ZOO V ADRŠPACHU

05.08.2010 18:00


ZOO V ADRŠPACHU (čtvrtek 5.8. – neděle 8.8.2010)

 

Účastníci: Kroky, Kroky Junior, Neonka, Žížalka, Žífa, Myška, Syslík, Pštrosík, Koala, Lvíče, Potápník + kamarádi Ája a Přéma, Opička, Klíště, Papoušek, Ježek, Skřivan, Slon, Krtek, Lama, Puštík a jejich fenka , Tuleňovi – Martin, Eva a Barunka (Anička chyběla – měla angínu), Ještěr, Ještěrka, Hyena, Zebra, Činčila, Činčilák a další rtynští kamarádi…

 

DEN PRVNÍ (čtvrtek)

 

Některá zvířátka – viz. Opička a spol. a Slon a spol. obývali a zabydlovali kemp už od úterý… a užívali si výletění… Byl to takový ZOO PŘEDVOJ Další zvířátka přijela ve čtvrtek…

 

Dorazila Evča Tuleňová s Tuleňátkem Barunkou – a ještě se čekalo na tatínka Tuleně, který dorazil později… Další dorazil Žífa s Myškou, kteří nejprve vysadili Syslíka na Rozkoši a potom vyzvedli Krokyho a Krokyho Juniora… Také dorazil Koalův vůz, kde tentokrát chyběla Včelička a večer ještě Ježek a Skřivan… pro první den byli všichni kompletní…

 

Už na recepci při přihlašování bylo veselo… Pan recepční na Krokyho… „Jo tak už jste tady zase… pamatuju si vás z loňska… jojo Schuster“

„No teda Kroky – co jste tu zase vyváděl…??? “ „No jo známá firma…

 

Žífa nepije tvrdý, takže si přivezl slivovici… „Jak jinak

„Dejte si…“ „Tak jo za korunu z flašky, abych neurazila…

 

Po tom co se zvířátka ubytovala se postupně přesunula do „společenské místnosti“ či „jídelny“ nebo „klubovny“ - zkrátka prostorný přístřešek s příjemným posezením vedle kuchyňky a nedaleko kiosku…

Všichni si usedávali na lavičky u stolů… „Asi přirazíme ty stoly k sobě, ať se všichni vejdeme…“

Lvíče: „Míro (Koalo), už se nezvedej, mě tady ta tyčinka tlačí do zadečku…“ „JAKO COŽE???

 

Kroky byl právě venku a okomentovával prolétávající letadlo… „To je Ještěr“

Téměř všechna zvířátka se běžela podívat…bylo už ovšem pozdě - už byl pryč…

Kroky: „On určitě ještě poletí zpátky, tak chvíli počkáme…“

No opravdu chvíli čekali… ale bohužel se znovu prolétávajícího letadla už nedočkali… (ale opravdu to byl Ještěr – později to potvrdil), tak se zase vrátili zpátky pod střechu…

 

Krtek: „tady je rum a cola – kdyby někdo chtěl“

Kroky: „ukažte, ten neznam“

Žífa: „to je made in kaufland“

Kroky: „no jo má to málo volume, proto to neznam…!“

 

Nálada se čím dál více zlepšovala a bylo více a více veselo… že by se více a více požíval alkohol? … dokonce i kytárky se už ladily...

 

Eva Tuleňová si zahřívala kolena – tak že měla nohy na lavičce a přes ně si přetáhla mikinu… „Ty woe, to jsou kozy…!!!“

„Krtečku, máš kalhotky…???“ „S kapsičkama samozřejmě…

Mládež mezitím začala hrát Twistra, takže se také dobře bavili… to byly občas pózy a pozice a motanice… Ale sranda musí být…

 

Tak dobrá a veselá nálada byla – až z toho začal Koala usínat…

„Koala usíná…!“

Kroky: „to by chtělo panáka, co tam máte?“

Lvíče: „vodu“

Koala: „tak to už jsem vzhůru

 

Žífa objevil v Myščině kapse u bundy náhradní ponožky a byl překvapivě akční… hned si je nasadil na ruce a pak Myšku přepadl ze zadu… :-o , pak vzal Myšce klíče od chatky a Krokymu nabízel klíče od auta… „na tady máš klíče od ložnice“

Kroky: „Myško, vy jste mu dala klíče? Myško, vy jste kráva…!!!“

Myška: „No to už jsem dlouho neslyšela… , ale já jsem v tom nevinně – on mi je ukrad…“

 

Lvíče: „chce někdo vyčistit brejle, dokud to mám vlhký…“

Kroky: „jáááá, dokud to máš vlhký…“

„a cooo?“

 

Tuto rozjařenost trošku uklidnila videoprojekce, kterou krásně připravila Opička s malou spoluprací Krokyho při výběru fotek… Ukázka fotek ze všech akcí zoa od jeho založení až po poslední vodní expedici… Zoo mělo totiž 20.7.2010 čtvrté výročí od jeho založení… To byl doják… Téměř každý se mohl v prezentaci najít a byli tací, kteří se tam našli několikrát…

Kroky během prezentace uhodil Myšku – za to, že pravdivě okomentovala jednu z jeho fotek… „Hulvát jeden!!!“

Po krásné prezentaci – Opičce náleží velký dík – se pokračovalo v povídání a pití…

Kroky a Tuleň se z toho museli jít posilnit k báru…

Když se vrátili Kroky ukazoval, že vůbec není opilej, že si ještě v pohodě sáhne na nos… „ještě, že má ty brejle – jinak by si vypíchnul oko… až takhle je střízlivej…

 

Kroky: „Myško klíče od chaty“

Žífa: „Mám je já“

Kroky: „Budeme ho muset zmlátit… Kopneme ho mezi nohy, ať je mrtvej nebo aspoň vomdlelej…“

Žífa: „jak jako mrtvej… kde???“

 

Puštík: „Kroky, pojď hrát s námi twistra“

Kroky: „Zejtra“

Myška: „Zase kecá“

 

Konečně se začalo pořádně hrát a zpívat….

Žífa: „to je divný… Kroky až když je nalitej, tak teprve začne hrát… to fakt nechápu…

Když už se to konečně hudebně rozjelo, tak šla některá zvířátka na kutě… a ostatní u stolu zpívali co jim hlasivky stačily… Kroky zahrál tři písničky… „A teď zase nějakou anglickou“

Ještě, že tam ty „anglický“ zpěváky měl… Skřivan s Ježkem to vždycky zachránili…

Potom se Kroky významně podíval na Myšku… „húúúú“ „Fakt jsou to stánky “ „Pak že je nezahraje… “ „No musim hned na začátku, abych to měl z krku… “ „No jasně, vždyť je hrajete rád…“ „A podivejte, jak se to všem líbí – dokonce i místním chatařům…

 

 

V přestávce: „Žífo, dej sem všechny klíče co máš…“

Žífa poctivě odevzdal celý svazek klíčů co měl a Kroky mu je zahodil z okna…

„Hledej, šmudlo…“

Mezitím kluci kytaristi začali zase hrát a zpívat…

„Já šel šel dál Bejby…“

„Kroky občas nestíhá, tak pije…“

„To byl teda rokec – ten Béda to ale žhavil…

 

Kroky odchází…

Myška: „kam šel? … Asi krmit kachny“

Opička: „Ne to se mu asi stejská po Neonce“

 

Na stole se vystavovali rumíky – jeden Lašský tuzemák (ve kterém byla slivovice ne rum), druhý Břicháčkovic Sailor a třetí Krokyho Krásnobřezenský“

Opička: „ten Lašský tuzemák má nějakou divnou barvu…“

Myška: „asi vyblednul…“

Opička: „asi jo – závistí před Břicháčkovic Sailorem…“

Krtek: „… a co bylo pak?“ „SEX, SEX, SEX“

Kroky: „Cože? To neznam“

Myška: „To vy u vás v podkérkonoší neznáte, to u vás se jenom pércá, co…?“

 

Žífa dělá, že zpívá přitom zívá o sto šest…

 

„Hele ta mládež je asi taky vožralá…“

„Ty děti, jo?“

„to je dobře, já byl prvně vožralej ve 13…“

„no tak to je akorát…“

 

Opička: „Nepřehánějte to s tím alkoholem – nebo nebudete spát u mě v chatě…“

Ježek: „My nepijeme…“ (zrovna doklopil slivovici…)

 

Slon s Krtkem se rozhodli jít taky na kutě…

Lama a Puštík musí taky do pelíšku, aby hlídali rodiče… „Máme malej pokojíček…“

 

Opička: „Vedu – u mě spí nejvíc dětí … 5 … 3 vlastní a 2 půjčené

 

Myška šla uložit Žífu – „bojí se, že by musela spát u Opičky a jejích pěti dětí… , kdyby se Žífa zamknul v chatce…

 

„Ten je tak šukovnej… jen nevím kdo…

„No přece Kroky Junior

„jo tak ten jo, to je jasný…“

 

Kroky na Tuleně: „Chceš tam lodičku???“

Šup a zátka od rumu plavala Tuleňovi v pivu „Jé ona je to ponorka…

„Cože… Krabička s ponorkou...“ „Nee, ponorka je v pivu – tohle je krabička s překvapením…“ (krabička a v ní odpadky…)

Kroky na konec večera polil Myšce kalhoty rumem… „No dík… to jsou moje jediný kalhoty…“ Tak si je musela jít umýt na záchod…

 

A radši jdeme všichni spinkat…!!! Ať můžeme ráno na výlet…!!!

„Tak Kroky pojďte a potichu… ať nevzbudíte Juniora…“ „Pšššt…!!!“ „A co kytara???“ „Tu beru já…“

 

 

DEN DRUHÝ (pátek)

 

Myška měla noc snů… „Od čtyř hodin nespim – Kroky chrápal na protější posteli snad ve všech polohách bez přestání… ani mlaskání ho nezastavilo… To mám asi za to, že jsem ho večer uložila do postele.“

 

„Kam se teda jede na ten výlet???“

„V kolik vyrážíme???“

„No my jedeme do Ádru a vyjíždíme podle domluvy v devět…“

Kroky: „No tak my pojedeme s vámi, tak vydržte než dorazí Neonka…“

„A kdy tu bude?“ „Asi za půl hodiny“ „A kde je?“ „Asi ještě v kuchyni…“ „a ví to, že má dorazit…???“ „Takže po snídani vyrazíme…“

Nakonec Kroky Neonce volal, ať jede rovnou do Ádru, že se sejdou u parkoviště…“
Takže se poskládali do aut a mohlo se hromadně vyrazit… „No hurá… jedeme…“

 

Než dorazila Neonka, tak se ostatní občerstvili a popovídali si a někteří vyrazili napřed k jezírku… a když dorazila Neonka se Žížalkou v kočárku vyrazili i ostatní na prohlídku skal… byla to moc krásná několikakilometrová procházka plná stoupání do kopců, klesání z kopců, výšlapů do schodů, kochání se skalami, kde si každý mohl pustit fantazii na špacír… Počasí se vydařilo… bylo přímo na takovouhle procházku stvořené… Zvířátka si tedy mohla prohlédnout několik krásných skalních útvarů, které s nimi přímo souvisely… např. skály v podobě Lvíčete, sloní náměstí…, Myší díra…, ale také známých milenců, starosty a paní starostové a mnoho dalších…

Myška měla ve skalách malé faux paux, kdy se fotila u cedule s myší dírou – která byla mimo cestu a zrovna v tom okamžiku tudy procházel správce skal… „Další co porušujou zákony…“ lamentoval pěkně rozzlobeně… Myška dělala jako by nic – ale bála se, že to bude za pokutku minimálně pětset korun Bohušku “ Naštěstí jenom prošel jak policajt a nic z toho nedělal – jenom bububu… strašák jeden… „UFF “ Ježek: „Bejt tebou, tak bych mu dal chvíli náskok… “ „No radši jo…“ Pak ho ještě několikrát potkali… tak Myška dělala jako, že je neviditelná…

 

Po společné domluvě se vydali i na prohlídku místního jezírka s projížďkou na loďce…

Nejprve museli vyšplhat po schodech na vrchol a pak zase sestoupit po schůdkách k jezírku, kde první přistavenou loď obsadili poláci a druhou začali obsazovat zoáci a další čecháčci co přišli za nimi… Ještě předtím se mohli pokochat a povzbudit tabulkami, co tam visely… Všechny byly velmi optimistické…

„JEŠTĚ SE MŮŽETE VRÁTIT“

„SMĚR PROHLÍDKY… NEDOPORUČUJEME PĚŠKY“

„POČET UTONULÝCH 6.8. + + +“

„NABÍDKA DNE: UTOPENCI DLE VÁHY 25 Kč/kg“

 

„Tak nastupovat – na lavičku si sedejte po pěti, ať se vás hodně vejde…“

Nastoupil Koala a říká k nám už se pátej nevcucne…“ (na kraji seděla Myška, vedle Koala, Potápník a Lvíče) – „no fakt už se sem nikdo nevejde“

Pan kormidelník byl velmi veselý a vtipný pán…

„Naše loď se jmenuje Titanic 2“

„Hmm dobrý, ještě nějakou dobrou zprávu…

„Po pravé straně vidíte náš přístav Singapur“

Když míjeli druhou loď, tak na ně druhý kormidelník volal… „dasvidaňa v krematoriu“

„Jezero je hluboké 300“

„ty woe“ „Jako cože?“

„centimetrů“

„tady je voda po kotníky, ale musíte být hlavou dolu“

Jedna zajímavost – jezírko v zimě nezamrzá a hlídá ho tu vodník Česílko s manželkou Česílkovou…

„Česílko má červené oči od pláče, protože Česílková je alkoholička“ „No je to vidět – má pěkně červenej nos – ta určitě pije rum“

„Teď míjíme Havajské ostrovy…“

 

Kousek od lodi koukala už jen ruka z vody… „Hmm, blbej den!“

„Voda z Metuje má čarovnou moc – kdo se jí napije, prochodí celou noc“

 

Loď zadrhla o kámen… „Drc“

„Háček hlásí kameny…!

Kormidelník rozhoupal loď… „NEHOUPAT!!!“

„Zoáci KRLEŠ!!!

 

Z druhé lodi dostali informaci, že Česílková se jmenuje Božena

Po cestě si mohli ještě všimnout kamarádky myšky na pařezu, nesmrtelného Michaela Jacksona nebo skalní opice… byla to moc zajímavá projížďka

 

KONEC PROVOZU VYPADNĚTE VEN Z VOZU!!!...

 

„Kdo chce vidět průvodce obědvat, ať ho pozve na oběd!“

 

Tak a může se pokračovat dál, nakonec ještě procházka dole kolem jezera a šupky dupky na oběd… a někteří rovnou do kempu… ostatní dorazili později…

Počasí bylo přímo načasované – při cestě zpátky začalo pršet…

 

Osazenstvo Koalova auta, ve kterém jela i Myška a Žífa se rozhodlo vydat ještě na zříceninu hradu BISCHOFSTEIN… Sice trochu poprchávalo, ale co s načatým odpolednem… „Přece nebudeme pořád sedět u stánku…“ „Ještě toho pohybu bylo málo… a nejsme z cukru…“

Takže vyrazili… cesta byla velmi zajímavá… úzká silnice, která se pořád točila nahoru… „ale určitě jedeme dobře“ Na křižovatce… spolujezdec Lvíče… „A A A auto…“ „Ale no tak nemusíš áčkám dělat reklamu… “ Pak zase sjížděli z kopce a po pravé straně míjeli rozcestník, takže se Lvíče šla podívat KUDY TUDY NA BISCHOFSTEIN „Musíme tady doprava a pak do kopce…“ A tak Koala zaparkoval auto a vyrazili… procházeli okolo místního zámku, ve kterém je nyní restaurace, okolo Černého rybníku, který byl opravdu černý… asi nějaká rašelina či co?! Pak přišlo stoupání…, pomalu, ale jistě došli na první vyhlídku, ale jelikož bylo deštivo, tak nebyl moc dobrý výhled… takže pokračovali dál… když vystoupali až k „hradbám“ a na nádvoří čekalo je ještě jedno poslední stoupání na „věž“ – byla to skalnatá vyhlídka, která nabízela krásný výhled do okolí – „ovšem pokud je vidět…“ pro dnešní den byla viditelnost velmi nízká… okolní kopce, pole a lesy nebyly téměř vůbec vidět, protože byly zahaleny mlhou, takže si mohli jen představovat, co asi mlha skrývá… Ale i přesto se jim výstup vydařil a moc se jim tam líbilo – dokonce i přestalo pršet… a za odměnu si slíbili, že se po cestě zpět zastaví v Teplicích nad Metují v cukrárně nejlépe na kafíčko a dortíčka…

A taky jo… Pani „cukrářka“ z nich byla mírně překvapená – Koala si objednal dvakrát Vídeňskou kávu, tak se chvilku kroutila, ale nakonec že ji uvaří… pak do ní ovšem zapomněla dát šlehačku… „Jee, tak to mi budete ještě muset dát deset korun, já jsem vám jí tam zapomněla napočítat“ „To je málo… budete muset ještě doplatit… “ Myška si chtěla dát latté, ale když pani viděla, tak si to radši rozmyslela… a dala si „preso s dvěma mlíčkama “ – naštěstí měli rakvičku se šlehačkou, na kterou se nejvíc těšila Myška a Koalka , ale ani Žífa nepohrdnul…

Když se vrátili zpět do kempu, Žífa si pomalu sbalil svých pět švestek… slivovičku nechal, ať se o ní zvířátka postarají a odjížděl na další akci… byl ovšem tajný jak hrad v Karpatech, takže nikdo neví kam…

Žífu vystřídali Syslík a Pštrosík, kteří přijeli z Rozkoše… Pštrosík jen na jeden večer a noc a Syslík už na zbytek pobytu…

Nejlíp se měla Žížalka, která měla po ruce pořád nějakou chůvu… od starostlivého brášky Krokyho Juniora, přes Lamu a Puštíka až po Tuleňátko Barču… a Neonka si taky mohla na chvilku oddychnout…

„Ale pozor – to už zavání průšvihem – budeme muset zavolat sociálku…“ „Dítě mají kdoví kde a otec chlastá Rum a matka Becherovku…“ „Můj ty bože… chudák dítě!!! Co s ním bude… “ „No žalovat se nemá, ale hlásit se to musí!!!“

 

To maminky Krtek a Tuleňová hlídali své děti velmi ostražitě… „Děti, řekněte klidně mládež… “ „No jasně mládež“ Opodál postávali Kroky Junior, Tuleňátko Barča a Puštík…

Krtek: „Vzal jí kolem pasu, tak koukám co bude dál…“

Myška: „Nenačuhuj divizno…

 

Kroky: „Myško – už to chcete…???“

Myška: „Ale jooo

Kroky: „Húúúú… u stánků…“

 

Kroky RUMÍ…!!!

 

Během večera dorazili kamarádi Lvíčátka a Koaly – Ája a Přéma a velmi rychle do společnosti zapadli…

Zábava se poněkud rozjela… Kroky se podepisoval Syslíkovi na ňadro… ale Y nemohl dopsat, protože ho nechtěla dál pustit… Krteček chce taky, ale Slon jí to „asi“ nedovolí…

„Kroky, můžeme ti říkat Monika Lewinská???“ – po té co se vynořil z pod stolu ze Syslíkova klínu… „SODOMA GOMORA – ještě, že Neonka uspává Žížalku“

Myška: „No a mě z toho vašeho podepisování nepíše tužka…“

 

Skřivan zase jódloéjdý… to mu jde…

„Teď česky…“

„A jak je to česky???“

„RO, RO, RO

 

 

 

 

Kroky zpívá cikánsky – nikdo mu nerozumí… Syslík je neodbytná fanynka – „ještě, že tu Neonka ještě není…“ Pak se ovšem Kroky dostal do formy – zahrál Montgomery

„Skřivan radši kouří…

Kroky: „Myško, můžete jít spát…“

Myška: „A kdo se o vás postará???“

Lvíče: „Myško, dneska k nám spát nemůžeš – už je nás tam moc…“

Koala: „Ale můžeš – máme sražený postele, tak o jednoho víc nebo míň…“

Myška: „tak jo – jdu dneska k vám

 

Pak začali všichni zpívat… ovšem každý jinou písničku… TO JE BORDEL!!! „byl ale už ho bohužel zrušili…

Koala: „Anglicky to neumim, ale dejte mi cigáro a vono to pude…!!!

„Whisky, džin, slivovička bílá, alkohol to je moje milá…“

No jo na to je užije…

Slonovi tato písnička připomněla, že má prázdnou skleničku a že by si měl dolít…

Posilňoval se Becherovkou schovanou do toniku… to Myška s Tuleňovou chodily každou chvíli vařit vodu… do které si potom schovávaly Rumíček… „na zahřátí samozřejmě…“

 

Až do „hluboké“ noci pořád někdo hrál ping-pong – nejvíce se u stolu pohybovala Syslík… „ta je teda aktivní…

 

Škoda, že jsme nekoupili kulatý sušenky – Koalka by si totiž zasloužil medaili… za to jakej je dneska akční a veselej a za výdrž, že ještě nespí… to by si zasloužila samozřejmě i Lvíčátko – v tuhle hodinu už mají vždycky půlnoc…“

 

„Kroky džemoval – kdybyste to nepoznali…

Skřivan zahrál Hotel California… „ty woe, to byla romantika“ Jedno dívčí oko nezůstalo suché…

 

Myška průběžně posílala zápisníček Opičce, aby zaznamenávala co se děje v jejím okolí – „ať tam máme všechno !“

 

„PŠŠŠT… bude Špeditér (písnička)…“ „A vy to znáte???“ „Nééé“ „a zná to někdo?“ „Nééé, ale to je jedno zazpívat si to můžeme

Pak se to poněkud zvrtlo… Omladina zpívala sprosté písničky… Kroky sháněl Rum… Koala zpíval současně Stánky… načež ho Kroky poslal do prdele… „No to snad ne!!!“

Kroky pak zahrál „Sbohem lásko“ od Waldy, omladina odhodila kytary… Kroky prostě RUMÍ!!!

 

Potom u něj (Krokyho) na vteřinku zafungoval „otec“: „A co děti?“

Myška: „Mají si kde hrát!“

Kroky: „tak to je v pohodě“

Koala: „Kroky nehraj, jdu se vyčůrat…“

„Vždyť to uslyšíš až na záchod“

Kroky: „Ne, já bez něj nemůžu…“

 

„A… kdo si se Kroky v září narodil, povstaň, povstaň, povstaň…“

 

 

 

„Nejdeme spát?“

„Asi jo, ráno vyjíždíme v devět na výlet“

„Jako dneska? Takže vstávám v devět pět

„Ale zítra nebude Neonka balit jako dneska…“

„No tak dobře za pět devět

 

Mezitím… Koala kecá do všech písniček… „Já neznam slova… C, D, E, AMI…“

Cca 00:15 hod.: „Takže dneska v půl desátý odjezd do Teplických skal“

Myška: „Takže můžu spát do za pět deset???!!!“

„Jasný… jedenáctá rozhodne…

 

„Kde je Hrošík?“

„Má angínu…“

Pštrosík: „To je blbost… jak může mít angínu, když nemá krk…???“

Už zase zpívá omladina… a tentokrát o Bongovi, ale je to taky sprostý… „jdu vám takhle po lese… najednou první králík…“

 

Společnost se pomalu začala rozpadat… někteří byli dokonce i společensky unavení…

Neonka s Myškou posbíraly všechen zbylý alkohol, kytaru a další cenné věci…, aby se do rána neztratily… a šly pro Krokyho a Tuleně k okýnku - „k báru“

Chlapci už byli pěkně posilnění, tak aby to holkám nebylo líto, tak si taky daly do každý noho zdravotního panáčka… „RO, RO, RO… ŠUP HO TAM!“ Ještě chvilku klábosili s paní „barmankou“ a pak uznali za vhodné, že je čas jít spát… Takže ještě vyčůrat a jde se do hajan… Myška podpírala Tuleně a Neonka Krokyho… „PŠŠŠT, všude už se spí…“ Myška doprovodila Tuleně až k jeho chatičce na schody… otevřela mu dveře a pak už ho nechala na pospas… „Hlavně potichu, ať je nevzbudíš….“ Hned co Tuleň udělal první krok spadl na skříňku za dveřmi a pak i údajně k Barunce do postele… a pak celou noc zařezával…

Kroky taky zapadl do postele a ve vteřině spal, ale naštěstí tentokrát měl po pravé straně Neonku, která jeho vášnivé chrápání trošku korigovala…

 

 

DEN TŘETÍ (sobota)

 

Pštrosík odjížděl brzo ráno, takže už se s ním některá zvířátka ani nerozloučila… tak příště… Zvířátka se probudila do zataženého rána… „tak kam pojedeme na ten výlet?“

„No my chceme do Teplickejch skal…“ Tuleňovi: „a my asi pojedeme do Broumovského kláštera…“

Nakonec to všechno pobalili a tentokrát si udělali program individuální – jak kdo chtěl…

Krtek, Slon, Lama a Puštík se už bohužel chystali na cestu domů… Opička jela odvézt malé společníky taky domů a odpoledne se měla sama vrátit… Ježek, Skřivan a Papoušek měli na večer ještě jiný program, takže také odjížděli a Koala, Lvíče, Potápník, Ája, Přéma, Myška, Syslík a Kroky s rodinou se domluvili, že vyrazí tedy do Teplických skal…

Chvíli trvalo než se všichni nasnídali, umyli a vypravili… Proběhlo samozřejmě loučení s těmi co zvířátka pro tentokrát opouštěli… a mezitím Syslík vyprávěla zážitek z dámské koupelny… „no ráno si tam jdu vyčistit zuby… u každého umyvadla si čistila zuby jedna holka a všechny se tam rozplývali nad tím „úžasným“ kytaristou, co včera tak nádherně zpíval Hotel California… „ten byl úžasnej, co“ „a ty nádherný vlasy“ „no já jenom zírala z otevřenou pusou…“ No tak jsem tam na to koukala a jenom poslouchala…“ Myška: „taky s otevřenou pusou, jo?!

 

„Nóóo Jéée a tohle je asi ten zpěvák, že jo… co o něm ty holky mluvily… Ty joo

Můžu tě poprosit o autogram…“

Skřivan se jen culil a červenal – „No že seš to ty, tak já se ti podepíšu

Myška: „tak já vás spolu vyfotim, ať má Syslík památku…

 

Tak a můžeme vyrazit… Když dojeli na parkoviště, zaplatili a došli pod stříšku k pokladně skal začalo najednou pršet… úplná průtrž mračen… „tak co budeme dělat???“ „tak chvíli počkáme…“ „a když to nepřejde, tak pojedeme do toho Merkuru…“

„Hele a co kdybychom zašli támhle do tý restaurace a uvidíme, jestli to přejde…“

Neonka se Žížalkou šly napřed, potom Kroky přišel s deštníkem pro Juniora a pak se ještě vrátil, aby se všichni vešli pod deštníky… nakonec se tedy všichni přesunuli do restaurace… někdo si dal jen pití a někteří si dali svatební knedlíčkovou polívčičku… „Mňam to byla dobrotka“ „A je to akorát – čas oběda… poledne, padla!“ A než se najedli, tak bylo po dešti… „hurá, tak vyrazíme, než zase začne pršet“

Neonka s Žížalkou musely zůstat dole, protože cesty ve skalách nejsou přizpůsobené pro kočárek, takže se šly projít do okolních lesů… Kroky s Juniorem došli na vyhlídku Střmen, na kterou vede „pouhých“ 300 schodů… Myška: „Ty woe, ten Krokoušův deštník mi stejně vypíchne voko…“ Kroky šel totiž celou cestu s parapletem a nesl ho špičkou za sebou, takže ohrožoval lidi co šli za ním a do schodů to odnesla Myška… Ale nakonec všechno dobře dopadlo, nikomu se nic nestalo… užili si i plno legrace, nějaký polský návštěvník si pouštěl disko trisko na mobilu – „asi aby se mu líp lezlo do schodů, trapák…“ „No fakt, takhle v přírodě…to je hnus velebnosti!!!“

Z vyhlídky bylo krásně vidět do okolí i do daleka… udělali několik pěkných fotek – modelové a modelky se v nich nezapřeli… a zase dolu… Tam se s nimi Kroky rozloučil a šel za Neonkou, aby celý den netrávila sama… Kroky Junior pokračoval s ostatními…

Byla to nádherná procházka, protože se udělalo krásné počasí – dokonce se celou cestu smálo sluníčko, lidí nebylo tolik jako v Adršpachu, takže si všechno mohli v klidu prohlédnout a udělat mnoho krásných fotek… Po cestě potkali kamenného slona, zkamenělou hlavu Myšky Charlíka, lidskou lebku, sfingu, mnoho zvířátek jako např. žábu, psa, medvěda a dokonce i krokouše… Byli se podívat ve skalní kapli. Prošli si celý okruh až na Sibiř a zase zpátky… Lvíče v přestávce připravila svačinu… „bacha na Syslika – ať ti to všechno nesní…

A protože opět toho pohybu měli málo, tak se rozhodli, že vyrazí ještě jednou na Bischofstein… „tentokrát bude určitě lepší výhled…“

Kroky s Neonkou a Žížalkou se šli projít kolem rybníka a ostatní vystoupali až nahoru na hradní vyhlídku… tentokrát byl výhled opravdu mnohem lepší, takže byli překvapeni, co všechno den předtím neviděli… „Bylo to totiž schovaný jako „gorily v mlze“

Ája na vyhlídce předvedla na co slouží štěrbina ve skalní podlaze… „na čůrání, případně na kakání… “ Dokonce to všem předvedla názorně… ovšem bez výkonu toho či onoho… naštěstí…

Když se zase vrátili zpátky dolů, byli už všichni hladoví, tak se domluvili, že ještě pojednou do Teplic na oběd, Kroky s rodinou pokračovali až do kempu… „Obědovečeře“ proběhla výborně – posezení bylo na zahrádce a ač to na nebíčku vypadalo, že co nejdřív zmoknou a možná i něco víc, takže už si plánovali, jak si ponesou talíře dovnitř… ale nakonec nic podobného nebylo potřeba a všechno dobře dopadlo… Výborně se napapali – byly to velké a velmi chutné porce a na závěr byla dokonce i sladká tečka… rakvička se šlehačkou… , kterou nepohrdla ani přejedená Myška

Pak se vrátili zpátky do kempu, někteří si šli dáchnout, jiní si šli sednout k ostatním do „klubovny“, tam se dozvěděli, že Tuleňovi byli nakonec v náchodském zámku a pak na obědě v „retro“ restauraci Vatikán, ze které byli naprosto unešeni…!!! „Řízek přes celej talíř…“ „Sice neměli preso, ale to vůbec nevadilo – dal jsem si Turka do hrnka – a bylo to super!!“

Kroky: „Myško, ještě jste mi neplatila za ubytování…“

Myška: „Já už platila u kolegy…u Neonky a řekla jsem jí, ať si za to koupí něco na sebe…“

Kroky: „Já jsem vám řikal, ať si mě pořádně prohlídnete!!! , že se platí jenom u mě“

Myška: „Jo a šel byste si koupit rum, co?!

Potom se sjela parta „rtyňských“ kamarádů…

Hned na začátku dostal Ještěr černý puntík… „to byla první výstraha!!!“, protože se navážel do místní nálady… „tady, že bylo veselo, jo???“

Opička: „No jasně, každej večer“

Ještěr: „no to bych fakt chtěl vidět…“

Myška: „ty děláš, jak kdyby s námi bylo někdy neveselo!“

Ještěr: „Bylo veselo, protože muselo!!!“

Ještěr: „Myško piš… Kožakovi se leskne pleška…“

 

Kroky zase RUMÍ… začal hrát první akordy…

Myška: „Na Okoř…“

Koala: „Nene Mašinka…“

Kroky: „ani jedno…“ Nakonec se z toho vyklubal „Anděl…“

„ten Kroky má všechny písničky stejný…

 

Panovník, který během večera dostal přezdívku ČINČILÁK se přišel podívat, jak Myška píše zápisky do kroniky…

Myška: „Kroky pučte mu brejle, ať to taky vidí…“

 

Během večera Syslík dovolila Krokymu dopsat Y do podpisu na ňadru…

 

Kroky si pořád stěžuje… a uráží zvířátka… to že je Myška kráva, to už všichni vědí a nikoho to už nepřekvapuje… , ale že si dovolil říct, že je Koala vůl, tak to si už dovolil opravdu moc… hulvát jeden zubatej…

Potom vyprávěl „vtipnou“ historku… tak mu to Myška vrátila…

Myška: „no tak toho vyprávění už bylo dost – stejně to nikoho nebaví a mohl byste radši něco zahrát…“

Koala dal znamení „panu Košťálovi“… ukázal 4 prsty…

Kroky: „Jo po čtvrtý… Myška je kráva“

 

Tak si Myška šla dát s Ještěrkou panáka „na bár“ – do každý nohy jednoho... ŠUP ho tam!

Jinak se pilo co teklo… pívo, víno, rumíček s kolčou, grogíček, jablíčko, švestičky, becherovčička,… atd… „to bude zase v álejích nablito…“

 

Kroky z toho ze všeho ztratil trsátko…

„takže se jde spát – dobrou noc!“

„ne, já už ho zase našel

„no tak se nedá nic dělat – musíme pokračovat…“

Koala a Lvíče se ale rozhodli jít spinkat… „včera jste přetáhli, tak dneska musíte zase včas, co?

Kroky a spol. šli k baru…

Po chvilce se u stolů poněkud vyprázdnilo… „Kam se všichni poděli…???“

Když se vrátili… Myška: „kde jste byli???“

Neonka: „Já jsem byla s Hyňourem na panákovi a Kroky s Bobinou…“

„Aha, tak to je v pořádku… nebo neni?? “ „takhle obráceně – to ani já neznam“

 

„vedle u stolu se měří ocasy…“

„Cože???“

„Jéée ukažte!“

Neonka: „to je házej na stůl a dělaj zářezy?

Sranda byla veliká, ale přesto se už „rtynští“ chystali k odjezdu…

„Ještě nejezděte… teď v tom nejlepším…“

Neonka: „Ještěrka je už sbalená“

Myška: „Takhle je tu už od tý doby co sem přijela…“ (měla kabelku přes rameno)

Neonka: „A co v tý kabele máš…??“

Ještěrka: „všechno… deštník, prášky po i před, prachy, prezervativ a hajzlák…“

Neonka: „hmm plná polní“

Ještěrka: „No akorát ten prezervativ tam není – to jsem kecala…

„Kroky, jděte už spát… stejně vás tady nikdo neposlouchá…“ (Myška poté co Kroky hraje jak na lesy)

„Hele Kroky hraje na playback – zpívá za něj Potápník“

 

Ještěr má druhou výstrahu a ještě větší černý puntík… „Ty sračky v kronice nečtu…“

„Ty neumíš číst, viď…“

Ještěr je velmi všímavej… „Myšce zarůstají dírky…“ „Nene – jenom jedna a navíc v uchu na naušnici – jinak jsou všechny ostatní v pořádku…“

Další Ještěrův poznatek… „Neonka je hrozně sexy a rajcovní v tý zelený mikině… hmmm“

„Jestlipak si toho všimnul i Kroky???“

 

Opička: „Nezaprší a nezaprší…“

Hynek: „ Chčije a chčije…“

„aspoň se vyčistí vzduch…

 

Rtynští se opravdu loučí a mají se k odjezdu… „HJÚSTNE MÁME PROBLÉM… DOŠLA NAFTA… takže měli o „zábavu“ postaráno…

 

Opička: „Kroky hraj“ a vzala mu cigarety…

Kroky: „Poprvý dneska Vopici řikam, že je kráva… jsi kráva!!!

Hynek: „Myško, ty vole…!“

Myška: „no na krávu už jsem si zvykla, ale vole mi nikdo řikat nebude… píšu si…

 

„Ještěr nechtěl jet domu… prooooč?!“

Syslík: „Kdo tě líbá, když ne já?!“

„lásko má“ :-o

„jo tak proto…“

 

Ještěrku už to fakt nebaví…

 

Panovnice – ČINČILA – by už normálně spala, ale jelikož nejede vůz, tak se dobře baví

Hynek cuchá Myšku (vlasy) – Myška: „Myslim, že by měl dostat už nějakou přezdívku“

Neonka: „Jo, takový nějaký votravný zvířátko…“

Kroky: „jak se jmenuje ten pes co není pes…???“

Myška: „HYENA“

„Jo bude to Hyena

 

 

„A ještě nějakou přezdívku Bobině“

Myška: „Se na ní podívejte, koho vám připomíná… mě někoho jo, ale teď zrovna nevim“

Hyena: „GIBONA

Kroky: „Zebru…“

Odhlasováno je to ZEBRA

 

Takže další nové přírůstky v Zoo….

Panovníková je ČINČILA – zkráceně ČINČIN „to ti pude, viď “ a Panovník je ČINČILÁK a dohromady jsou ČINČILÁKOVI

 

Nakonec se společnost rozutekla – Činčilákovi a Ještěr šli spát k Opičce, která na dnešní noc ubytovala Myšku a Syslíka a ostatní rtynští spali v nepojízdném autě a nebo v „klubovně“ – „no to byla vyloženě noc snů…“ „to je hnus velebnosti“

 

 

 

DEN ČTVRTÝ (neděle)

 

Tento den už byl ve znamení loučení a rozjíždění se k domovům…

Těžkou noc i ráno opilcovo zažil chudák Potápník… „takže dneska už žádnej výlet a co nejkratší cestou domů…“

Všichni si sbalili věci, provedli hygienu a nasnídali se a kolem poledne se všichni rozjeli k domovům – jen někteří rtynští ještě zůstávali, protože auto nebylo ještě zprovozněno…

Ale jinak se vše vydařilo na výbornou a zvířátka mají za sebou další prima akci…

A mohou se těšit na další…!!!