SKLÍPEK – podzim 2008

10.10.2008 10:30

SKLÍPEK – podzim 2008 (pátek 10.10. – neděle 12.10.2008)

 

Osazenstvo:

motorka: Kůň, Kobylka,

1. auto: Žífa, Vokounek, Myška, Péťa - Syslík,

2. auto: Chami,

3. auto: Kroky, Neonka,

4. auto: Lvíče, Koala,

5. auto: Morčátko, Vláďa – Vlk,

6. auto: Opička, Kocour, Opičky Martin – Deep Purple,

vlak z Bratislavy: Mrožík

 

Tentokrát to vypadalo s organizací veeelmi zajímavě – pořád se nic nedělo, nikdo nic nevěděl a nebyl žádný termín. Také proběhla nějaká výměna názorů. A najednou bylo všechno a za týden se jelo… Ale nakonec to dopadlo opět na výbornou – jelikož už zvířátka jela po několikáté – všechny problémy se za běhu vyřešily…

 

DEN PRVNÍ

 

Zvířátka tentokrát vyjížděla úplně rozděleně a z různých koutů republiky Morčátko jela s Vlkem z Prahy. Koník s Kobylkou jeli jak „závodníci“ na motorce. Žífa měl v autě opět babinec – Vokounka, Myšku a Syslíka – ještě, že už je zvyklý. Chami měl v autě séparé. Dalším autem jel Kroky s Neonkami, malým autíčkem přijel Koly a Lvíče, posledním Opička, Kocour a Martin a Mrožík přijel z Bratislavy.

 

Cesta proběhla bez velkých komplikací a někde bylo i veselo… Nejvíc veselo bylo asi u Žífi v autě – padala jedna hláška za druhou… „jede Tomáš a Chami?“ „v Butovicích není vodní svět, jen ňáký akvárka“ „Péťa je nafoukaná a on má větry“… O smích je nepřipravila ani kolona, ve které skončili cca na 140 – 160 km dálnice – a pěkně je zdržela! „Vyfoť tu kolonii z vokýnka – ať to máme zdokumentovaný“

„Tak když už stojíme, tak se NATUCNEM!“ (Syslík vytáhla sušenky TUC)

„Co jee?“ „Ale, koketuju tady s kamioňákem“ „Ajo“ „Tak mu nabídni tuc“

Žífa: „Uka, já mu klidně nabídnu…“ „Tak ná“ No a jak řekl, tak udělal – vylezl z auta a šel kamioňákovi nabídnout sušenky – uprostřed dálnice – za odměnu přinesl hrst bonbonů A to se vyplatí!!!

 

„UŽ TAM BUDÉÉEM“ „ZA CHVÍLI…“ „A TEĎ?“

 

Dolní Dunajovice – hurá – Praha – hurá!! Přijeli sice už za tmy, ale všichni to stihli včas! Poslední zvířátka se ubytovala a přidala se k ostatním, co už seděli v restauraci a připravovali se na cestu do sklípku. „Kdo má klíče?“ „Já“ „Dobrý, tak je hlavně nedávejte Žífovi“

 

Někdo jel do sklípku autem, ostatní šli pěšky… Chami zvířátkům utekl, schoval se v kukuřici a potom na ně vybafnul… FAKT FTIPNÝ

 

 

Ve sklípku už se zase obložené stoly prohýbaly pod tíhou klobásek, sýrů, škvarečků, tlačenky, šunčičky, oliv a samozřejmě zeleniny – to je jasný! Nejoblíbenější zeleninkou se stala JARNÍ CIBULKA, se kterou zvířátka udělala i mnoho fotek S cibulkou si nejvíc začala zahrávat Syslík, ale Chami a Koník nemohli zůstat pozadu

 

Pan sklípkan tam měl ještě jednu malou skupinku, takže se zvířátkům věnoval Marián. Ten se zvířátkům pochlubil, že také čekají s manželkou přírůstek do rodiny – všichni samozřejmě gratulovali!

 

Zvířátka se musela posilnit než se přesunula dolů do sklepa. To nikomu nedělalo žádný problém Zapíjeli to výborným burčáčkem - Kobylce chutnal burčák nejvíce rovnou ze džbánku Během jídla byla velká sranda – co slovo to perla! Navíc o modelky a modely neměly fotografky nouzi… Pózy s cibulkou, džbánem, okurkou a také chlebem nebo jen tak dělala všechna zvířátka – dokumentace musí být!

 

Konečně sklípkan Marián rozhodl, že se přesunou dolů na ochutnávku. Nejprve to vypadalo, že se rozdělí na dvě skupiny, ale nakonec se dolu přesunuli všichni – aby náhodou někdo o něco nepřišel! TO JE PŘECE JASNÉ!!!

„Tentokrát budeme dávat pozor, až Marián bude povídat!“

 

„Vemte si chleba“

„Burčák se nemusí neutralizovat – chleba nepotřebujete!“

„Ale my si ho vezmeme, abychom neměly hlad – TŘEBA

 

Nakonec se chleba stal veeelkou kultuní vložkou večera…

Největší úspěch měl „MYŠÍ CHLÉB“ – nejprve byl s malými dírkami, postupem času zbyla už jen díra ohraničená kůrou … „Teda Myško, ty máš ale díru! Myška pózovala s chlebem jako modelka – do hry se pak přidala i Vokounek! No jo kdo si hraje nezlobí!

 

Ve sklepě bublal burčák…

Marián: „Tady to bublá jak u doktora Mráčka

Zvířátka si na burčáku moooc pochutnávala.

„Hurá, konečně mám konečník Zvířátka si vzpomněla na Dogu, která nemohla jet, tak si za ní dali také konečník!

 

POZOR!!!

„Červené víno roztahuje cévy!

Bílé víno nohy

a burčák konečník“ TAK NA TO OPRAVDU POZOR!!!

 

Vokounka nezaujalo ve sklípku víno ani burčák – ale pytle brambor – asi by se jí líbilo vzít si ho domů nebo co?!

 

„Kroky, vy jste ve vyšším stupni těhotenství než Neonka co?! – soudě podle velikosti bříška…

„Ne ne!!!“ (se zadrženým dechem a vtáhnutým bříškem)

Malá Neonka prý bude asi fotbalistka, dává to Neonce pěkně vědět, jinak ale snad vůbec neumí zlobit!

 

Jack Sperou – „má to napsaný na triku“ „Uka, nemá tam J“ „Musíš hledat DŽ“

„Víš, co je 2Há Óo?“… „No to nevim – to bude zase blbost, co?“ „No ono ó není jako ó…“ „super nápověda“ „no jestli nevíš, tak běž za Opičkou – ona ti poradí – jestli si to bude ještě pamatovat“ „No to je 2há nula – naše espézetka“ „no vždyť jsem to řikala – že to bude trapný“

 

Nálada byla opět výborná, ale pozor… „zapomněli jsme sa napít, éj!“

Tak další ochutnávka… zvířátka nastavovala prázdné skleničky, aby se na ně dostalo…“ale ty tam ještě máš! Nezlob!“

 

„Proč zrovna burčák…?“… „Stačilo jen říct, že vám PROSTĚ CHUTNÁ!“

 

„Jak se jmenuje ten ptáček, co s ním Marián „čepuje“ to víno?“ I Kobylka si to vyzkoušela na vlastní kůži nebo spíš plíce…

 

„Do to pijeme?“ „Víno“ „Správně a jaký?“ „No přece „BÝLÝ““

 

Rozhovory byly opět na úrovni… ale sranda musí být

„A to jsme říkali, že tentokrát budeme dávat pozor na výklad…!!!

 

Pomalu se zvířátka přesouvala nahoru, kde už se připravovali hudebníci – tentokrát jich bylo…3 – nejstarší ze synů Opičky Martin „Deep Purple“hrál také na kytaru.

„Vyjmenovaná slova po D – Dy, dylina, dypárpl,…

 

Marián zvířátka důrazně upozornil: „jo a ne abyste nám tady jedli ty mušky, co tu lítají – ty nám ochucují víno – a máme je spočítaný!!!“

 

A mohlo se začít hrát, zpívat a samozřejmě i tančit… Někdo prováděl masáže - Vlk masíroval Morčátko – „ve sklípku to má svou atmosféru“

Taneční kreace a dokonalá znalost textů rozesmála nejedno zvířátko

 

„Já vim, co je „cé“, já zpívám „cé“ „Já myslim, že si zpíval „es““

 

Marošek také pózoval fotografkám, zpíval, doléval vínečko a burčák a vyléval vodu „abstinentům“ – protože abstinovat mohla jen Neonka.

 

Vokounek měla zase kudrnatý nohy, ale pohybovala se docela dobře Zvířátka byla chvíli uvnitř, chvíli venku – ostatně jako vždy, čůrat chodili většinou do vinohradu – to má taky svou atmosféru Některá zvířátka kouřila doutníčky míru… Myška venku našla pětikorunu, tak dělala GEJŠU

 

Ještě že STŘEPY PŘINÁŠEJÍ ŠTĚSTÍ… největší štěstí bude mít Syslík, Myška chtěla mít také štěstí – ale vždycky za to rozbití mohli chlapi – ne holky!!! – to je přece jasný!

 

„Jé hele, foť to!“ „Co to tam mám?“ „Osmičku“ – Vokounkovi se udělala na hlavě z vlasů 8 – kouzlo

 

„Jo a ztlumte si ty blesky… VZPOMÍNKA NA MINULÝ SKLÍPEK…

Tentokrát to zvířátka dokonale dokumentovala… škoda, že na těch fotkách není slyšet co zvířátka říkají… - i když občas fotka mluví za vše! PE – ŤO, natoč to!!!

Nálada byla stále výborná, burčák tekl proudem, že ani zvířátka přesně neví, kdy šla domů do pelíšků… Rozcházeli se zase postupně… Jen ti největší držáci zůstali až do konce - mezi ně patřila i PRVNIČKA ve sklípku Syslík. Opička, Kocour a Martin „Dýpárpl“ odjížděli ještě v noci.

 

Cesta zpátky proběhla v pořádku, dokonce se ani neztratili a dokonce i klíče pasovaly do zámků, takže se všechna zvířátka zachumlala do pelíšků a spinkala až do rána.

 

 

DEN DRUHÝ

 

Budíček přišel dělat Kroky – „Vstáváme – všichni už jsou vzhůru, tak vstávat… a kde jsou ostatní?“ „Vedle v pokoji a kdo je teda vzhůru?“ „No nás apartmán. Pojedeme na snídani do sklípku“

 

Zvířátka se musela připravit, obléknout a tak… takže to chvilku trvalo…ale do stanoveného velitelského času se to stihlo…

 

Mrožík udělal Vokounkovi pihu krásy na nose – takže byla nejen nejchytřejší, ale také veeelmi krásná – bohužel už nemohla být nejkrásnější – protože to už je Myška…

 

Zvířátka se pomalu ale jistě scházela venku před hotelem…

„Prosim vás, to není vaše auto, tak se mi o něj laskavě neopírejte…!“

„Ajeje – Pražák “ – místo aby byl rád, že mu ho Vlk vyčistil kalhotami…

 

Vokounek, Chami a Mrožík do sklípku nejeli rovnou, ale dorazili až později – udělali si pěší procházku – určitě je vedl Chami, protože se ztratili – proto přišli se zpozděním…

 

„Jé, tláča, tu jsem včera ani neochutnala!“

Každý si alespoň něčeho zobnul, když to bylo tak dobré!

Některá zvířátka, co měla zájem o vína domů se přesunula zase dolu do sklepa a „strejda sklípkan“ jim načepoval co si objednali! Hlavně ten burčák upouštějte!!!

Žífa: „Jéé, kolik by stál ten kanystr - že bych si ho vzal celej?!“

„Troškař, aby taky zbylo na ostatní!!!

Dalšími velkými odběrateli byli Morčátko s Vlkem – taky netroškařili

 

Nahoře mezitím probíhala ochutnávka čerstvých hroznů – to byla dobrůtka – mňam!

Pak si kluci hráli s vrtulníčkama – „no jo kdo si hraje nezlobí!“

Tak a ještě hromadné foto – a sakra Lvíče a Koly už odjeli… na společnou fotku se mělo myslet dřív – nejlépe už v pátek – aby na fotce byli úplně všichni!!! „Dáme to na samospoušť, ať jsme tam všichni – i sklípkani“ „a ještě jednou a je to!“

 

Proběhlo samozřejmě velké loučení, líbání a objímání…

 

 

 

Morčátko a Vlk jeli na výlet do Mikulova a pak domů, protože pan Vlk musel druhý den do práce – ten si to uměl zařídit – no tak snad příště.

Chami a Vokounek jeli rovnou domů, takže se nepřidali k ostatním na odpolední kulturní program…

 

Ostatní se přesunuli auty kousek za Mikulov do polí na airsoft. Všichni projeli po polní cestě celkem bez problémů, jen Žífův Hadraplán měl malé problémy – drhnul podlahou o cestu – ale nakonec taky dojel na místo určení Když se rozhlédli kolem sebe – vypadalo to jako na opravdovém bojišti – všude samí maskovaní hošíkové ale i starší pánové a samé pistole.

 

Kluci si rozebrali brýle, pásky, pistole a kuličky do zásobníků a zapózovali fotografkám – no jo drsňáci. Potom se s ostatními „vojáky“ vydali do bitvy. Holky si mezitím udělaly pohodlíčko na sluníčku na trávě – bylo krásně, takže se mohly vyhřívat a přitom si povídaly o všem možném – a že toho stihly probrat – za tu dobu co si kluci hráli na vojáčky

„To bude zítra krásně!!!

„Jak dlouho tam mají být?“ „No ten jeden říkal, že ta jedna hra trvá 27 minut…!“ „No tak to už hrajou asi třetí hru…“

 

„Myško, to není tvoje auto, tak se o něj neopírej!“ „Jée, pozdě, už se mu zaklapl kufr – snad tam nemá klíče “ Myška si zahrála na modelku a nafotila sérii fotek – dokonce se vyfotila i s Neonky myškou.

 

Když se kluci vrátili, holky si zkusily taky zastřílet na terč – teda na bodlák u šípku…

NEJDRSNĚJŠÍM STŘELCEM se stala NEONKA s Neonkou v bříšku

 

Jelikož měli všichni hlad, tak si sbalili svých 5 švestek a vyrazili do Prahy. Tam se s nimi rozloučil Kroky s Neonkou, kteří se vydali na cestu k domovu. Ostatní šli na svíčkovou, o které po cestě mluvili a na kterou se moc těšili. Hned se slečny servírky zeptali, jestli ještě vůbec je…

„Jo je – dneska je jako svatební – fakt výborná!!!“

„Tak sem s ní – 6x“

Mrožík: „Můžu si taky objednat pití?“

Servírka: „Jasně, vypadáte blbě, jste to nezvládl co?!“

No tak to byla síla – ta mu to nandala – na to že je to servírka… tak je trošku drzá, ale zvířátka si aspoň užila pořádnou srandu

Svíčková byla opravdu výborná!

Během pozdního oběda zvířátka vymýšlela co budou dělat potom… tak zaprvé siestička po obědě se sladkou tečkou, procházka k vinohradu a pak třeba šipky nebo kulečník…

 

Procházkou došli až ke sklípkům, kde zašli do postranní ulice – teda cesty, kde nejdřív ochutnávali vínečko z vinohradu a potom kluci objevili strom s nějakými slivkami – které se staly zvířátkům zábavou na pěkně dlouho Všechno je samozřejmě zdokumentované. Když se vraceli zpátky vyfotili MOZEK LIDSTVA a KÁMEN ÚRAZU a celou cestu si povídali anglicky OFKÓRS – „Jak se řekne SYSEL anglicky?“ „No přece SAJSL“

 

Další jejich kroky vedli do růžové – ne zahrady, ale hospůdky na šipky. Hry si všichni moc užívali – zase u toho byla velká sranda! Vítěz si vždycky zatančil svůj „TANEC VÍTĚZŮ“ na závěrečnou písničku. Když platili útratu – největší šok je čekal, když za litr vína platili 40 Kč :O Mysleli si, že se pán ošidil – ale nakonec to tak opravdu bylo! NÁDHERA !

Žífa se vůbec neopil po 6 slivovicích a několika pivech není divu Když se zvířátka přesunula do Prahy a jejich oblíbená slečna servírka tam byla, tak ji šli ještě dělat společnost. Tam už Žífa usínal na stole. Zvířátka se pořád dobře bavila a dokonce začala natáčet Mrazíka…

„…totéž ráno, tentýž den, ale teď už jinde jsme, je to jiná vesnice…“ „PE – ŤO, natoč to“

Slečnu servírku to ovšem nezaujalo…“Tuhle pohádku mám fakt ráda, ale díky vám jí mít ráda nebudu, takže sčítáme, platíme a jdeme spát!“ „No tak jo no“ „Dobrou“

 

DEN TŘETÍ

 

Budíček byl v cca jedenáct hodin – to byla krása To se to spinkalo – až na to Mrožíkovo chrápání a Syslíkovo mlaskání na něj… Pak si zvířátka zabalila věci a přesunula se do restaurace. Slečna servírka už měla lepší náladu – dokonce zvířátka zjistila, že se jmenuje Veronika – dala i holkám ochutnat červený burčák – MŇAM! Některá zvířátka rovnou obědvala, některá musela nejdřív posnídat. Po jídle si někteří dali sladkou tečku!

Mrožík – „Já bych si dal medovník a nějaký kafe“ Nika: „preso?“ Mrožík: „Něco jako kapučíno“ A dokonce si potom dal i SIFÓN, který se podává pouze ke kávě…

Tak a ještě vyfotit portréty a pojedeme na výlet…

 

Kobylka s Koníkem se hned chystali na cestu směr hlavní město Praha. Poslední fotky před hotelem a jedem… Zbytek jel ještě na výlet do Valtic – to byl ale nápad – počasí se vyvedlo!

I když Žífa vzadu v autě neměl pásy – holky si poradily … vzaly si pasy zepředu Prostor také vyřešily – Mrožík měl kolena přilepená na palubce a sedačku úplně narovno „aby sis nekřivil páteř .

 

Když vystoupili z auta Mrožík objevil VRBU JÍVU, kterou si ukradl domů – při krádeži ho viděl „PAN MAJER“ za plotem – ale naštěstí je pořád jezevčík, tak to nikomu nevyzradí

 

Prohlédli si Valtický zámek, ale jen z venku a rovnou šli do parku… park je tam veliký a krásný… nejprve se na nádvoří vyfotili – samozřejmě na samospoušť. V parku si to pak samozřejmě nejvíc užívaly dvě modelky… , které si fotily fotky do búku

 

Mrožík se šel podívat do Rakouska – záminka, chtěl holkám ukázat svůj SKVOT – ovšem neuvědomil si, že nespláchl záchod… takže to byl trošku trapas (tuto poznámku pochopí asi jen ti co tam byli…)

 

Myška na konci procházky objevila rotoped – a jelikož celý víkend nesportovala – běžela si to hned vynahradit Pak už si jen prošli náměstíčko a šli se najíst do nedaleké hospůdky – podle cedulí 200m – metry sice seděly, ale že je restaurace zavřená, tam napsané nebylo, no tak holt šli jinam…

 

Šli kolem kostela: „Proč je tu ten svatej zadrátovanej?“ „Asi aby když mu upadne nos, nikoho nezranil“ „Dobrej důvod

 

 

Po výborném pozdním obídku se vydali na cestu domů. Mrožík se v autě držel – jako by jel tramvají - to se pozná PRAŽÁK . Cesta utekla a proběhla docela v pohodě. Jen Koník s Kobylkou měli po cestě problémy, ale hlavně, že se jim nic nestalo!

 

 

Celý víkend se moooc vydařil!!! No jak jinak, když tam byla tak výborná společnost!!!

 

 

Nejzajímavější debata: „Vona je kus! No vona je vdova, vdova je.“ „Von ten její natáh brka“ „Ale nene, bačkory“ „Brka – já to vim!“

 

Nejpoužívanější hláška: „Co řekls“

 

Poznatek - Zvířátka hledala jméno pro malou Neonku… aby začínalo na Neo – nakonec na to přišli – mohla by to být NEOMI

 

Poznámka k fotkám: Žífa na jedné vypadá jak Čáryfuk.

Syslík: „No já se na tý jedný fotce lesknu, jak psí kulky“

—————

Zpět