Expedice BerouZoo 2012

Expedice BerouZoo 2012

Posádka (18 dospělých+ 2HáZetka a pes):

Žába, Slon, Krteček, PštrosMajer, Lucka (Pštrosová), Neonka, Kroky, Kůň, Liška+Liščátko, Sysel, Puštík, LaMička, Dromedár, Hrošík,  Prasátko+Komár, Králík, Mirka(Činčila), Šnek, a nesmíme zapomenout na Jessi J

Návštěvy: Myška s Archiem, Opička, Petr (kamarád Tepličáků)

DEN PRVNÍ (Středa 4.7.)

Rok se s rokem sešel a opět jsme se dočkali námi dlouho očekávaného času vodáckého. Sešli jsme se u Dolanského mostu. Nějakým zvláštním…se stalo, že jsme se sešli až v občerstvovně… (Žába)

Většina zvířátek jako již tradičně jela autem (Břicháčkovi tentokrát dvěma).

Prasátko přijelo po okreskách a proto bylo celé rozklepané. Zato Dromy se díky GPS projel po dálnici dokonce dvakrát J

Když dorazil Kůň s Krokym, málem přejeli Puštíka, který se vyhříval na sluníčku. „To my tě chtěli jen postrašit…“

„A kdy dorazí Králík s Hrošíkem?“„Až za dlouho, jeli vlakem…“

Proto když se asi po pěti minutách objevili, bylo to pro všechny překvapení…

Hrošík: „Tak díky zpoždění ČD jsme tu o hodinu dřív, to se může stát vážně jenom v ČR J. Prostě 2D – 3D – ČD.“

A když se všichni seznámili s novými účastníky (Lůcou a Mirkou), zvířátka se shodla, že půjdeme na zbytek posádky (Sysla, Šneka a Žábu) čekat do hospody…

Tam už všichni dorazili a mohli jsme směle zahájit naši další expedici plnou dobrodružství, zábavy a letos piv J

Koníkovi, Hrošíkovi a Prasátkovi se nechtělo stát tu dlouhatánskou frontu na pivo, tak pro něj posílali Puštíka za menší provizi.

Pak už se jen vesele pilo, zpívalo a povídalo…

DEN DRUHÝ (Čtvrtek 5.7.)

Ráno se jako první probudil Hrošík (v šest mu zvonil budík do práce) a jelikož už se mu nechtělo ležet ve stanu, šel si ven povídat s Neonkou. Čím kolem sedmé vzbudili ostatní zvířátka v čele s Krokym, kterého to řádně naštvalo.

Koníkovi s Lištičkou se moc vstávat nechtělo „Mám dovolenou, přece nebudu vstávat v sedum…“ , ale po pár přemluvách i Liška vylezla ze své nory.

Po snídani trochu sprchlo, a tak když přestalo pršet, měla zvířátka co dělat aby stihla sbalit stany a nachystat auta k přejezdu do dalšího kempu (vždyť v devět měli přivézt lodičky).

Nakonec to všichni stihli díky hodinovému zpoždění pana řidiče (příště Hrošík budí Krokyho ve čtyři místo v šest) a statní chlapi mohli lodě odnosit k vodě.

Když se převezla auta a páni kapitánové zvířátkům řekli pár slov, tak se všichni ještě jednou namazali krémem na opalování a mohlo se vyrazit na naši letošní první plavbu.

„Dnes nás čeká jen 12km a 3 jezy, takže pojedeme v klidu, stejně tam budem brzo a nebudeme mít co dělat.“

Kdyby jen Kroky věděl, jak krušný den nás čeká…

Před druhým jezem se převrátila loď Slona a Krtečka. Nikoli vinou porcelánky (Jessinky), jak si všichni mysleli, ale špatnou domluvou kormidelníka a háčka…

Ještěže se za nimi hned vydali Dromy s Lamičkou a poté, co vyložili Komára, i Králík s Prasátkem. Jessinka doplavala na břeh, kde se o ni postaral Puštík (s pomocí ostatních zvířátek). Krteček doplaval na druhý břeh řeky štastný, že rozrehabilitoval své operované koleno a Slona přetáhli přez jez Králík s Prasátkem, kteří se dole taky vyklopili. Loď Slona s Krtečkem hrdinně zachránil Kůň a organizace ostatních zvířátek se pak ujal Pštrosík, takže nakonec vše dobře dopadlo a mohli jsme pokračovat dále do kempu.

Na první možné zastávce si většina zvířátek dala výbornou domácí pizzu a všichni si zaslouženě chvíli odpočinuli.

Pak už se celý den jen soulodilo „Voda ví, voda si poradí J“ a do našeho dalšího kempu (Planá) jsme dorazili kolem páté.

Ještě že řidiči postavili některé stany už ráno, protože tento kemp byl tak maličký, že tu byl doslova stan na stanu.

K večeru trošku sprchlo a jelikož hospůdka byla malinká stejně jako kemp, postavila si zvířátka improvizovanou stříšku pomocí pádel, Pštrosíkovy plachty a Dromiho deštníku na ryby. Pak už mohla začít tradiční zábava našich zvířátek a Krteček se Slonem hodili do placu flašku rumu jako dík za záchranu majetku, holých životů a psa.

I přesto, že Pštrosík obětoval svoji plachtu, byl nucen sednout si do ohniště..

Liška: „Uděláme si pštrosí vejce!“

Kůň: „U nás v hospodě dělají pštrosa po anglicku…“

„A kde je Šnek?“

Králík: „Kurva koho to zajímá?“ Nakonec byl u sousedů na lepším J

Puštík nechal kolovat kroniku, aby dobrovolníci napsali nějaký komentář nebo hlášku k dnešnímu dni:

Holky Břicháčkovy do toho dávají celé srdce a máme je všichni rádi. (Králík)

+++ komentář Krokyho

Z Koně se dnes stal mořský koník při záchraně slona a krtka a málem vypustil svoji černou duši. (Kůň)

Nejdřív jsme s Králíkem zachránili Slona a pak jsme byli rádi, že zachránili jiní hodní vodáci nás. Nevěřili byste, jak umí prasátko – ověšené pádlem, barelem a jinými věcmi – plavat! (Prasátko)

Další klíčové momenty večera (u kterých bohužel kronikářka chyběla, tak to bude trochu strohé):

-          Hrošík se zavázal, že do příští vody zhubne 40 kilo a když se mu to nepodaří, bude muset přivézt 40ti kilové sele (od tohoto okamžiku všechna zvířátka začla shánět „dobytčí?“ váhu)

-          Neonka s Krokym se pomalu výbavou začínají vyrovnávat Břicháčkům (chňapky však stále nemají)

-          porceláni byli Žábou pasováni na Há-Zetka (= hajzli zasraní)

-          Koník byl před dávnými časy pulec a Kroky býval žába

Když Kroky vytáhl kytaru, některá zvířátka zpívala a jiná se bavila v ústraní…

Králík na Hrocha: „Ty nezpíváš, ty býkáš“

„Šnek je jako džů-box – řekneš slovo a on najde píseň, ve které se to slovo vyskytuje (nebo by se mohlo vyskytovat)“

Úryvky z konverzací v debatním klubu Pštrosíka, Hrošíka, Puštíka a Mirky:

- Hrošík se Pštrosem se baví o harmonikách:

      Pštros: „To není ta velká harmonika jako velká, to je ta velká harmonika jako střední…“

      Hroch: „Ne, to já nechci… to váží 17 kilo a seš po první písničce zpocenej jak kráva…“

      Pštros: „Tak já ti ji příští rok vemu když chceš…“

- Hrošík a ježdění na kánoi…

      Mirka: „To se ti ale musí blbě jezdit když jedeš sám, nebo s někým lehkým ne?“

      Pštrosík: „Viděl jsem jak Terezka pádluje ve vzduchu…“

      Hrošík: „Však mi taky Pavel říkal že když jedu vepředu, tak se nemusím ohýbat protože

                     vidí i přeze mě…“

- Pštros a Puštík mají spálený stehna:

     Pštrosík: „Mě už to nebolí, já nic necítim.“

     Puštík: „Mě jo, jak mám tu nohu přes nohu tak to bolí…“

     Pštrosík se zahledí na svůj kelímek: „A nebo že bych byl anesteziovanej?“

Když konečně přestalo pršet a setmělo se, Kůň s Krokym zvířátkům oznámili, že pro ně mají překvapení… Budou pouštět lampiony s přáním. U toho by ale nikdo neměl chybět, ani spící Lamička s Dromedárem!

Pštrosík řve jak na lesy: „Lucinko, vstávej! Potřebujeme tě tady!“

Puštík: „Ještěže tě má tak ráda…“

Pštros: „Vím, proto to taky dělám.“

Některým lampionek shořel, někteří nechtěli pouštět, ale nakonec všichni museli uznat, že to byl krásný zážitek a milé překvápko od kapitánů.

Po návratu od řeky Kroky naznal, že už pršet nebude a může se zbourat improvizovaný přístřešek… (Málem při tom přizabili Evičku)
„Hoď to přes stan, ať to uschne!“

Kůň: „A nebo přes Hrošíka, ono to vyjde nastejno…“

Moudro dne: Hrošík „Jsou písničky, který si rači zazpívám, než zahraju!“

DEN TŘETÍ (Pátek 6.7.)

Ráno, když se všichni probudili, nasnídali „Proč to pálí?“ „Protože Břicháčkovi nemaj chňapky…“ a sbalili svoje stany, řidiči odvezli auta do dalšího kempu. Ostatní odpočívali před další cestou po vodě. Tentokrát se jelo 9km.

Kroky: Pátek, to je včera.“

Lamička: „Ten Šnek je věčně spokojenej jak želva, dala jsem mu venčit Tullamorku a podívejte se na něj!“

Králík si ho šel vyfotit, abychom na tento okamžik měli nějakou vzpomínku..

Šnek: „Chceš mě ještě z profilu?“

Když Lamička naznala, že už to Tullamorka zvládne sama, šel si Šnek na chvíli lehnout za ostatními do stínu. „Teď jsem si lehnul a zakoukal se na zem a viděl jsem růst trávu!“

Po návratu řidičů jsme se mohli nalodit a vydat se vstříc dalším dobrodružstvím…

Po cestě bylo spoustu soulodění… Šnek: „Srdečně vás všechny s Žábou zveme na večerní šapitó“ Puštík: „A bude tam jezdit Šnek na Žábě?“, dali jsme si výborné Mojito, a ke konci cesty kapitán zavelel: „Každý povinně udělá jednu loďobelu!“. Jenže Pštrosík s Hrošíkem se stále drželi, a tak udělali jednu souloďobelu (pojmenováno Pštrosíkem).

Jak si všechna zvířátka myslela, že na devíti kilometrech se už opravdu nic stát nemůže, opak byl pravdou… Na jednom jezu chtěl Kůň přetáhnout Krokyho loď a málem ji utopil. Naštěstí má sílu jako kůň a na pomoc tam měl Dromyho, takže lodička asi tak po 20ti minutách mohla zase plout dál…

Když jsme dopluli do tábořiště Liblín, všichni se už těšili na teplé jídlo a sprchu. Lištička s Neonkou sepsaly seznam kdo chce kolik špekáčků a co chce ještě koupit a odjely na nákup. Když se ale vrátily, moc dobré zprávy neměly… ten vietnamec slovo špekáčky ani neznal! Takže změna plánu, špekáčky doveze zítra návštěva z Teplic a dnes budeme na gumových medvídcích a zelenině. Mezitím si u sprch krátili Mirka, Krteček, Puštík a Šnek čekání povídáním. Vtom přišel Žába „Normálně, máme na stanu černou plachtu!“ Šnek: „Vyhlašuji smutek!“ Puštík: „A proč?“ Šnek: „Páťa přerušil kontakt s rumem!“ (musel totiž řídit…pozn. kronikáře)

Když se pak vrátil od sprch, šel se zakuklit, aby se zítra zjevil jako krásný motýl.

Pak se všichni slezli se židličkama ke stolku a začla obvyklá zábava: pití.

19:10 Kroky: „Tolik hodin a žádný ožralý!“

19:15 Kroky: „Už nebudu kouřit, jen pít.“

Dementi: Kroky nelitoval střízlivosti v 19:10.

A s Prasátkem přišly blechy… Dostala husinu a všichni ostatní se začali drbat.

Úkol večera: Odblešit Evču…

Po zjštění, že Prasátko má blechy jsme byli šokování další informací. Hrošíka zase bolí v krku, ikdyž žádný nemá! A Kroky to završil informací, že nemá kotníky, protože nosí bezkotníčkové ponožky.

Když se zvířátka vrátila k diskuzi, kde seženou „dobytčí?“ váhu, Puštíka napadlo, že by mohly s Lamičkou udělat menší kulturní vložku a zarecitovat básničku od Nohavicy o Hrošíkovi:

Když byl Hrošík ještě mladý,
nevěděl si s ničím rady.
Chlastal pivo, jedl ovar,
byl duševní polotovar.
Na všechny se blbě tlemil
a pak jednou přišel Emil.
Vzal si Hrocha pěkně stranou:
"Hrochu nemáš na vybranou,
podívej se do zrcadla,
toho špeku, toho sádla."
Dále dodal tichým hlasem:
"Zaprvé je konec s masem."
Přidává hned druhou radu:
"Jestli nechceš zůstat vzadu,
jabko, rajče, žitný klíček
toť tvůj nový jídelníček."
Hrochovi jde hlava kolem,
sedí za kuchyňským stolem,
celý dům už dávno chrní,
Hrošík zkouší klíčit zrní.
Sedí jako na jehličí,
vyklíčí či nevyklíčí?
Vyklíčilo, Hrošík jásá
a rovnou to zrní spásá.
K tomu rajče, sklenku mlíka,
podívejte na Hrošíka!
Je to Hrošík nebo není,
před očima se nám mění.
Bavit se s ním není hanba,
hlava Havla, tělo Ramba.
Strejda Emil kývá hlavou
a to vše tou zdravou stravou.

Posíláme Hrošíka poštou domů, protože nechce začít s dietou…

     Pštrosík: „Napíšem na něj NETŘEPAT, NEKRMIT!“

Po kulturní vložce už se začalo zase zpívat a hrát… tentokrát nikdo nepovídal a všichni poctivě zpívali.

DEN ČTVRTÝ (Sobota 7.7.)

Ráno bylo stejný, jako všechny ostatní…

Když se vrátili řidiči, byli nějací veselí, taky si užili po cestě zpátky kopec srandy…

Slon: „Hele, sojka!“

Kůň: „Ne, to je straka. Nečum po strakách, čum na cestu!“

Pštrosík: „Tak jsme jednou kamarádovi vyholili na záda kosočtverec a ono se mu to tam přes

                 léto vypálilo…“

Hrošík: „Takže měl na zádech tři sestry?“

Pštros: „Jo, ale z toho byla jedna sestra.“

Dneska nás čekalo 22km a tak se Slon s Krtečkem a Jessinkou rozhodli, že raději půjdou někam na výlet a nakoupí ostatním zvířátkům zásoby. Pomohli všem na vodu, zamávali jim a vydali se po svém.

Ostatní zvířátka se dala do pádlování, jelikož je čekalo 22km neskutečného voleje a chtěli dorazit do kempu ještě za světla.

Asi v půlce se rozhodli, že se zastaví a dají si grilovaná kuřata, na která lákala cedule už 5km dopředu. Když se všichni vylodili, zjistili, že na kuřata by si museli počkat asi půl hodinky a tak si většina dala jen gyros, aby se mohlo plout dál. Syslík nadopoval háčky kofeinem a po chvíli soulodění se zvířátka dohodla, že na Šneka s Žábou počkají na blízkém jezu.

Pak už následovalo poklidných 11km pádlování. Až na mírné vyděšení Puštíka, když zjistil že mají v lodi kobylku.

V kempu U Varských už na všechny čekali Slon s Krtečkem a Petr se špekáčky. A začalo další stavění našeho tábora „Šimonku… podej mi už kurva tu tyčku!“ zavelelo Prasátko a za pár minut už měla všechna zvířátka svoje pelíšky postaveny. Kroky naznal, že bychom měli najít nějaké klacky, aby byly na čem opíkat špekáčky od Petra. Proto poslal Králíka na lov.

Po pár minutách se vrátil s uříznutým bříškem od palce, a tak Pštrosík utíkal od nemocného Koně (neměl koliku, ale úpal) ke zraněnému Králíkovi, aby ho ošetřil. Pštrosík svoji lékařskou praxi zakončil slovy, že třetí den je krizový. Nakonec jsme zjistili, že se Králík zranil zbytečně, protože Břicháčkovi mají opíkadla. (jak nečekané…)

Holky Břicháčkovy měly zase hlad, tak si dal Puštík ještě před špekáčky domácí přesnídávku od maminky a Lamička tuňáka. Pštrosík: „Už vidim ty rybičky v klíně…“ Lama: „To nejsou rybičky, to je tuňák.“  Nakonec začaly dělat chutě Petrovi, který se rozhodl, že taky něco slupne. Žába: „Co to jíš?“ Petr: „Neptej se, říkali neptej se…“

Mirka, Lucka a Neonka se začetly do časopisů, aby si zkrátily dlouhé čekání na táborák… Kroky: Pro děvčata je největší zábava čtení bulváru- smějou se už v půlce otočený stránky, kdo ví, proč vlastně jely na vodu? Slon se zahleděl na zadní stranu jednoho z časopisů a povídá své drahé ženě „Jé, hele! Solární plašič na krtky! Ten by se moh hodit!“  (Mají totiž na zahradě od zimy krtky a nemůžou se jich zbavit)… Ale holky našly něco lepšího, všemožné diety, liposukce apod. Tak o těchto všemožných hubnoucích způsobech začly vášnivě diskutovat s Hrošíkem…. A nějakým záhadným způsobem se dostali až k tomu, jestli Hrošík zvládne kotrmelec. Vsadili se, že když ho Hroch udělá, dostane od nich pivo. A tak se po deseti minutách překulil. Zvířátkům se to moc nezamlouvalo, ale Mirka s Luckou řekly, že to stačí a daly Hrošíkovi napít kofoly s rumem.

Pak všichni naznali, že je nejvyšší čas jít opékat špekáčky. Když si všichni opekli a najedli se, popřáli Syslovi k narozeninám (dostala růžový polštářek podepsaný od všech účastníků a láhev zelené). Syslík nechala zelenou kolovat a pak už se jen povídalo a zpívalo u ohně, jako každý večer.

DEN PÁTÝ (Neděle 8.7.)

Předposlední ráno naší plavby vypadala většina zvířátek dost unaveně, jakoby celou noc pařila a nespala. A tak se jen v tichosti nasnídali, skovali stany a řidiči se vydali na poslední převážení jejich plechových miláčků. Šnek musel druhý den do práce a večer už taky něco měl, tak se rozloučil o den dřív. Zatímco ostatní zvířátka čekala, dala přezdívky novým zvířátkům Mirka dostala přezdívku Činčila a Lucka dostala přezdívku Pštrosová.

Mirka se Syslem si dávaly do barelu na svačinu okurek. Pštros: „Dvě ženský a okurka na jedný lodi? No to bude Colorado!“

Králík: „Moje ornitologický znalosti končí tam, že rozeznám ¼ a ½ kuřete…“

Když se vrátili řidiči, vydala se zvířátka na svoji poslední plavbu. Slon s Krtečkem si chtěli chvíli odpočinout od Jessinky a proto ji dali na loď Lamičce a Dromimu. Té se to ale moc nelíbilo, tak celou cestu kňučela. Kůň: „Namažte si tu loď, nějak vám vrže!“

A jelikož se s námi Šnek rozloučil už ráno a Žába měl místo na lodi, pádlování se museli po pár protestech ujmout Komár s Liščátkem. Nakonec byli ale všichni spokojení.

Za půlkou naší dnešní plavby (17km) jsme si dali výborný oběd U Rozvědčíka… Všichni už byli najezení svíčkové, knedlíků se zelím, ovocných knedlíků,… Ale kde má jídlo Kroky s Neonkou? Asi po hodině čekání se šel Kůň zeptat, co je s těmi výpečky, které si Kroky objednal. Číšnice se omluvily, že se objednávka někde ztratila a daly Krokymu jako omluvu dva knedlíky navíc. „Už nikdy si U Rozvědčíků nedám jídlo pod číslem 174!“.

Slon: „Jé, hele! Tady je kontejner se zbytkama. No to by byl ráj pro Žífu!“

Po kratším odpočinku se všechna zvířátka vydala na poslední úsek řeky, kterou letos jedou.

Poslední večer byl ve znamení loučení a návštěv. Syslík, Mirka, Lucka a Králík nemohli zůstat do zítra, protože v pondělí měli práci. Udělalo se společné foto všech účastníků a potom už jsme se jen rozloučili a čtyři naše zvířátka se rozjela do svých domovů. Do autokempu Višňová 1 nás ale přijela navštívit Opička a Myška s Archiem, takže nás to tolik nemrzelo. Když už se začalo stmívat, Archie  začal být unavenej a tak Kroky Myšce zahrál Stánky (to se Archiemu taky moc nelíbilo, bál se kytary) a naši dva návštěvníci se se všemi rozloučili a jeli domů.

Zbytek letošní sestavy se sesedl kolem stolku a začalo se pít, zpívat a povídat. „Luci, kam jdeš nakonec dál na školu?“ „Na vysokou.“

Lucka přivezla jako zápisné malinovici a tak se pilo a pilo a povídalo.

Kolem půlnoci Kroky naznal, že by se mohli přečíst věty na závěr ode všech zvířátek. A tak některá ještě rychle ještě dohnala to, co nestihla za světla a mohlo se směle začít číst. Původně to chtěl číst Kroky, ale Puštík mu to nedovolil „Když už to píšu celou vodu, tak si chci užít taky svoji chvilku slávy.“

Poslední věty:

Emanuel jsem se nestal… tak za rok! (Šnek)

Sajsl ví, Sajsl poradí… (Mirka- Činčila)

Rd jsem potkal nový zvířátka. (Králík)

Takových zvířátek jsem nepotkala ani v zoo. Díky za super prodlouženej víkend. AHOOJ!                                                                                                                     (Lucka- Pštrosová)

Sajsl neví, těžko poradí. (Sajsl)

Vodou jsem nadšený, poznal jsem nová zvířátka, znovu se potkal se starými zvířaty… (Žába)

Jako vždy super akce; perfektní setkání s novými i starými zvířaty. (Hrošík)

Poslední věta, na tu je brzo, do konce vody zbývá ještě pár hodin, to bude souvětí řečených mnoho… Stručně řečeno: Ta voda byla jako každý rok super. A konečně taky tekla v korytě, ne za krkem. P.S: Myška je stále tady a Kroky už ladí na Stánky. Jo a Archie se bojí Krokyho s kytarou. Končím a stop…  (Pštrosík)

Kůň poslední věta před smrtí:

1) Ten hermelín je dobrej J

2) Ten jez se dá sjet. L

Kroky: Hele ten kemp Višňová je ještě o kus dál. To ještě pojeďte, ať ty lodě nemusíte přetahovat.

Slon: To ti tak budem věřit. My vlezem zpátky na vodu, ty zařveš „krleš“ a vyklopíš nás.                                                                                                                                  (Slon)

Příští vodu přeřiďte Krokymu hodinky o 2hod. zpět!!! (Liška)

(Týká se ranních hodin, Liška chce spát- pozn. Prasátka)

Slibuju, že si příště přečtu pokyny na cestu pozorněji J (Prasátko)

Pro Prasátko: V 5:00 se netříská kufrem od auta a v 7:15 je fakt brzo na sešlapování PET lahví. Ale jinak tě mám moooc ráda, Evi♥  (Krteček)

Každý rok si říkám, že už příští nepojedem, ale asi se to nepovede! (Kroky)

My horalé jsme otužilí, viď Marcelo. Marcely se neptej, ta je oblečená jak Pražák. (Neonka)

Nikdy bych nevěřila, že se někdy někomu podaří zorganizovat tak velkou skupinu lidí, aby všechno klaplo. Moc děkuji za krásnej týden a začátek prázdnin J  

P.S: Omlouvám se za případné nedostatky kroniky!       (Puštík)

Nemohli jsme si vybrat veselejší a podařenější společnou první dovolenou J

 (Lamička a Dromy)

Hned po přečtení kroniky Koník slíbil Lištičce, že i po 25ti letech se k ní bude mít stejně hezky, jako dnes. Pak už se Puštík rozhodl, že půjde taky spinkat. To mu ale hned jak zalezl do spacáku překazil Kůň,  který chtěl napsat ještě jednu hlášku, tak tady je:

- Kůň, Pštrosík a Krteček se baví, kdo je jaké zvířátko:

       Pštrosík: „Já jsem pštros…“

       Krteček: „Já jsem krtek… Müllerův!“

       Kůň: „A já jsem jenom kůň… dostihovej…“

Tak dobrou noc J

DEN ŠESTÝ (Pondělí 9.7.)

Tak a je tu poslední den. Někteří se probudili plni energie, jiní v trošku horším stavu. Všichni se sesedli kolem stolu, u kterého večer (a taky ráno) povídali. „Tyjo to vypadá jako poslední večeře…“ „No vidíš, a je to poslední snídaně.“

Potom už si všichni sbalili stany, uklidili po sobě tábor a nastal čas loučení. Ještě se dohodly nějaké předběžné informace na oslavu Slona a Krtečka a všichni se rozjeli do svých domovů.

Tak zase za rok, AHOOJ!!!