SKLÍPEK – jaro 2010 (sobota 17.4. – neděle 18.4.2010)

17.04.2010 18:00

 

 

Účastníci zájezdu: Opička, Kocour, Klíště, Morče, Vlk, Tuleň a Tuleňka, Chami, Syslik, Žífa, Méďa, Myška, Péťa – Koroptvička, Pštrosík, Hrdobčík, Kroky, Neonka, Ježek, Papoušek, Ještěrka a Ještěr a samozřejmě Sklípkánkové

 

DEN PRVNÍ

 

Opička, Kocour a Klíšťátko si užívali na Morávce už od pátku… a bydleli v pokojíku nad sklípkem, takže to pak měli co by kamenem dohodil… J

Ostatní zvířátka dorazila až během soboty…

Někteří vyrazili už dopoledne a po cestě si udělali výlet, někteří vyjížděli později a dorazili i bez výletu a byli i tací, kteří přiletěli letadlem a někdo mohl dorazit i na motorce – kdyby neměl v pátek dopravní nehodu a neležel v nemocnici na Bulovce… všichni na Koníka mysleli a samozřejmě mu večer pili na zdraví…

 

Žífova dámská jízda měla vyrážet kolem desáté hodiny z Prahy směr zámek Jaroměřice nad Rokytnou… a na místě se měli sejít s Pštrosíkem a Hrdobčíkem… Původní plán ovšem nevyšel… Žífa ač vždy bývá přesný, jak švýcarské hodinky, tentokrát poněkud nestíhal… když měli s Méďou vyzvedávat Myšku, tak teprve lezl z vany… „No vždyť už jedu – jsem tam hned…“ J No hned – za hodinu, ale nevadí – o co se zvířátka opozdila – to nahnala po cestě – Žífa totiž vytáhl ze svého vozu snad to nejvíc co šlo… šlápl na to a už svištěli… tam kde byla čtyřicítka – jeli stočtyřicet… Ale i Hrdobčíkův vůz měl malé zpoždění – špatně je navedl „Pavel Liška“ v Pardubicích – kde právě probíhal nějaký maratón či co a tak bylo město místy uzavřené a tím pádem zasekané… no hlavně, že měli navigaci… no asi to Pavlikovi neřekli, že je to tam uzavřený… J J J Nakonec to dopadlo tak dobře, že se sešli na náměstí v Jaroměřicích téměř stejně, takže na sebe nemuseli ani moc dlouho čekat… tomu se říká krásná práce J

Myška: „Tak jaký je plán dne?“

Pštrosik: „Tys ten výlet naplánovala, tak ty seš tu vedoucí“ „Vedoucí – já jsem king… J

Myška: „No já to nechtěla říct nahlas, ale hned jsem si řikala, že by to bylo nejlepší řešení J

Takže nejdřív šli zjistit, jaké jsou trasy a kdy bude prohlídka – holky vyslaly kluky a mezitím si odskočily na toalety – kde byly akorát tři záchůdky – po chvilce se i zasmály – protože se na ně někdo začal dobývat… ťuk ťuk… obsazeno, ťuk ťuk… obsazeno, ťuk ťuk… taky obsazeno J

Prohlídka byla za deset minut… „no tak to je načasování…“ „a ne abyste dělali vostudu – znáte se“ J A opravdu – všichni byli v rámci možností hodní a pečlivě poslouchali povídání paní průvodkyně… Z okna koukali do velké zahrady, kde se zrovna fotila nějaká nevěsta… Na konci prohlídky se ještě šli podívat do zámeckých římských lázní a „zeleného sálu“, kde se právě teď konají ty svatby…

Po prohlídce se šli podívat do parčíku a projít se zámeckou zahradou – bylo krásně, takže udělali i několik pěkných fotek…

Myška: „Hele, tady by nás mohl někdo vyfotit na tom mostku – je tu pěkné pozadí…“ Pštrosik: „Ukaž, já vás vyfotim“ Couval, coufal až docouval k zábralí mostku, lehce se opřel a málem se propadl do potůčku za ním… „Ty woe, to zábradlí je tu taky ještě z baroka…“ J J

A Bejby nebude sedět v koutě… Při procházce je navštívil pan hlad, takže se domluvili, že vyrazí hned na oběd… Když vycházeli ze zámku – Méďa udělala reklamu na Kenvelo – kdyby někdo nechápal… tak to co měla Méďa na sobě bylo celé z Kenvela J

 

 

 

Hrdobčík: „Já si dám kávu“

Méďa: „Ta se dává po jídle, vodkud prosim tě jsi?“

„Káva pouze se sachrem, s koblihou, se štrúdlem, s čískejtem, s braunýs, kukýs…“

„Cože???“

„Že na samotnou kávu nemám kalkulaci“ J J J

Tuto hlášku si zvířátka tak oblíbila, že jí použila během celého víkendu ještě mnohokrát…!!!

 

„Proč si nedáš kofolu – když mají někde točenou kofolu, tak si jí vždycky dam…“ (Méďa)

„Hmm to je vidět“ (ve skleničce měla malé pivo) J

 

Pštrosik se jim (asi ve slabé chvilce) přiznal, že má frndu a filcky… :O

CHUDÁK – „Má vši, ale v jinejch vlasech J

 

Méďa se nejspíš líbila místnímu číšníkovi, protože jí věnoval hrníček Delta pekáren J

 

„Tak asi popojedem, ne?“ Myška jim ukázala mapu – kudy by se mělo ject… Pštrosik: „No to je jasný – to je přes Dukovany…“ Myška: „No to nevim – ty tady nemam…“ „No ale někde tam jsou“ „No tak když to říká, tak asi jo“ Tak jeli… První jel Hrdobčík, za ním Žífův vůz…

Žífa přibrzdil na křižovatce… Méďa: „tady seš ale na hlavní, tak jeď…!“ Žífa: „Já vim, ale kouknout se můžu, ne?“ J Myška si během cesty dělala poznámky, aby si to všechno pamatovala… „Nehoupat“

„Jo tam jsou ty Dukovany“ „Jo, ty co nemáš na tý mapě“ „Hmm, další památka do sbírky J

„Vyfoť ty komíny…“ „Rychle“ „No už jsou pryč…“ „Jééé hele, támhle sou“ „Hmm, tak pojeď blíž… ještě blíž… J

 

Médě s Koroptvičkou se začalo chtít čůrat… tak Myška volala do prvního auta, aby zastavili… „nejsou na příjmu…“ Žífa to razantně vyřešil… dvěstě v městě, třista z místa kluky předjel a hned zastavil… „ty jo, to byla hrůza!!!“ Hrdobní: „My se za vámi bojíme…“ Myška se z toho šla radši taky vyčurat… J „takovouhle zastávku už radši nebudeme riskovat…“ Pak už byla cesta celkem plynulá a pohodová a už byli v Praze… hurá!!!

 

V restauraci už seděli Tuleňovi, Chami a Syslík, kteří byli také na krásném výletě – barvitě o tom všem povyprávěli… jak jeli z Ivančic do Moravského Krumlova místo 11 km cca 36 km … dle rad místních obyvatel… pojedete rovně, pak doprava kolem lesa a tam to je… když ujeli cca 36 km a les ani zámek nikde, tak usoudili, že jedou blbě… J

„No to byl výlet… nejdřív jsme byli na obědě, ten stál za prd, pak že si zpravíme chuť u devíti křížů na kafi – to bylo snad ještě horší než ten oběd… no pak ten zámek – ruina a tam jenom ty obrazy Muchy… no akorát ten park byl pěknej… J“ Fotky ale nafotili moc pěkné…

Komentář podle fotek ala Myška:

Syslík dělala jako tradičně modelku – tentokrát na mostě v parku… „No nevim, co by na to řekli památkáři… J“ Potom se tam potkala s jakýmsi Italem, co vypadal jako Chami nebo ten jeden policajt z Bobulí… J

U mapy města a okolí vypadali Tuleňovi velmi zadumaně, Chami dělal, že tomu rozumí a Syslík se ani podívat nešla, jen to dokumentovala z povzdálí „Dyž já neumim číst… J

A u občerstvení „na zahrádce“ vypadali všichni velmi „nadšeně“ L J, ale důležité je, že se měli dobře J

 

 

 

Postupně doráželi i ostatní … Ještěr: „Áaa, Myška už je zase dojatá!“ J

Hned nato dorazili Morčátko a Vlk, kteří byli také na výletě – ti pro změnu…ve Znojmě. Chtěli se podívat hlavně na Vlkovu věž, která byla ale bohužel zavřená… „Vlk na ní byl nesmírně pyšnej, takže se u ní nechal aspoň zvěčnit“

Podle fotek je patrné, že se jim výlet vydařil… Morče zachytila při prohlídce centra města celkem slušně vyhlížejícího žebráka… „Aspoň půl trolníčku –ubohému, nemocnému, slepému…“ J Ten žebrák byl velmi podobný Vlkovi – „asi takových vlků běhá po světě víc, či co?! J – ale moc dobrá vizitka to není…“

Morčátko se pohoupala na Krokouškovi… „Hmm, co na to Neonka… Asi to neví… J

Také přistihli místní policistku v plné práci… a hlavně navštívili znojemské podzemí, kde viděli mnoho zajímavého – mimo jiné také myšku… „ta holka musí být taky všude… J

 

No a pak dorazil očekávaný Jirka Macháček alias Kroky s ženou Neonkou a přivezl Ježka a Papouška a přišel je přivítat i Kocour s Klíštětem, ale ty se hned vraceli za Opičkou… Ostatní se občerstvili… většina dala kávu… káva pouze se sachrem, s koblihou, s lanýžem… J

Mezitím Myška líčila, jak výhodně nakoupila boty… pozn. jsou obě levé, ale nekup to za tu cenu… J J Měla je na nohou, takže si je mohli všichni prohlédnout, také si tentokrát vzala sukničku… takže všechny „asi trochu“ překvapila, protože nikdo si neodpustil komentář … J

 

Pak se rozdělovaly pokoje…kdo s kým a proč… „Vy už bydlíte?“ „A kde bydlíte?“ „My ještě nebydlíme“

„Tak se asi půjdeme ubytovat…“

„Žífo půjdeš se taky ubytovat?“ „No jasně s váma“ „Jo ty seš taky gigolo?“ J „No to dělam běžně“ (no říkal to tak vážně, že to bude asi pravda) J J J

 

Jinak proběhla další sice už ohraná, ale stále platná hláška: „Hlavně Žífovi nedávejte klíče…“ J J J

 

Postupně zaplatili a šli si zabrat postele… Opět měli oba dva apartmány v prvním patře a Ještěři měli svůj dvoulůžáček… Každý si užil volnou chvilku před odchodem do po svém… Na jedničce proběhl „grupn gaučink“ u vaření s Jirkou Babicou: „Když nemáš špenát, tak tam dej cibuli, když nemáš cibuli, tak tam nedávej nic…“ J J J Užili si spoustu legrace a asi i vypadali legračně – vyskládáni na gauči a v křeslech… ale co hlavně, že načerpali sílu na večer… někteří jen relaxovali, někteří se mezitím stihli i převléknout a protože už byl čas, vyrazili na sraz před hotel… Scházeli se tam jak švábi na pivo… J Apartmán číslo jedna byl kompletní, ze dvojky chyběli Tuleňovi – „ty za námi dorazí – nemáme čekat…“ „Aha J“ a „Ještěrovi vyrazili napřed, takže můžeme vyrazit…“

Kroky: „Myško, vy jdete v tý sukničce, jo?“ „No a co – máte snad něco proti?“ „A v těch botách na podpadku?? To jsem zvědavej, jak dojdete domu… J“ „No kdyžtak je zuju a dojdu v krepsilonkách J“ „A co že jste si vzala sukni?“ „No nemusim pořád jezdit v teplákách a jednou můžu jít za dámu, ne?“ „Ty woe, čék jednou jede slušně voblečenej a je z toho pozdvižení na vsi… J J J

Komentář Vokounka (která bohužel tentokrát na akci chyběla): „Jooo všichni čuměli s votevřenou hubou veeeď J J J To je hrůza – to musej holky z vesnice chodit furt v teplákách… Nejsi přece žádná Blažena J Asi budeš muset šokovat častěji… J J J

„Tak pojďte skupino…“

Cesta probíhala místy v klidu – místy trochu hlučněji – ale ve výsledku v pohodě… Cestou udělali několik fotek, jak je jejich zvykem J Když dorazili ke sklípku – bylo ještě zavřeno – nikdo nevyzvedl Sklípkánka… jen z okna nad sklípkem koukala Opička a Kocour a když se skupina otočila – měla Sklípkánka Maroška v patách… „Bacha už de“ „Tak už o něm nemluvte, ať to neslyší…“

 

Tak a zvěř byla vpuštěna do sklípku – „Tak netlačte se tolik – taky se na vás dostane…“ J

Pak přišlo očekávané vítání se Sklípkánkem – hlavně tedy holčičím osazenstvem oblíbené – líbání a objímání… hmmm J

 

Pak si každý chytil svoje místečko… někteří, aby měli blízko škvarečky, jiní sýr nebo výbornou tlačenku a někteří tak, aby to měli nadosah všechno… J

„Jo a Bejby nebude sedět v koutě“ J „Nene, tam bude sedět kytara a vedle Jirka Macháček…“ „To má za ty řeči, co měl na Myšku J

 

Ještěři dorazili se zpožděním… „Kde jste byli???“ „Na procházce“

Ještěrka: „No Ještěr chtěl jít na návštěvu k Opičce a Kocourovi…, tak mu řikam… tam nejdu – tam se šuká, Vojta (Klíště) je venku“ J

 

Chami gigolo holky informoval, že si vzal preventivně paralen, aby ho nebolela hlava… J - velmi důležitá informace!!! J

 

Sklípkánek: „Tak asi se nejdříve najíte a pak teprve vyrazíme dolu, že?“

Kroky: „No jasně – jako vždycky“ J

„Jo nejsme tu přece poprvé a už víme, co a jak… J

 

Když se všichni posilnili – mohlo se vyrazit na degustaci vín do sklepa J

Všichni už byli moc natěšení, takže si každý vzal svůj pohárek a někteří krajíček chleba a foťák – dokumentace musí být vždy a všude… J „Prosim vás, ztlumte si ty blesky!!!“

 

Syslík myslela i na ostatní, takže nakrájela chléb a vzala celý košíček plný krajíčků dolu do sklepa…

 

Modelky a modelové nevěděli do jakého objektivu se nastavovat a usmívat dřív… ale sranda musí být…

 

Opět se utvořily skupinky či dvojice, které si sdělovaly svoje dojmy a poznatky… J

Neonka si vypůjčila „minikoštýř“ – „ten je akorát pro mě – když teď nejsem zvyklá pít“

„No a nebo můžete vzít příště Terezku – to bude akorát velikost pro níJ

 

Morče přiběhla na poslední chvíli… ale stihla to úplně přesně akorát… „Konečně mám konečník“ J

„A co jako má každej s tím konečníkem – jakej je v tom rozdíl?“

„No to já nevim – to je asi nějaká pověra nebo co?! J

 

Neonka: „Co to pijeme?“

Myška: „Víno – bílé… No ale ty nic“ (Neonka měla totiž prázdnou skleničku J)

 

Sklípkánek povídal o vinicích, bobulích i víně….:

„To víno je kulatě plné…“

Kroky: „Vidíte tam ty plné kuličky?“

„Pučte mu brejle, ať to taky vidí… J

„Jo už je vidim – jsou tam celkem dvě plný kuličky…“ (skleničku držel u svého… rozkroku)

 

Sklípkánek: „MUŽI PIŠ – všechno mé ženě Filoméně“

A tak Myška psala a psala, aby jí náhodou něco neuteklo a i přesto jí mnoho hlášek uteklo, protože nemohla být bohužel u všeho… což jí trochu mrzí J Debaty se s vypitým vínem stávaly zajímavější a úsměvnější…

Jen pro příklad… J J J

Myška se vetřela mezi chlapce nebo muže… nebo co? No zkrátka mezi Chamiho a Krokyho…

Chami: „My tady držíme ten SUD, aby nespad“

Myška: „Jako cože???“ Kluci totiž drželi Myšku téměř v objetí…, tak kdoví jak to mysleli…J

nebo…

 

 

 

Sklípkánek na Koroptvičku: „ty ještě máš? Já to sleduju – ty vůbec nepiješ… teď si třikrát vynechala…“

Koroptvička: „no já totiž beru antibiotika, tak musim opatrně…“

Sklípkánek: „no a co já taky… J

„aha“

„ale ty sladký vína co budou – ty si dej – ty tě zabijou… J

„no tak to si určitě dam J

 „… to víno jde do těch špiček…“

Myška: „No tak to vypij – to sežere špíček… J. To si taky dam J

Chami: „To seřeže píčes? :O“

„Taková slušná holka to vždycky byla…!!!“

Chami: „Čím víc piješ vína, tím víc kupíš píčes!“

Kroky: „Čím víc piješ vína, tím víc klopíš víček a nevidíš míček“

Myška: „jakej míček?“

Kroky: „ne míček… Čím víc piješ vína, tím víc klopíš víček a nevidíš výčep…!!!“

Myška: „aha – no to dává smysl – ale kam až jsme se od těch špiček dostali… J J J

ALE SRANDA MUSÍ BEJT!!! J

 

Ještěr rozhodil „prostěradlo“ a začal smrkat…

Myška: „Už troubějí…“

Syslik: „A kdo?“

Myška: „No na horách jeleni… nebo ve sklípku ještěři…? J

 

Někteří návštěvníci sklípku přilepují mince na zdi nebo strop sklípku – podle pověry… když mince nespadne, tak se ten dotyčný do sklípku vrátí… Sklípkánek vyprávěl o nějakém asi rakušákovi nebo zkrátka cizincovi, co nalepil papírovku asi nějaké euro a že za nějakou dobu zbyl z bankovky jen rámeček – ostatní bylo vyžrané… Krokymu asi bylo líto bankovky i mince – co kdyby náhodou příště byly taky sežrané, tak nalepil na strop svojí vizitku…
„No to je věc…“

Ještěr: „vedle bych dal komentář: Co do sklípku nepatří“

Chami: „já bych tam napsal: Až sem sahala voda… J

 

„Už zase pijeme Milera – a ještě, že tu není Turgau – ten by nám zkazil chuť…“

 

Koroptvička: „Já si počkám na ty co mě zabijou… J

 

Každou chvíli se modelové a modelky nastavovali fotografům – co by pro ně neudělali… třeba Myška se kolem gigola Chamiho obtočila jako liána – „Co bych neudělala pro fotku do zítřejšího Blesku J

Kroky za to Myšce do objektivu ukázal jaká je „jednička“ J

Hrdobčík se ztratil v davu…

Méďa a Koroptvička si zahrály na seriózní „pičky z Prahýýy“ J

Syslík se ukázala ve sklepním přítmí jako „pomahačka potřebným“ J

Sklípkánek se na to tvářil jako „Já nic – já muzikant…“ J

Pštrosík se projevil jako ten největší znalec místního vína v celém sklepě… „Zřejmě jižní svahy…!!! J“ Mohl si to dovolit, když byl Sklípkánek zaneprázdněný… J

Žífa se tvářil vítězoslavně, když vypadal střízlivě vedle „ovíněného“ Sklípkánka – „To by bylo, abychom ho nevožrali…“ J

„Skupina“ z podkrkonoší to sledovala z povzdálí… J

Kocour to jen nevěřícně všechno sledoval… a neměl slov… J

A Evička Tuleňová a Vlk se už na to nemohli koukat vůbec, tak šli radši na čerstvý vzduch…

Tuleň byl následně přistižen při činu, když se objímal s Myškou a paparazzi to vypátrali – byl značně překvapen… J Ježek se radši otočil – a dělal, že je tu inkognito… J

A kdo byl ten paparazzi, který to má všechno na svědomí… no jistě špiónské Morčátko J

 

Ještěrka a Neonka hlásily Myšce, že jsou „dneska“ za slušný… - jako vždy!!!

„No to vám fakt žeru, holky!!!“ J

Neonka pila ve sklípku po dloooouhé době a jak sama řekla, teď jí stačí málo… J „Takže není o čem… J

 

Někteří v té době už byli nahoře, jiní venku a zbytek ještě dole ve sklípku…

Holky se rozhodly, že půjdou také nahoru… „Myško piš si to…“

„21:18 Myška odchází a je dojatá a na Sklípkanovi visí první ženská!!! Žalovat se nemá ale hlásit se to musí – je to Sysel!!! J

 

Myška tedy nechala „zápisník hlášek“ u Neonky a Ještěrky – „pište všechno co se tu stane – ať z toho taky něco máme…“

Po chvíli holky dorazily také nahoru i se zápisníkem…

„Holky, vždyť jste tam nic nenapsaly…“

„No ono se tam nic vtipného nestalo…“

 

Pak už si zvířátka zase „chytla nějaká místečka“ a protože se po nějaké době zase sešel Jirka Macháček a člen skupiny Deep Purple, takže by byla škoda nevyužít takové „vzácné“ příležitosti… začalo se hrát a zpívat… až do rána bílého…. J

 

Ještěr a Myška si k sobě čistě náhodou sedli zády a vzájemně se třeli… aby vzniklo teplo…

Myška: „Ty woe, jestli mi dá tvoje žena přes hubu, tak ti pak přes ní dám já…!!!“ J

 

Pak se sedělo na lavičkách jako ve vlaku nebo bůhví kde ještě… třeba taky obkročmo…

No je nás tady mnoho ani se sem snad nevejdeme… J

Kroky: „Jak si sednete vy?“

Myška: „Na Žífu“ – k Žífovi čelem, k Ještěrovi zády (jako Ivan k lesu zády… J)

Žífovi se z toho zapálili lejtka i stehna… J

Dalo se to i výborně názorně nakreslit <>> (vysvětlivky pro nechápavé – 1. Žífa, 2. Myška, 3. Ještěr – kdo to stejně nechápe, tak má smůlu – přišel o vtipnou situaci… J)

 

Pak přišel Chami jako „vinný sklepní skřítek“ s trychtýřem na hlavě J

„Nech ho kolovat – ten je putovní…“

Zvířátka si ho přendavala z hlavy na hlavu…

Méďa ho měla předat Evče Tuleňové…: Pani má brejle, tak nevim… J

Ale nakonec to dopadlo víc než dobře… J

 

Potom Kroky v přestávce mezi hraním přinesl víno…

„Co to máte?

„To je NORIMBERG“ (pro nezasvěcené původně Nymburk a pro vinaře Neuburské)

 

Žífa byl celý den na příjmu…

Takže i ve sklípku telefonoval… všichni začali zpívat a kluci hráli, pískali…

Žífa: „Co je? Než jsem domluvil, tak to položil…“

„No to je divný… J

 

Někteří se opět živili výbornými pochutinami ze stolů a asi také proto došel chleba…

Syslik: „Neni chleba, není chleba…“

Sklípkánek: „Jo je tam na lavičce v tašce…“

A protože se po něm ptala Morčátko – chleba se jí celý dostal do rukou – ovšem bez nože… nevadí – má přece zoubky… J

 

Porcování čili krájení se nakonec chopila Syslik…

V tom na ní zavolal Kocour: „Prosim tě Syslíku, mohla bys po mně hodit jeden krajíček“

Jak řekl, tak udělala… vzala krajíc chleba a hodila ho přes celou místnost po Kocourovi…

To se začalo líbit i Ježkovi a Papouškovi – takže ho chtěly také hodit…

Najednou místností lítal jeden krajíc chleba za druhým a všechny se nejdřív odrazily od zdi a pak je teprve získal ten, kdo je vlastně chtěl…

„Můj ty bože… chléb je boží dar!“

„Ukaž můj ty bože“ J

Kocour: „No když jsem řekl, abys po mně hodila chleba, tak jsem netušil, že to takhle rozjedeš…“

Žífa nestačil uhýbat létajícímu chlebu…

„Žífo schovej se!“ (a tak se schoval… jak seděla Myška obkročmo… vypadalo to zajímavě)

„Žífo, to neni žádný schovávání – to je orální sex!“ J

„To víte – tichá voda – břehy mele!“ J

 

Mezitím začali „muzikanti“ hrát NEJOBLÍBENĚJŠÍ PÍSNIČKU… no samozřejmě STÁNKY… „u stánků … málo se mrdá!“ :O

„sodoma gomora velebnosti“

„No řikal to Papoušek a Ježek, tak o tom asi vědi něco bližšího…“ J

 

Na to se konalo stěhování národů… <o> (Žífa, Koroptvička, Myška)

A pak to tam občas vypadalo zajímavě – taková grupen… J

„Co mě čeká a nemine…“

 

Ještěr: „Myško, ty máš prázdnou skleničku“

Myška: „Nemam – tady ta sklenička je tu vodjaktěživa, ale není moje…“ J

 

Dáme sem ceduli – DNESKA ZADARMO – ZÍTRA ZA PENÍZE J

 

Myška: „Eště tu Markytánku“

Kroky se moc netvářil…

„Vzpomeňte si, že jste jubox… J

 

Syslik při tanečních kreacích nebo při čem… trefila Chamiho foťákem do zubů…

„Ty woe, tak to byla pecka“

„Nene, to byl kánon“ J

„Hmm, až ti z toho natekla tvář“

 

Poznámka Ještěra: „Myška hezky hřeje…“

„… ženatého Brzáka (Ještěra)…“ říká Ještěrka

„Ty woe, průser!!!“ (Myška)

 

Syslík byla tak rozjařená, až z toho začala tančit na lavičce… „pozor, nebezpečí pádu“ J

 

Tančil také Chami a Krokoušek – chlapci naši nadaní J

Krokyho potom vyměnila Morčátko a tančili s Chamim inkognito… J

 

Pak začal hrát Kroky „není nutno, není nutno…“

Tato písnička se moc zalíbila Chamimu a Myšce, takže měli svoje soukromé taneční vystoupení… „Ty woe to byl fofr – až sem se z toho unavila…“ Ale gigolo má výdrž…

 

A konečně také došlo na oblíbenou písničku Kdo si se v lednu narodil…

„Kdo si se v květnu narodil“ 3x

Kroky: „Ještěr“

Ještěr: „Kroky LŽE v písničce! Já jsem v červenci, vole!“

Myška: „Von je v červenci, woe!“ J

Kroky: „Teda Myško vy jste sprostá – abyste se pak nezapomněla a nemluvila takhle s maminkou“

Myška: „My takhle spolu mluvíme normálně, woe! J

 

Holky si zkusily zahrát na kapsářky a docela dobře by se tím uživily – vykradly Chamiho a Pštrosíka, kteří to vůbec nezjistili… až druhý den… s hrůzou J Hlavně Chami – ten už přemýšlel, jak zaplatí sklípek a jak hned v pondělí místo dovolené bude vyřizovat ztracené doklady… chudák J

 

Syslik vyzvala a vytáhla Sklípkánka k tanci… vyměňovali si zkušenosti… asi J

Poznámka Ještěra: „Marián tančí a my máme žížeň!!! Darebák“ J

A protože nepřijel objednaný striptér – snažila se ho udělat Syslík ze Sklípkánka…

„Hmmm – má stylové červené zoácké tričko… šikulka“

 

No a pak se to stalo… „Už se poprali…???“

„No jo – už se perou…“

Chami a Kroky si asi vyřizovali staré nevyřízené účty nebo co??? :O nebo, že by o ženskou…J

Ještě, že mezi nimi seděl svalovec Tuleň, který celou situaci zachraňoval…

Kroky byl však tak rozjetý, že dal Tuleňovi pěstí… surovec jeden!!!

„Co se odstěhoval na tu vesnici – tak je z něj vesnickej buran…“ J J J

Méďa a Koroptvička to jen sledovaly se zatajeným dechem – ani nedutaly… J

 

Pak se ale nálada vylepšila a došlo i na děvčata… konečně se mohl ukázat jejich modelkovský talent a fotogeničnost J

Méďa se několikrát předvedla jako Agáta Hanychová – to jí jde nejlépe ze všech J

Morčátko si vymýšlela pózy a holky se předháněly, která jí zvládne lépe…

Na plné čáře v nejlepší fotce vyhrála Syslík – trio fotek by se dalo nazvat ZAČALO TO TLAČENKOU… „Můj ty bože“

 

Pak se k holkám přidali i kluci a všichni měli o zábavu postaráno…

Eroticky laděná fotka s jazykem… ta jim dala pěkně zabrat … to byla teda erotika…

Nejvýstižnější byla sexy Syslík a znechucený Chami… J

Zahanbit se nenechal ani Vlk a velmi překvapil Pštrosík, který to nejprve sledoval z povzdálí a pak to pěkně rozjel a ukázal co se v něm skrývá… J

A nakonec Méďa na Chamiho: „Dej mi putinku gigoloušku…“

 

02:30 Kroky to balí a „znechucen“ odchází – stárne ASI! J Neonka zůstává…

„No Kroky, tak já po takový době můžu pít a mám jít tak brzo domu…???“

„Ne, zůstaň tady s Ještěrkou“

„No ale aby ses neztratil…“

„Neboj“

„No vždyť se ztratíš i ve Rtyni“

„Ale tady není kde zabloudit…“

„Jo o tom bychom ti mohli s Chamim vyprávět… viď?!“

 

Takže se postupně společnost začala rozpadat, většina šla o maličko později a jen ti nejsilnější jedinci ještě zůstali do zavíračky… J

„Dvě kráááásky tady čekají na anděla…“ (Neonka a Ještěrka)

 

Neonka v hodně hodin… (ve 3:00) pila „dobrej ročník pramenité vody“ – jen loni tu měli slintavku… „to nebudou jižní svahy…“ J

 

A pak se to zvrtlo… nebo zvrhlo… sodoma gomora, ale teď vopravdická…

Ještěr dělal zápisky…

Menstruace = katastrofa

Sklípkánek: „nejlepší to je když je ta evoluce“

Myška: „ty asi myslíš ovulaci“

„to je jedno, ale je to nejlepší…“ J

Ještěr píše:

Ovulace = všechny je chci!!! J

 

Neonka se všem přiznala, že už 4 roky nejela na koni…

VZKAZ Krokymu: „co ty na to Kroky?“

RADA Krokymu: „Vzmuž se!!! IHNED!!!“ J

„Nebo zavoláme Koňovi, on tě sveze… J

 

Můj ty bože, kam jsme se to dostali… J

Sklípkánek ještě sáhnul do tajných zásob a vytáhl to nejlepší víno, takže se ještě rozšoupli… a aby toho šoupání nebylo moc, tak se dohodli, že vyrazí k domovu… cesta byla celkem svižná a moc příjemná… Jen Ještěr se usadil u Sklípkanů na schodech a už se nechtěl hýbat J

„Půjdeme ještě pařit teda na tu jedničku?

„No pojďte…“

„Ale my jdeme asi spát…“

Myška: „Ty woe, mně spí někdo v postýlce… no výborně gigolo… No ale snad se tam vejdu – je spíš na posteli u Koroptvičky…“

Méďa: „No počkejte – já chci taky k vám…

Nakonec na manželské posteli spali všichni čtyři…

Chami ráno… „Na tuhle postel se vejde minimálně šest lidí… J

 

Hláška dne: Méďa: „Vyfoť mě“

Morčátko: „tady je blbý pozadí…“

Méďa: „co máš proti mému pozadí?“

 

Poznatek a zhodnocení: Bejby tam trošku chyběl Johny - sice neseděla v koutě, ale těšila se na zvedačku... a Morčátku se do toho tentokrát moc nechtělo J, tak snad příště... hlavně, že je Johny v pořádku... no jo je to ďábel ;)

 

DEN DRUHÝ

 

Ráno vypadalo v hotelu velmi zajímavě – foto prozradí samo… J „Mluví to za vše J

„Někteří trávili v koupelně pěknou dobu – jiní jen nahlédli… J

Všichni se postupně objevovali v restauraci na snídani…

Kroky si je postupně k sobě volal, jak na kobereček a vybíral peníze…

Přišla na řadu Koroptvička…

Kroky: „tak už ti něco dali…??“ (přezdívku)

„Koroptev“

„Jo a kdo?“

„Méďa“

Kroky: „Méďo ty si kráva… J Jak jí budeme řikat zkráceně?“

„Třeba tvička J

„Nebo Koro“ J

„Hmm takže se to chytlo J

 

Když všichni posnídali, vyrovnali účty a byli připraveni k odchodu… postupně se nasoukali do aut a odjeli ke sklípku… kde už na ně čekali oba Sklípkani…

Někteří dělali velké zásoby vín, aby vydrželi do další návštěvy – jiní jen tak symbolicky… J

Strejda Sklípkan plnil všechna přání a čepoval a čepoval…

 

Všichni byli unešeni z Myščiny nové tašky určené přímo na láhve… „Holky jdeme na nákup…. J

 

Protože tentokrát s nimi nemohl být „špuntátor“ Koník – ve špuntování ho tentokrát zastal Žífa – „ty jo podivejte, jak mu to taky jde – hmm šikovnej…“

Myška dostala za úkol zapsat všechna zvířátka, která si kupovala vína a k nim objednávky…

Např. Méďa – 1 Flaše – RŠ

„Frankovka“

„F nebo V – F je hezčí“ J J J

 

A ještě než se rozloučíme – tradiční hromadné foto…

Myška na malou skupinku u vinohradu v čele s Krokym: „vy už jste připraveni na focení?“ a fotila je postupně, jak docházeli… pak se k nim přidala také a Opička dala foťák na samospoušť – aby tam byli všichni… J

„Jo a usmívejte se – pošleme to do Brna – tam je teď Šáblíková se Šbilbergem – jedou šalinó na Špilas J

 

No a pak už jen neoblíbené loučení, ale oblíbené líbání na závěr…

Někteří jeli rovnou domů, Tuleňovo auto jelo navštívit Koníka do nemocnice a Žífovo, Hrdobčíkovo a Vlkovo auto jelo na výlet do Slavkova – na zámek…

Domluvili se, že nejdřív navštíví zámek a pak vyrazí někam na oběd… „No to je jasný – vždyť jsme před chvílí snídali…“ „Jo a pak půjdeme někam, kde mají tu svíčkovou – co včera nebyla…“

 

Cesta probíhala celkem v pohodě – první zastávka u benzínky a motorestu… „My ale nemáme hlad“

„Máš hlad?“

„Až po výletě!“

Pštrosik: „Vy nemáte hlad? Ale já se musim jít vyčurat… J

„Nám se nechce…má asi prostatu…“ J

 

Méďu začala bolet hlava – asi to chytla od Chamiho… „No ty sis nevzala preventivně paralen?“ „Vidiš a to se s náma ani nemačkáš v pěti v autě, tak já ti dám růžovou pilulku – ta ti snad zabere... nebo leda, že by masér Vlk zapracoval… J

 

Méďa: „Hmm a máš tam ještě šneka“ (Myška dělala oblíbené šneky se šunkou a nivou)

„Jo ještě tu jsou“

Méďa: „Ty woe – voni nám tu chytli plíseň“ J J J

 

Když konečně dojížděli do Slavkova v Žífově autě hrála nějaká „úžasná a moc krásná“ dechárna… všichni do toho byli tak zabraní, že ani nedutali, jen se usmívali… až to Méďa rozsekla… „ty woe posloucháte ty slova??? To si budu teď zpívat furt J

 

„Kudy tudy na nádvoří…?“

Když ho po nějaké době konečně našli, tak se hned šli podívat jak probíhají prohlídky – po dlouhé debatě se dohodli, že půjdou na hodinovou prohlídku historických sálů… jen Vlk s Morčátkem s nimi nešli – spěchali do Prahy a museli jít ještě na jídlo… takže se s nimi šli jen vyfotit do parku a pak hned frčeli směr oběd a pak Praha… Zbytek se přesunul na prohlídku…

„A ne abyste se zase něčemu smáli“

„A žádnou vostudu“

No jenže to dost dobře nešlo… první co je dostalo bylo, že se na zámku chodilo v tradičních zámeckých papučích…

„papuče pičo – za 4,50 pičo“

„vem si taky modrý… ať je máme všichni stejný“ „jo ať jsme skupina“

Myška: „mě budou asi malý“ (velikost nohy 37 – velikost papuče cca 50 J)

 

A pak už to byla samá hláška:

„šoupej nohama, když se dospělý bavěj“

„ty woe, v tom se dá krásně krasobruslit“

„co řikala ta průvodkyně – tady není vůbec rozumět…“

„jo, že můžeš fotit, chodí se výhradně po kobercích a hlavně, že si máš pořádně ošahat ty exponáty“ J

 

Když vešli do první místnosti:

„ty jo, na těch vobrazech jsou samí kudrnáči“ „to jsou parukáči“ – „hmm pořádný máničky“ ¨

Průvodkyně: „Na obraze si můžete prohlédnout Ondřeje Kounice“

Méďa: „Fuj to sem se lekla“ J

„A pozor na ty tébichy…“ J

Průvodkyně: „Dobře si prohlédněte fresky na stropě…“

Méďa s Koroptvičkou – jak když se domluvily…: „Nemůžu se dívat nahoru – dělá se mi blbě…“ „Neměly jste včera chlastat a teď byste si mohly prohlídnout ty baculatý andělíčky na stropě… J Já vám je aspoň popíšu pro představu… J

 

Žífa se za ostatní asi styděl nebo co - možná se nechtěl dostat do řečí J – protože chodil s jinou skupinou – až na konci výpravy… J

 

„Hele tady maj plno svíček – beru nějaký na tu svíčkovou – ani to nikdo nepozná a domluvte se kdo bude strouhat J

 

Průvodkyně: „Touto chodbou dojdeme až ke kapli…“

„Co dojdete – dobruslíte…“

„Hele ty si jak ta Šáblíková“

 

„tady asi pěkně ušetřej na uklízečce, co, když jim to vyšůrujou lidi papučema“

„no jako v šest medvědů s cibulkou J

 

Myška si hlášky pokud to šlo zapisovala, ale opět je bohužel nestihla zapsat všechny…

„Eugen Korda – televizia Nova Bratislava“

„Jan Tuna – televize Nova Slavkov“

 

„Tady můžete vrátit papuče“ „Můžem, ale nemusíme – super – zrovna se mi zalíbily…“ Méďa: „A já je vemu tátovi – to je jeho číslo J - má asi 38 J“ Myška: „Tak to na tom bude jako já J

Když se s nimi loučila pani průvodkyně slovy: „Děkuju za pozornost a že jste to se mnou vydrželi…“, Myšce to nedalo a řekla jí totéž: „My taky děkujeme, že jste to s námi vydržela“

Pani průvodkyně dostala odvahu a vyslovila – to co jí určitě celou dobu znervózňovalo a vrtalo hlavou: „Můžu se zeptat, co jste si to zapisovala?“ Chudinka asi myslela, že jí navštívila nějaká kulturní kontrola J J J asi J

 

„Jdeme támhle do tý restaurace – jinam už nedojdu“

„Jééé a mají svíčkovou J

Pštrosik: „Já si dám polívku s těmi knedlíčky“

Méďa: „Cože? Z jaký chemičky?“

 

Po obědě – poslední loučení a alou k domovům a zase příště papa J

—————

Zpět