Svatba Veverčákových

25.04.2009 10:00

1. ZOÁCKÁ SVATBA – SVATBA VEVERČÁKOVÝCH

(v sobotě 25. dubna 2009)

Krásný – celý zlatý – škoda, že na to nevidim… Tak je to tady! Veverka s Veverčákem se rozhodli, že spojí své životy svazkem manželským. I přes naše urgence se rozhodli jít do této adrenalinové akce… takže přejeme vše nejlepší na společné cestě životem a doufáme že i nadále zůstanete věrnými Červenozoáky! (Kroky za všechny zoáky)Myška pro budoucí novomanžele připravila originální zoácké přáníčko, kam se zvířátka podepsala a kde byly i jejich fotky …

Je tu 25. dubna 2009 – Marek Hruška alias Veverčák slaví svátek a zároveň má narozeniny, tak proč by do třetice nemohl slavit svou svatbu … a koho si to bere…???

No koho jiného než Markétku Veverku

Přesně po roce seznámení je tu „SVATBA JAKO ŘEMEN“

Předvečer svatby – pátek 24. dubna – Myška je nervóznější než Veverka , protože je ve velmi zodpovědné roli SVĚDKOVÉ . Veverka je přece jenom nevěsta . Vrcholí přípravy na zítřejší velký den! Holky připravovaly pohoštění na ráno a kluci ochutnávali…

V průběhu večera si lehce přihli „za korunu z flašky“ speciálního ženichova nápoje – PONČA – tedy ti co nemuseli řídit … Až se z toho některým nechtělo ani domů…

Se sestrou ženicha se domluvili, že při obřadu bude její dceruška plakat a dovádět, aby nebylo slyšet, jestli si snoubenci řeknou „ano“…!

Sobota 25. dubna – UŽ JE TO TADY!!! UŽ JE TO TADY!!!

Sraz byl od 10:00 u snoubenců…

Veverka byla ještě u kadeřnice na česání… Příchozí hosté se občerstvovali připravenými dobrotkami a ženich Veverčák všechny obskakoval, aby nikdo neseděl jak „u suchánků“ .

Netopýr a Veverčin bráška Lukáš zdobili příchozí myrtou a mašličkou.

„tak kde máme tu nevěstu – nějak nejde“

„bude tu z minutku“

„haló, už jsem tady“

„no tobě to sluší“

„nejsem s tou patkou jak Hitler?“

„nee, máš to krásný!“

„jak jsem šla celou cestu s tím závojem, tak se na mě pořád někdo otáčel…

Postupně se scházeli rodinní příslušníci…

Mezitím maminka Veverka Veverku nalíčila: „otevři oko, zavři oko“
„Nemůžeš to říkat nějak příjemněji“

„otevři očíčko, zavři očíčko“¨

„no tak to bylo lepší to oko“

 

A pak už chyběly jen ty princeznovské šaty… a dílo bylo hotovo – NÁDHERA!!!

„Je to princezna“ „Ne princezna ne – královna!“

Všichni zůstali paf…!!! To už byl i ženich připravený…

„No tak pojďme – musíme vyrazit – ať to stihneme!“

Naskládat do aut a jedeme!“

Snoubenci to pojali maličko netradičně – ženich si vezl svou vyvolenou rovnou sám na radnici – jejich busíkem…

Doprovázely je ještě dva další busíky…

Nevěsta musela před domem přejít přes „padací most“, protože tam měli malý výkop.

Všechno proběhlo bez komplikací a nakonec se všichni sešli před radnicí…

Myška dostala na cestu na starosti prstýnky – další důležitá funkce - které potom předala svědkovi Honzíkovi. Nevěsta měla krásnou pozitivní a sluníčkovou květinu ze slunečnic a gerber. Sluníčko se na všechny usmívalo, takže jim tento „velký den“ nemohlo nic pokazit!

Na „čumendu“ dorazilo mnoho lidí a mezi nimi i několik zvířátek – Syslík, Lasička a Muflonek. Svatebčané se odebrali do prostor radnice… Paní matrikářka jim sdělila všechny informace, vyřešili formality a doladili detaily a mohlo se přejít „k věci“

První šel ženich s maminkou, hned za nimi se připojila nevěsta s tatínkem, za nimi svědek Honzík a svědková Myška a potom další svatebčané a mezi nimi malá družička Anetka (Veverčáková) a mládenec Lukášek (Veverčák) – „Ty seš takovej družec nebo družičák?“

Do obřadní síně vstupovali na písničku LÁSKA PRÝ…

Honzík šeptal Myšce: „To zpívá Mára

Někteří hosté se posadili, ostatní stáli a dětičky si udělaly pohodičku na zemi na koberci – byly jako na dětském hřišti…

„Učešte se máte-li hřeben – točí to televize

Paní matrikářka vše uvedla a to už byl čas pro paní oddávající Blanku Bendlovou, která měla hezký proslov, během kterého začala tiše hrát písnička CHVÁLÍM TĚ ZEMĚ MÁ…

„A teď novomanželský slib“ – „všichni prosím povstaňte“

Akorát mělo dojít na Veverkovské „ano“ a v tom začala hlasitě plakat malá družička Anetka Veverčáková (vše bylo podle páteční domluvy ), takže ti co stáli v zadní části obřadní síně, toho moc neslyšeli… když si oba řekli ano – přestala Anetka plakat To už hrála písnička ze Ženatého se závazky…

Ještě prstýnky a první novomanželský polibek, podpisy novomanželů a svědků a přípitek s přáním šťastného života a JSOU SVOJI!!!

A ti všichni co byli v obřadní síni šli také novomanželům popřát… To byl ale zástup!!! Když popřáli poslední a obřadní síň se vyprázdnila… bylo na řadě velké focení… s maminkou, s tatínkem, se svědky…

Obřadní síň byla nově zrekonstruovaná – obrazy tam zůstaly původní… a na stěně, kde obrazy vysely bylo zajímavé orámování – všude tam byly namalované hrušky…

„To jste si takhle objednali na zakázku – ty hrušky?“ Novomanželé Hruškovi se vzali v hruškové obřadní síni

Když bylo vše zdokumentováno, mohli se odebrat před radnici, kde na manžele čekalo překvapení, nejdříve byli zasypáni rýží pro štěstí a potom dostal ženich na krk chomout…

„Na co byl ten chomout?“

„Asi na osla“

Potom ještě hromadnou fotku a šup šup, nasedat a hosté pozvaní k svatebnímu stolu se přesunuli společně s novomanželi na hostinu na Záplavy…

Paní „vrchní“ je přivítala s přípitkem a přáním a samozřejmě jí při tom upadl jakoby náhodou talíř a rozbil se – nějací dobrosrdečníci jim ještě střepy rozšlapali na menší střípky – NO JO STŘEPY PŘINÁŠEJÍ ŠTĚSTÍ!!! A ČÍM VÍC JICH JE TÍM LÍP!

Nevěsta dostala lopatku, ženich smetáček a už uklízeli a že jim to šlo. Když bylo vše uklizeno – mohli konečně dovnitř.

V restauraci bylo už vše připravené k svatebnímu stolování… stůl byl do tvaru písmene U – včele samozřejmě seděla nevěsta se ženichem a jejich rodiče – před kterými stál na zvláštním stolečku svatební dort, který byl jednoduchý bílý se zelenými čtyřlístky – ve stejném stylu jako měli svatební oznámení… Když se všichni hosté sešli u stolu, mohla se začít podávat polévka…

Právě v tuto dobu přišla na řadu Myška jako mluvčí zoáků, kteří připravili novomanželům Veverkovým překvapení… A to se opravdu povedlo…!!! Myška novomanželům předala zábavný balíček „To máte něco malého od zoáků a je potřeba to rozbalit než se bude rozlévat polévka“

Ženich: „Co to je? Tam je asi pepř a sůl, když to souvisí s tu polévkou“

Myška: „Jojo a další koření – všechno dohromady, takže si budeš muset zahrát na Popelku

Když balíček rozbalili, našli v něm krásně vyšívaný bryndák, aby se nepobryndali až se budou společně krmit polévkou z velkého talíře a s jednou děrovanou lžící, která jim také zbyde na památku… Překvapení bylo velké, dík ještě větší

A jak jim to takhle společně šlo… Jako druhý chod se podával selský talíř (3 druhy knedlíků, 2 druhy zelí a 2 druhy masa) – ale byla to taková porce, že jen někteří jedlíci to snědli , ostatní s díky vraceli…

Po malé jídelní přestávce došlo i na společné krájení dortu a tak se Myška dočkala i své oblíbené sladké tečky Dort byl výborný, světlý krém nebyl moc sladký, protože sladkost dodal marcipán co byl okolo…

Potom už byl čas na volnou zábavu, novomanželské focení v přírodě, někteří se slunili, někteří šli na procházku, někteří i spali – nebo relaxovali?

Přišel čas i na odpolední kávu či latté

Nevěsta: „Už bych se z těch šatů nejradši svlékla – už mám skoro rozmačkaná žebra“

„Ještě vydrž na tanec“

Nakonec vydržela… no co jiného jí také zbývalo zatančila si s manželem i s tatínkem a pak už se rozjela velká taneční zábava… K poslechu a tanci jim hrála DJka Linda, která to pěkně roztáčela – v písničkách se našli i mladí i starší… Myška tam měla věrného tanečníka Lukáška cca pět let (synovce novomanželů), se kterým to roztáčela při mnoha písničkách… Lukášek pro ni několikrát přišel a „vytáhnul jí na parket“ Později večer mu „nějaká teta“ říká: „Koukala jsem, jak pěkně tancuješ“

Lukášek: „Hmm, jenom, když mě někdo vyzve

Nálada byla výborná i v pokročilejším čase, kdy se venku na terase grilovalo masíčko a někteří svatebčané chodili „za kolo“ (busíku) na Pončo, které podezřele rychle mizelo

Na parketu to také velmi žilo… moc hezké tance předváděl kamarád „dredáč“ s jeho slečnou… „To jsou takové ptačí tance, ne?“ (pozn. Myšky)

Vtipný komentář slečny dředáčové o dředáčovi: „No on se nemůže ostříhat, ani oholit – to by byl pak úplně normální kluk

S pokročilým časem se někteří převlékli a pak i Myška s Veverkou tančily na parketu „speciální“ taneční kreace… - a moc se u toho pobavily…!

Pomalu ale jistě se společnost rozpadala…

Busíkaři zůstávali na Záplavách do rána, takže postupně mizeli v busíkách a ostatní rozvážel kamarád Michal…

Každý dostal před odjezdem výslužku a poslední tři „ženy“, které zůstaly v sále si šly zkusit chytnout svatební kytici… nevěsta házela dvě květiny, protože hned druhý den odlétali novomanželé na svatební cestu do Thajska, tak se musela obou „zbavit“, aby se jí doma za tu dobu nezkazily… , první květinu chytla slečna „dredáčová“ a druhou SVATEBNÍ Myška…

„Co to asi znamená…???!!!“

Přišlo velké loučení, poděkování a přání šťastné dovolené a jede se domů…!!!

TO BYLA KRÁSNÁ SVATBA!!!

Já tam byla jedla, víno pila… Nevěsta jak z růže květ a ženich jakbysmet!!!

Takže první zoácká svatba se mooooc vydařila…!!!

—————

Zpět