno se nechtělo ani vylézat… i když na někoho už to bylo velké vedro, takže vylezl rád… ale nebyl to častý případ

 

Kroky dělal tradičně budíček… „vstávat a cvičit…“

Myška ze stanu…“a proč?“

„protože je ráno“

„ale já mám ještě noc…“ a zachumlala se do spacáku a pokračovala ve spaní… a ani jí nevadilo, že Kroky hýbe stanem…

 

Holky ze stanu: „Co si máme vzít s sebou?“

Kroky: „Nic nahatý pojedete!!!

 

Bongo: „Pořád zvažuju – Blít či neblít…“

„no to chce dobře rozmyslet…

 

Hrošik se snažil převlíknout… a Bongo mu u toho radil… „Triko přes helmu nenatáhneš…“

„Ty woe, von v ní i spal, ne?“

 

Syslík: „Hrošíku tys spal vedle ve stanu?“

Hrošík: „No jasně“

Syslík: „Tak dneska budeš spát daleko od nás… chrápeš!!!“

Myška: „Ne budeš spát tady a my v dalším kempu

 

Pán „kempař“ chodil kontrolovat stany… „ten k vám taky patří?“ „to je málo, budete muset jeste doplatit…

 

Žífa šel spát skoro první a opět jak je jeho zvykem vstával poslední

Potom se přiznal, že měl ve stanu slimáka…

„Tys za sebou nezavřel dveře, viď?!“

Kroky: „Ale bůh ví, s čím si toho slimáka splet…

 

„Tak a balíme stany a všechny věci do aut… ať můžou řidiči vyrazit odvést auta do dalšího kempu a můžeme vyrazit na vodičku…“

Když bylo sbaleno a řidiči odjeli – někteří kempovali ve stínu pod stromy a „statní“ chlapci šli nafasovat lodě - Sambičky, pádla, barely a vesty… většina osazenstva se potom přesunula k lodím a zbytek na snídani do hospůdky… párečky nebo polívka to jistili…

 

Konečně byli všichni pohromadě u lodí… a od kapitána a zástupce Krokyho a Koně dostali poučení lodníků, lodnic a loďáčat a hlavně lodivodů…

Rozeberte si lodě a dávejte si pozor na vesty a pádla… Kroky: „Myško, která je naše loď?“ Myška: „no asi tahle – ta je jediná prázdná… - tak trochu na nás zbyla…

Názorné ukázky použití pádel ne vesel…, zdůraznění, že na lodích na suchu se nesedí a na vestách se také nesedí (každoroční zbytečné upozornění – sedí na nich vždycky všichni )

„…prosim vás, loď má motor vepředu… a pozor motor nevrčí…“

„neslyšim motor

„Jo a ještě jedna důležitá věc… nikdo nepřehazuje pádlo zleva doprava – to dělají jenom holanďani a je to hrůza… ničemu to nepomůže – jen se nadřete… a hlavně to hrozně vypadá“ „Neesteticky

„Ještě úplně nejdůležitější – organizačně – první jede Koňova loď, pak všichni ostatní – pomalejší by se měli držet vepředu – a Krokyho loď jede poslední – nikdo nesmí být před koňovou lodí a nikdo za krokyho lodí…

 

„Jo a máme vysílačky, ale ty jsme zapomněli v autě, takže si nic neřekneme…

TAKŽE AHOOOOOJ!!!!

 

První co se muselo udělat, aby se zvířátka mohla nalodit… přenést lodě cca 50 metrů…

Kroky byl pořád chabrus na záda a Myška je křehká dívka... , takže o jejich loď se postarali zdraví a zdatnější… Myška to všechno mezitím aspoň dokumentovala a Kroky všechno řídil… jak je jeho zvykem

A protože ještě nedorazila manželská dvojice Břicháčků, tak jedna loď jela navíc – tedy prázdná… nakonec ji vyfasoval Pštrosik a Syslik, která měla pohmožděné zápěstí a měla si ho šetřit… „no to asi nebude, když povezou za sebou ještě jednu loď…“

 

„Už vyplouvá loď Jumbee…

„hurá konečně plujeme…“

Pluli celkem v poklidu, Kroky občas někomu poradil, jak správně kormidlovat, což je jeho parketa a jelikož měl na lodi motorovou Myšku, tak za celou dobu „ani jednou nezabral“… a všechno oddřela Myška… „to budou zase svaly…“ „ty woe, to budu mít svaly zase jak Chuck Noris

 

Počasí bylo nádherné, nálada výborná, voda mokrá až na dno, šlajsničky a jezíky příjemné… některé sjízdné úplně v pohodě, některé s menšími drhnoucími obtížemi, některé na přetažení lodi, ale všechno probíhalo dobře a bez komplikací… pak proběhla pauza na obídek – na tu se všichni moc těšili… sice to chvilku trvalo než se na všechny dostalo – no ale to se dalo čekat – třicet lidí je třicet lidí… někdo měl po obědě i koupací chvilku… někdo jen tak svlažení na nohy, aby se neřeklo a někdo úplnou masáž po jezem a pak se mohlo pokračovat v plutí malebnou krajinou…

 

Áaa už je to tady – první se udělali tepličtí Janča s Robertem… naštěstí tam nebyla ani hloubka, ale vylít vodu z lodi byla i přesto pěkná dřina… ještě, že zvířátka drží pohromadě a na pomoc přijel Ježek se svou lodí… Robert: „no tak tady tomu můžeme začít řikat Vildova skála“

 

 

 

 

A netrvalo to ani moc dlouho a byla tu další posádka ve vodě… protože na klidné vodě si chtěla Eleonora Elenfantová zkusit sama kormidlovat a uřídit loď – takže se odvázala loď, kterou táhla Pštrosíkova loď… jenže Elenfant jezdila od břehu ke břehu a tedy zdrzovala, takže Pštrosik dostal instrukci od Krokyho, ať si zajistí loď a bude se pokračovat zase dál… No a tak Pštrosik zabral… ale jaksi neobratně a jejich loď udělala žbluňk a stejně tak i posádka… a byla další „udělávka“

 

Pak už se zase plulo v pohodě, občas se i soulodilo…

Pštrosík dával ze zadu povely Syslíkovi: „Píchej, píchej, ať je doženeme…“

Syslík: „Vždyť já dejchám…“

 

„tak a ještě pět kilometrů a jsme tam…“

„ba ne, támhle za zatáčkou už je kemp…“

„aha, to byla jiná, ale podobná, tak tamhle za tou už je to určitě – tady už to poznávám“

„no tak to jo…

„tak se zeptáme domorodců…“

„Prosim vás, jak daleko je Kácov?

„2 km“ – „no tak to je v pohodě – lepší než pět…“

„zeptáme se ještě jednou, jestli je to pravda…“

„12“

„čeho? :o“

„km“

„no výborně… tak do třetice…“

„asi kilometr“

„no tak z toho když uděláme průměr, tak jsme na těch svejch pěti… co jsme řikali hned na začátku… “ (2+12+1 = 15/3 = 5) „a to nekecam FAKT“

 

„Jo a bacha támhle na tu louku uprostřed řeky, ať tam nezakotvíte…

 

„tak a ještě tady přetáhneme lodě přes jezík a támhle naproti už je náš kemp…“

V tuto chvíli se organizace a domluva trošku zvrtla… páč se stáhlo několik prvních lodí a Koňova loď odjela směr kemp… takže se pak zvířátka nemohla dopočítat a dokonce stáhli loď nějakému pánovi, který si jí zase pracně vytahoval zpátky… „pardon“

 

Tak a teď pro jedno auto do minulého kempu, postavit stany a udělat si malý kempíček s ohništěm uprostřed…

 

Všichni se postupně vystřídali v koupelně… „no je to tu pěkný, ale ty sprchy docela drahý…“ Někteří se šli projít, někteří jen tak relaxovali u fiktivního neviditelného ohniště a dokonale tím mátli procházející… „ty jo, furt nám bude chodit někdo přes obývák a ohniště…“ „Hele ani ho to nepálí, když prochází tím ohněm… nechápu…“ „pardon, příště pudu okolo

No a někteří si zahráli na profesionální operační tým… Robert si po cestě zapíchl něco do chodidla, jenže to jen tak nešlo ven… pan inženýr Pštrosmajer se k zásahu moc neměl… „já nesnáším krev“, takže se operace chopila Syslík „a to já ráda operace…“ Robert se usadil do křesílka, Janča mu držela nohu a Syslík operovala… „Skalpel prosím…“ Robert se nejdřív usmíval a postupně se mu úsměv z tváře ztrácel, ale jinak byl statečnej a zásah vydržel…

„Otřít čelo…“ „na ránu desinfekci…“ „už to mam pane doktore “. Nakonec všechno dobře dopadlo – tříska se podařila vyoperovat a dokonce i pacient to přežil…

„to je hrůza, za chvíli bude snad v každý lodi mrzák…

 

 

 

Kroky zařídil k večeři grilovaná kuřátka… hmmm to bude mňamka… a opravdu byla – někdo s okurkou někdo bez a někdo jako Myška měla tři a ještě neodmítla od Elenfanta

Na kuřátku si snad všichni pochutnali… a Pštrosík dokonce tak moc až z toho měl flek na tričku… Syslík mu ho vzala vyprat – jenže měla jen mýdlo s peelingem, takže měl Pštrosík tričko opílingovaný, ale flek nebyl vidět…

 

Králík Bongo sekal dřevo na pravý ohýnek „Bacha na prsty nebo bude zase operace…

„až to budeš mít naštípaný, tak může vypuknout pravý táborák…

„Pan Košťál dá znamení kapele a ty pušťaš…“

Syslík: „ale já mám umytou hlavu…

 

Robert: „Hele může se stát, že se nám do rána ztratí lodě?

„Může, ale za to ručí Kroky, že jo…“

Kroky: „Jasně! Cože?“

 

Mezitím co bylo v táboře tak veselo, dorazila manželská dvojice Břicháčkových – tak ahoj

 

Pro občerstvení se chodilo do místního kiosku – vzdáleného cca 30 metrů

Pštrosik chtěl koupit pivo Kácov…

Syslík v kiosku: „Já bych chtěla to pivo z tý vesnice“

Výčepní: „To je městys“

Syslík: „Aha tak pardon a kdeže je vlastně ten Kácov?

Myška: „no tady woe

 

Myška: „Konec schůze, od teďka se pije za svý…“

Pštrosik: „A kdo platil teď?“

Myška: „Syslik“

Syslik: „ajo to je pravda, já bych na to úplně zapomněla“

 

„Jé, ať jde ten kouř na druhou stanu, mám umytou tu hlavu…“ – tuhle a podobné věty ve stejném smyslu slyšela zvířátka za večer od Syslíka minimálně dvacetkrát… „a zítra si umeju vlasy ve voleji“

 

Kroky je mimo… přestěhoval se z Prahy do města a je z toho vedle…

 

Už odpoledne vedle Pštrosíkova stanu zaparkovalo auto… no pán parkoval velmi zkušeně… málem najel na kolíky od stanu… „bacha ať nám nezboříte barák… takovou práci nám dalo ho postavit…“ „pán je asi z Prahy, ne?“ a večer z ničeho nic rozsvítil na zvířátka světla (od toho jeho auťáku)…

nikdo to nepochopil a sám pán možná taky ne… „pane to je váš auťák – tak to jste teda pěknej vůl“

Pak z jejich skupiny vystoupil vysokej chlap s kytarou…

Myška: „Ty woe to je Richard Müller…“

Kroky: „Ty woe fakt, ty seš Richard, jo?“

„Jo a přijel jsem sjíždět Bečvu a teď vám něco zazpívám… po schodoch… a když je valcha u starýho růžičky…

„Jo tak skupino pozor… někde se stala chyba – asi jsme špatně uhli… sjíždíme totiž Bečvu… kdyby to ještě někdo nevěděl…

Richard zazpíval několik songů a zase zmizel ve tmě…

„Hele a nebyl to náhodou Thurgau?

 

Pak už si zvířátka zase zpívala sama… a skupina se začala pomalu rozpadat – dokonce i Myška, která jindy vydrží do půl čtvrtý šla spát dříve… takže tím povídání z večera končí – protože si už nikdo nepsal zápisky a tím pádem nemá Myška co psát…

DEN TŘETÍ (sobota)

 

Pštrosíka ráno bolela hlava… údajně proto že spal v ponožkách…

 

Tak a vstávat, balit a uklízet a pak teprve snídanička a lehárko – než se vrátí řidiči… „ale že jim to trvalo…“

„no hurá a šup šup na vodu, ať nám něco neuteče… mnoho vodáků už bylo dávno na vodě…

Tak a zase pohodička, sluníčko, koupání, soulodění, modelování pro fotografy, pokusy o vodní bitvy, sranda a spousta hlášek, který nemá bohužel Myška ani všechny zaznamenaný… ale on si každej na to svoje vzpomene… a že na co vzpomínat opravdu bude…

Kuřácké dýchánky na lodích, mejdany s rumem a kolou nebo pivem nebo s tím co zrovna nedošlo a teklo…

Proběhl také zásah Miče Bjúkenena (Pštrosíka), který si zrovna odskočil od Pamely…

Dále občas probíhali LOĎOBELY… krásná souhra… když se všichni otáčeli o 180° - krásná práce

 

Kroky: „Jo a řikal jsem, že před Koněm a za mnou nikdo nebude a kdo bude, tak platí panáka…

Tentokrát ani nezapomněli na vysílačky, takže mohli být první a poslední loď v kontaktu… „tady orel, tady orel…“ „co chce zase ten pták“

No ale v tom pořadí to občas nevycházelo… to bude večer panáků…

 

Opět zastávka na obžerstvení…

Hrošik si přinesl malinovku… a Žífa to okomentoval slovy: „ÁAaa Limonádový Joe

Všichni se posilnili na další cestu a dali si zaslouženou siestu – někdo ve stínu, ti co měli sluníčka z lodě málo, tak se vystavovali na sluníčku…

Pak Kroky zavelel, že pojedou dál, takže se pomalu namazali, aby se nespálili a mohli se nalodit a vyrazit na další cestu… cca pět kilometrů… nebo že by támhle za tu zatáčku…

Krásně si pluli mezi lesy a skalami, chvíli souložili dokonce všichni pospolu – až se to zvrtlo ve vodní válku… a za zatáčkou už na ně čekal krásný pohled na hrad Český Šternberk…

„tak tady někde jsme měli kempovat, ale pojedeme ještě pět kilometrů do kempu Rataje – tam to bude lepší…“

A netrvalo to dlouho a opravdu dopluli do kempu v Ratajích…

Tady měli asi nejzajímavější přistání a výstup z lodí z celé expedice…

Hrošík zapadl při vystupování z lodi po pás do bahna, další obětí bahna se stala Syslík, které uklouzla noha a už byla v bahně po kolena, ovšem když se jí podařilo vyprostit neměla ani jednu botu… „No jo Kroky řikal, že máme mít pevnou obuv…“ Jednu botu jí vylovila Elenfant – sice místo bílé byla černá, ale našla se… mezitím co hledala druhou, přijela ke břehu Krokyho loď – Myška vyskočila a držela Krokymu loď – tomu však noha taky uklouzla a už byl ve vodě a po kolena v bahně… Krokyho vyproštění bylo o maličko složitější, ale taky dopadlo dobře, jen taky přišel o botu… „no ale sám jste řikal, že máme mít pevnou obuv a sám se podle toho neřídíte…“ Syslíkovu botu našla ještě Elenfant a Krokyho botu vylovil až později Ježek… takže vše dobře dopadlo!

 

…vynosili věci z lodí, někteří jeli zase pro auta a ostatní čekali, jaký bude rozkaz dne… kde si můžou postavit stany… čekání však bylo tak dlouhé, že si místo na stanování určili sami a začali se stavbou obydlí… Mezitím dorazili řidiči a návštěva ze Rtyně v čele s Neonkou a Žížalkou, která se láskyplně vítala s tatínkem

Myška se Syslíkem šly první vyzkoušet sprchy… no to bylo úžo Růžo… sice v první chvilce byly překvapené z rozestavěné koupelny, ale jinak měla každá svojí sprchu s teplou vodou a koupat se mohly jak dlouho chtěly… fakt bezva… postupně se tam zase vystřídali všichni…

Pak na ně čekal objednaný gulášek… ovšem pan majitel místo 25 porcí přivezl jen 23, takže někteří měli hlad… tak se rozhodli, že vyrazí do vesnice do restaurace, protože místní hospůdka nabízela jen utopence a nakládaný hermelín… ovšem ani ve vsi neměli moc velké štěstí… protože dvě hospody, které tam objevili měli svoje akce a zvířátka tam prostě nechtěli… „no a pak že náš zákazník náš pán…“ No ale aspoň se zvířátka prošla a na jídlo nakonec zašli do vedlejšího kempu…

Když se pak vrátili všichni si poposedali kolem dlouhého stolu a pomalu, ale jistě začala zábava… kytárky…, víno, pivo, dokonce i nakládaný hermelínek…

Jen pan výčepní z toho byl mírně vedle – byl tam na to všechno sám a lehce nestíhal… pivo se mu nechtělo chladit, takže pěnilo… ale nakonec nad tím zvířátka mávla rukou a i tak se výborně bavila…

Když se setmělo, vzal si Králík na hlavu čelovku a točil s ní a dělal diskokouli…

Dokonce i Robert zvířátkům zahrál na kytaru a zazpíval…, i když se nejdřív bránil… přitom neměl důvod…

Čas pokročil – někteří už šli na kutě a ti co vydrželi, tak se mohli zúčastnit oslavy narozenin Syslíka, která od zvířátek dostala pravého plyšového sysla, který píská…

Pak se vydala do hospůdky pro panáky, se kterými pak obcházela zvířátka a na konci cesty málem spadla do pískoviště… „čoveče ty už to nepij!“ „no a tři to nevydrželi…“ „takový škody…“ A pak mohlo konečně proběhnout RO, RO, RO…

 

„Zítra bude hezky…“ Pštrosík zachytil Krokyho a Hrošíka, jak jezdí v hospodě na dětském kole a koníkovi… chudáci děti nebudou už mít na čem jezdit…

 

Už i poslední sedící se rozhodli jít spát… Neonka spala v chatičce a Kroky tradičně v autě – popřál Neonce dobrou noc a dělal, že jde spát… ovšem po cestě ho i s Koníkem chytil vracák a už byli zase zpátky u hospody… Ale to je u nich taky normální – protiproudy jsou svinstvo

 

—————

Zpět